V Česku žije přes 25 tisíc lidí s vrozenou srdeční vadou. Podle lékařů jich bude přibývat

Za vyšším počtem pacientů je paradoxně úspěšnější zdravotní péče.

„Počet dětí, které se narodí s vrozenou srdeční vadou, je přibližně stejný, ale v současnosti se daří zachránit daleko víc s kritickou vadou a také přežívání do dospělosti je daleko vyšší,“ říká Jana Rubáčková Popelová, lékařka z Centra pro dospělé s vrozenou srdeční vadou v pražské Nemocnici Na Homolce.

„Zatímco někdy v padesátých šedesátých letech minulého století přežívalo řekněme 60 procent dětí s vrozenou srdeční vadou do dospělosti, v současnosti je to už 90 procent,“ dodává.

Za vznik vrozené srdeční vady – jako je třeba užší chlopeň – může často infekce, kterou se matka nakazí v těhotenství.

Nejrizikovější jsou podle Rubáčkové Popelové virové infekce v prvních třech měsících, matky by se proto před nimi měly ve zvýšené míře chránit.

Řada lidí se o srdeční vadě dozví až v dospělosti. Může na ně upozornit třeba dušnost nebo ztráta vědomí, ale nemusí pociťovat dokonce žádné zvláštní obtíže – problém odhalí až speciální vyšetření.

Lidem, kteří mají vážnou srdeční vadu, může pomoci operace. Takovou podstoupila před dvěma lety třeba osmatřicetiletá Bohumila ze Zlínska, která se narodila s vadou srdeční chlopně.

„Před operací jsem nezvládala dělat moc práce, ale to se po ní změnilo. Už zvládám víc práce, cítím se lépe. Jsem taková akčnější,“ popisuje.

Ne vždy ovšem lékaři člověka se srdeční vadou operují. „Operací se řeší vady, které tu operaci vyžadují, to znamená závažné vady,“ říká Jana Rubáčková Popelová.

Ostatní pacienty lékaři sledují. „Může dojít k tomu, že třeba vada, která je v dětství málo významná, se v dospělosti stane významnou, takže je potřeba, aby tito pacienti byli sledováni na specializovaném pracovišti,“ podotýká lékařka.