V čínských zahradách Su-čou nemyslí tolik na geometrii jako na duchovní prožitek

Starodávné čínské přísloví praví, že ráj je v nebi a rájem na zemi je pak Su-čou – město zahrad a vodních kanálů. Po staletí zůstává jedním z nejmalebnějších míst Číny. V Evropě se mu říká Benátky východu a je významnou památkou UNESCO.

V moderní, rychle se rozvíjející Číně je dnes obtížné najít místa, kde se zastavil čas. Jedním z nich jsou zahrady v historickém městě Su-čou. Už po vstupu do jedné z nich – zahrady Pokorného úředníka – se mi vybaví Čína dávných časů.

Nakolik byl „pokorný úředník“ skutečně pokorný?

Začínám procházku klikatými cestičkami jedné z největších kdysi soukromých zahrad v Číně s botanickou nadšenkyní Chang. „Tato zahrada je stará více než 500 let. Postavili ji za dynastie Ming a patřila státnímu úředníkovi Wangovi. Odtud také její název – zahrada Pokorného úředníka,“ uvádí mě s výkladem do zahrady.

Čtěte také

Už za prvním keřem ale pochybuji o tom, že úředník Wang byl pokorný a skromný. Podle mého si života uměl užívat. Alespoň ve své zahradě, která má přes pět hektarů a dělí se na několik částí. V jedné z nich stojí také překrásný pavilón Čtyř ročních období.

Zahradám Su-čou se také říká Benátky východu

„Wang měl čtyři ženy. První z nich údajně sedávala tady v pavilónu a z jeho okna sledovala v létě kvetoucí pivoňky. Druhá na podzim tady na tom místě ráda jedla pomeranče. Třetí se odtud na jaře líbily kvetoucí švestky a poslední milovala zimní lotosy,“ vypráví mi Chang a vede mě okolo uměle vytvořeného rybníčku s růžovými květy lotosů.

V zahradách si potvrdíte dlouhověkost

Kochám se pohledem na květy posetou vodní hladinu. V čínských zahradách ale údajně nejsou ve srovnání s těmi evropskými květiny až tak důležité. Mnohem větší důraz kladou zahradníci na spojení zahrady s mytologií, filozofií a náboženstvím. Každý altán tak má poetické jméno a pověst, která se k němu váže.

„Tady je v mozaice nakresleno pět netopýrů – ti znamenají štěstí. Projdi se po nich, no tak běž!“ nutí mě poskakovat po hrbolatých kamenech Číňanka. Když dokončím kruh, potvrdila jsem si prý dlouhověkost. Dožít se mám teď alespoň sto let.

Čtěte také

Po stejné mozaice se prý rád procházel i majitel Wang v hedvábných ponožkách. Dlouhověkost mu to ale nepřineslo. Rok po dokončení prací na zahradě zemřel. K jeho klidnému stáří jistě nepomohli ani zvědavci, kteří mu koukali přes plot.

Z Altánu dobrých vztahů

„Soused Wangovi krásnou zahradu záviděl, a tak na svém pozemku postavil umělou horu s altánkem, odkud se k němu přes plot díval. Aby si Wanga ale nerozzuřil, nazval toto místo Altánem dobrých vztahů obou rodin,“ pokračuje ve výkladu Chang.

Místo, kde lze načerpat energii a klid, využívá mnoho turistů

Právě umělé vytvořené skály, rybníčky, klikaté chodníčky, květiny v malovaných květináčích a zídky s průhledy dávají čínské zahradě její netypickou krásu. Evropané prý nejraději sadí s použitím geometrie a matematiky. Číňané zase s použitím filozofie a náboženství. Nejde jim totiž o samotný park, ale o duševní pocit z něj. Každý kontinent a doba má své.

Dnes do zahrady Pokorného úředníka nainstalovali sprchy s rozprašovači, které mají v horkých dnech ochlazovat turisty. Nabírám pod nimi síly. Čeká mě totiž ještě několik dalších zahrad k prohlédnutí. Všech 138, do kterých tady v Su-čou lákají turisty, ale jistě tentokrát nestihnu.

autor: kpr
Spustit audio

Související