V Busanu by chtěl žít každý. Jihokorejské přístavní město voní mořem, loděnicemi i rybami

11 fotografií

Změnu v chování Korejců oproti metropoli Soulu poznáte už po pár hodinách. Lidé v Busanu jsou mnohem otevřenější, lépe zvládají angličtinu a hlavně se mnohem častěji smějí a chtějí si povídat.

A na svědomí to má moře – přesněji řečeno zdejší loděnice, ve kterých pracuje více než pět tisíc cizinců. Někteří tu žijí i se svými početnými rodinami a vyhlášená otevřenost a vstřícnost Indonésanů, Filipínců, Vietnamců nebo Nepálců se Korejcům líbí. Busan je tak typickým námořním přístavem se vším všudy.

Za prací i vůní moře

„Práce je tady těžká, ale podmínky výborné. Vydělám peníze, které dobře uživí moji rodinu, a pracovní podmínky jsou skvělé. Jižní Korea se skutečně stará, aby člověk chodil do práce rád. Já i můj manžel pracujeme v loděnicích. Chtěli bychom tu zůstat co nejdéle, ale jednou se domů určitě vrátím,“ plánuje paní Chen, která do Busanu přijela před čtyřmi lety z jižního Vietnamu.

Čtěte také

Když udeří vedra, Korejci zamíří do cool center. V zimě slouží stejně, jen obráceně

Rozhodovala se mezi zdejší loděnicí a automobilkou v nedalekém Usanu, ale jako člověk od moře nakonec dala přednost nezaměnitelné slané vůni živlu. Říká, že moře potřebuje cítit i v práci, což se jí v otevřeném doku při stavbě lodí beze zbytku plní.

K jejím nejoblíbenějším místům ve městě patří také známý buddhistický chrám Yonggungsa, který stojí přímo na pobřeží a jehož okolí omývá mořský příliv.

„Tohle místo má neuvěřitelný genius loci. V Koreji není mnoho buddhistických chrámů, které by stály přímo na břehu moře. A Yonggungsa je z nich nejkrásnější. Já sice provádím turisty a čím víc jich je, tím víc vydělám, ale chrám je nejkrásnější brzy ráno, ještě než sem turisté dorazí. Vždycky, když potřebuji v životě udělat nějaké důležité rozhodnutí, jdu sem. Věřím, že tady se rozhodnu dobře,“ vysvětluje korejský průvodce pan Mjong svým čínským klientům.

V Busanu by chtěl žít každý

Jedním z nejoriginálnějších míst v celém Busanu je rybí tržnice Jagalči. V třípatrové budově sídlí busanská rybářská asociace, která si zakládá na pravidlech i udržitelném rozvoji. Všichni prodejci udržují kolem svých stánků vzorný pořádek a úplně tu chybí i nevábný odér, který podobné tržnice často provází.

Cokoli si tady dole v tržnici objednáte, vám nahoře v restauraci rychle připraví|foto:David Jakš

„Doporučuji rybí barbecue. Vyzkoušejte více druhů mořských plodů – okouna, sépii nebo kraby. A nejlepší je mořský úhoř, toho doporučuji. Cokoli si tady dole v tržnici objednáte, vám nahoře rychle připravíme,“ láká mě jeden z prodejců a odkazuje na restauraci v nejvyšším patře tržnice, odkud je výhled na přístav i loděnici.

Nejsem sice z Českých Budějovic, ale při čekání na mořského úhoře mě při pohledu na cvrkot v přístavu napadá parafráze známého „V Budějcích by chtěl žít každý“ … a sice: „V Busanu by chtěl žít každý.“