V boji s rezistentní formou epilepsie by mohly pomoci léky na jiné nemoci, doufají vědci

„Tady je kraniální okno a tím můžeme zkoumat a dělat fluorescenční mikroskopii rovnou do mozku živé myši,“ popisuje vědec Carl Olson v Laboratoři optofyziologie neuronální okruhů, kde právě provádí jeden z experimentů.

Myš je pod mikroskopem znehybněná, aby mohli vědci nahlédnout do jejího mozku|foto:Andrea Skalická, Český rozhlas

„Každý týden opakovaně snímám to stejné pole a měřím změny – jestli se buňky nafukují nebo zmenšují nebo jestli zmizí,“ vysvětluje a jeho kolega a vedoucí laboratoře Ondřej Novák doplňuje, že myš má pro účely výzkumu v lebce implantované kruhové sklíčko: „To nám umožňuje stálý optický přístup do mozku napříč týdny, kdy se můžeme vracet k týmž jednotlivým neuronům.“

Mozek pod mikroskopem

Vědci do mozku myši vložili gen se specifickou mutací. Stejnou mají pacienti s epilepsií. Teď vše zkoumají pod speciálním mikroskopem, díky němuž mohou nahlédnout až do hloubky jednoho milimetru.

„Teď se koukáme zhruba na milimetr čtvereční mozku z hloubky 300 mikrometrů pod povrchem. Myška je bdělá a sedí pod mikroskopem,“ popisuje Ondřej Novák. „Vidíme velkou skupinu neuronů, které jsou normální, zdravé, a vmezi nimi promíchanou skupinu neuronů, které jsou patologické. Ty se v této studii snažíme selektivně vymýtit.“

Milimetr čtvereční mozkové tkáně pod mikroskopem. Zdravé neurony jsou promíchané s mutovanými|foto:Andrea Skalická, Český rozhlas

Cílem výzkumu je najít vhodnou kombinaci účinných látek, které by dokázaly farmakorezistentní epilepsii léčit. Při experimentech je vědci myším podávají pomocí speciální kanyly. Ta je opatřena zátkou, po jejímž odstranění mohou injektovat látku kovovou trubičkou přímo do mozku a sledovat, co způsobuje.

Známý lék, nové užití?

Když pacientům nezabírají antiepileptika, je léčba složitá. Možným řešením je odstranit z mozku tkáň způsobující záchvaty. Ne každý ale může operaci podstoupit.

„Chceme najít nějakou novou metodu – léky, které nejsou antiepileptické, ale můžou působit na tyto zmutované buňky, které řídí to mikro prostředí a vyvolávají tak záchvaty,“ přibližuje Carl Olson.

Věci tedy testují i látky, které se dnes používají k léčbě jiných nemocí, například specifických typů leukémií, roztroušené sklerózy nebo srdečních arytmií. Ukazuje se totiž, že by mohly mít potenciál změnit funkci epileptických buněk i tkáně a epilepsii úplně vyléčit.

Vědci Carl Olson a Ondřej Novák (vpravo)|foto:Andrea Skalická, Český rozhlas

Naděje pro pacienty?

„V setu látek, které testujeme, už jsou dokonce látky, které byly schválené FDA v Americe a Evropskou lékovou agenturou a používají se také už v klinické medicíně, ale pro jiné onemocnění,“ říká vedoucí laboratoře Ondřej Novák.

„To by znamenalo, že jejich aplikace u pacientů bude tzv. off-label, nemusí procházet kompletním schvalovacím procesem, a mohly by se k pacientům dostat dřív. Nejdřív ale samozřejmě musíme prokázat, že to funguje u myší,“ dodává na vysvětlenou, proč navzdory tomu výzkum potrvá ještě několik let.

Proč až třetina pacientů s epilepsií nereaguje na protizáchvatovou léčbu? A jaké další zbraně má věda v boji s tímto onemocněním? Poslechněte si rozhovor Andrey Skalické s přednostou Ústavu fyziologie 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Přemyslem Jiruškou v záznamu celého Magazínu Experiment.