V Bosně a Hercegovině plánují masivní stavby hydroelektráren. Může to pohřbít přírodní říční klenoty
Balkánské řeky patří k přírodním klenotům – od krasových útvarů, romantických soutěsek a vodopádů přes větvící se a divočící řeky až po meandrující nížinné toky s přilehlými mokřady. Jak dlouho tento unikátní stav vydrží, je ovšem otázka.
Ani Bosně a Hercegovině se nevyhnul problém celého Balkánu – masívní výstavby vodních elektráren. V současné době je připravováno více než 300 nových hydroelektráren, což je při celkové délce říční sítě 4 tisíce kilometrů ohromující počet.
O záchraně řek hovoří s aktivistkami a ekoložkou v pořadu Za obzorem Magdaléna Fajtová.
Související
-
Před 27 lety se Bosna a Hercegovina v referendu rozhodla oddělit od rozpadající se Jugoslávie
Vyvolalo to nejkrvavější střety od konce 2.světové války. Vzpomínky pamětníků i analýzu příčin rozpadu Jugoslávie. Připravil Pavel Novák.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
