V Bystřeci shánějí brka krkavců a švýcarské smrky. Promění je na hudbu
Malebná vesnička Bystřec u Jablonného nad Orlicí je místem, kde působí jedna z mála českých cembalových dílen. Rozeznívají v ní vzácné historické nástroje a staví i zbrusu nová cembala.
Na koncertních pódiích se cembala objevují čím dál častěji. A svět má o tyto hudební nástroje zájem. V pořadí druhá cembalová dílna v Česku vznikla v roce 1997, a to pod názvem Jan Bečička & Stanislav Hüttl & Petr Šefl. Původně sídlila v Hradci Králové, mistrovské kopie cembal ale od roku 2008 staví v Bystřeci. A velmi úspěšně.
Nejvíc bystřeckých cembal zní ve Francii, na mistrovské kopie historických nástrojů z české dílny hrají ale také umělci v Itálii, Švýcarsku, Německu, Rakousku, Rusku a samozřejmě i čeští umělci. „Na začátku letošního roku jsme se byli podívat na prestižní pařížské konzervatoři, kde mají 35 cembal! Potěšilo nás, že vlastní i naši značku a vypadá to, že se dohodneme na další spolupráci. Ostatně, už i rok 2020 už máme plný zakázek,“ dodává Jan Bečička, spolumajitel dílny na stavění a restaurování historických klávesových nástrojů.
Předchůdce klavíru
Cembalo je, jednoduše řečeno, předchůdce klavíru. Patří hlavně do období 17. a 18. století. Je to klávesový nástroj, ale podle toho, jak vzniká tón, můžeme cembalo zároveň zařadit do skupiny strunných nástrojů. U klavíru vzniká tón, jakmile kladívko udeří na strunu. V útrobách cembala ale místo kladívek najdeme několik řad sloupků s trsátky, která o strunu zespodu brnknou. Trsátka se dodnes vyrábějí z ptačích brků.
„Příroda je příroda, trsátka z ptačích brk jsou nejlepší,“ vysvětluje Jan Bečička. „Nejvíc se nám osvědčily seříznuté hroty z brk uhynulých krkavců. Ale špatně se to shání, to je pravda. Nejlepší vlastností mají samozřejmě brka aktivních ptáků. Třeba pera z ptáků ze zoologické zahrady nebudou mít stejné vlastnosti jako u ptáků z volné přírody.“
„Přírodní brka se dají se nahradit i trsátky s umělohmotným hrotem, ale není to ono. Ptačí brka totiž nepraskají, jen se roztřepí koneček, a proto se musí mazat olejíčkem. Ale hrot z hmoty může prasknout okamžitě, třeba i během koncertu,“ uvádí Bečička.
Nejlépe rezonují vysokohorské smrky
Dva mladí umělečtí řemeslníci, Jan Bečička a Stanislav Hüttl se opírají o zkušenosti staršího partnera Petra Šefla. Ten v roce 1985 vytvořil první kopii cembala, jaká kdy byla postavena v Česku během 20. století a založil první cembalovou dílnu. V krátké době se ujal také restaurování historických originálů ze sbírek Národního muzea v Praze.
„Dílnu v Bystřeci bychom chtěli ještě víc rozšířit,“ vysvětluje Jan Bečička. „Restaurujeme a rekonstruujeme tu totiž i veškeré typy klávesových strunných nástrojů, včetně velkých historických křídel, ten prostor je potřeba. V současné době dokončujeme sérii oprav velmi poškozených nástrojů při katastrofálních povodních 2002, pocházejících z fondu Českého muzea hudby. V naší dílně restaurujeme klavichordy, spinety, kladívkové, pyramidové i sekretářové klavíry.
„Ke stavění cembal používáme nejrůznější druhy dřeva. Dna cembal většinou děláme ze smrku, boky vlámských a francouzských cembal z měkkého dřeva, například z lípy. Kolíčníky, které drží kolíky, bývají z tvrdého dubu, na kobylky používáme javor nebo hrušku. Co je důležité, tak to je kvalita rezonanční desky. Dělá se z tzv. rezonančního smrku. Svým způsobem je to obyčejný smrk, který ale musí růst ve velkých nadmořských výškách. Na severních svazích, v místech, kde je krátké léto. V současné době naše dílna používá smrky z italských nebo švýcarských Alp,“ dodává Jan Bečička.
Související
-
Preparátor: Nejhůř se dělá dikobraz
Preparátorský ateliér Jaroslava Pekaře ve Chmelíku patří k největším v Česku. Vznikají v něm hlavně lovecké trofeje zvířat, ať už pocházejí z našich lesů nebo afric...
-
Největší výrobna foukaných ozdob krášlí vánoční stromky po celém světě
Výrobna v Horním Bradle na Chrudimsku existuje už téměř sedmdesát let. Většina vánočních ozdob, které skláři ve výrobně ručně vyfouknou a další šikovné ruce je post...
-
Dýmky z Proseče kouří skoro na všech kontinentech
Malé městečko na Chrudimsku je jediným místem u nás, kde se sériově vyrábějí dýmky. Přesto je každá originálem. Z Proseče míří do čtyřiceti zemí světa.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
