V čínských kostelích znějí české varhany

Čínské kostely mají po 65 letech nové varhany, které navíc pochází z České republiky. Nástroje vyrobené krnovskou firmou Rieger-Kloss jsou nyní montovány v katedrále v Tchien-ťinu, další pak brzy rozezní i katolický chrám v Pekingu.

Katedrálou svatého Josefa se rozléhají hluboké tóny. Všichni věřící, kteří do katolického svatostánku vcházejí, okamžitě zvedají hlavu vzhůru. Nikdy dříve totiž varhany v tomto kostele, vybudovaném Francouzi v roce 1917, nezazněly.

Okolo královského nástroje se pohybují dva muži pocházející z české firmy Rieger-Kloss. Právě na nich teď záleží, kdy se v chrámu v čínštině zvaném Si-kchaj uskuteční první mše doprovázená právě varhanami.

Původně se nové varhany měly v katedrále svatého Josefa rozeznít už před olympijskými hrami v roce 2008. Právě Tchien-ťin byl totiž jedním z čínských olympijských měst, ve kterých se hrál turnaj v kopané. Nedostatek finančních prostředků však původní plány zhatil. Nakonec kostel potřebných téměř půl miliónu eur získal a zakázka se mohla začít realizovat.

Katedrála svatého Josefa zvaná v čínštině Si-kchej v Tchien-ťinu

„Porovnávali jsme varhany z České republiky a z Německa a nakonec jsme se rozhodli pro ty české. Víme, že společnost, která nám je dodala, má více než stoletou historii a dobrou reputaci,“ říká varhaník Wej-an Li, který byl v České republice na půlroční stáži. Radost z něho doslova čiší. Už se prý nemůže dočkat, až zahájí historicky první bohoslužbu.

„Teď varhany seřizujeme a do měsíce bychom je rádi předvedli veřejnosti. Nemáme zatím připravený žádný konkrétní program, ale určitě půjde o duchovní skladby,“ těší se varhaník. Na slavnostní okamžik si ovšem bude muset on i čínští křesťané ještě pár dní počkat.

Stavba varhan i jejich ladění je precizní práce, jejíž výsledky budou obdivovat také příští generace. Kromě výborného sluchu a zručnosti prstů je ovšem zapotřebí i pořádné mužské síly. Varhany v kostele Si-kchaj mají celkem 22 řad a jejich největší píšťala měří přes 9 metrů a váží 180 kilogramů.

Krnovská firma Rieger-Kloss má dlouhou tradici a vynikající renomé. Také proto jí dali čínští zákazníci z Tchien-ťinu přednost před německou konkurencí

„Byl to oříšek, dostat varhany až sem nahoru. Pomocí zdvihacího zařízení, které tady měli, jsme je nakonec s obtížemi dostali na místo. Bylo nás na to šest, ale pomáhalo i několik dalších,“ přibližuje průběh instalace varhan Petr Drastík.

Mezitím k nám přichází ladič Jan Frýdl. Je evidentně spokojen. A dobrá je prý i zdejší akustika. „Je to kamenný kostel, takže je tu nádherná akustika. Třeba s americkými kostely stavěnými často ze sádrokartonu se to vůbec nedá srovnat,“ pochvaluje si podmínky v kostele Si-kchaj.

Nezbytnou součástí královského nástroje v 21. století je i počítač a nahrávací zařízení. Stačí tak zmáčknout tlačítko a varhany hrají za vás. Konec varhaníků to však naštěstí neznamená. Varhany v katedrále v Tchien-ťinu pak mají ještě jednu hudební specialitku pocházející původně z Německa.

Jan Frýdl a Petr Drastík, odborníci z krnovské společnosti Rieger-Kloss, připravují varhany v kostele v Tchien-ťinu na uvedení do plného provozu

„Jmenuje se Zimbelstern a v překladu to znamená Cimbálová hvězda,“ přibližuje Petr Drastík a dodává, že tato jakási zvonkohra se vyráběla v durové a molové verzi a měla především upoutat pozornost návštěvníků kostela. To už ovšem ke klávesám usedá sám varhaník z katedrály svatého Josefa, pan Wej-an Li, a záhy se 45 metrů vysokou hlavní lodí nesou ty nejnádhernější tóny.

Krnovská firma do Číny dodala celkem troje varhany. Kromě kostela v Tchien-ťinu budou ve stejném městě instalovány ještě jedny cvičné, které budou sloužit mladým hudebníkům v místním kulturním centru. Poslední se pak mají stát chloubou pekingské katedrály Tung-tchang – chrámu, jehož historie sahá až do 17. století.

Host nedělního Zápisníku zahraničních zpravodajů možná mnohé posluchače překvapil. S Vladimírem Krocem totiž usedl do studia redaktor domácí redakce Radiožurnálu Nikola Bojčev. A co má společného s varhanami? „Studoval jsem hru na varhany jako hlavní obor na teplické konzervatoři u paní profesorky Slavíkové,“ vysvětlil překvapivé spojení své osoby s námětem předešlé reportáže. A v dalším rozhovoru posluchačům Zápisníku přiblížil třeba to, kde se dá na tak veliký nástroj, jako jsou varhany, cvičit, jaký podíl na výsledném zvuku má akustika nebo co ho ke hře na ne zrovna obvyklý hudební nástroj přivedlo.


Zvětšit mapu: katolický kostel svatého Josefa v Tchien-ťinu, Čína
autor: mir
Spustit audio