V Berlíně se dobře daří. Minipivovary tu mají na každém rohu

Populární domácí pivovar Hops and Barley ve čtvrti Friedrichshain
Populární domácí pivovar Hops and Barley ve čtvrti Friedrichshain
Kde se pivo vaří, tam se dobře daří, zpívá se v jedné písničce. A podle toho se dobře daří v Berlíně. V německé metropoli je sice v provozu už jen jediný velký pivovar a o jeho pivech se znalci nevyjadřují právě nejlépe, zato pomalu na každém kroku narazíte na pivnici nebo restauraci, kde si vaří vlastní pivo. A často jde prý o unikátní chuťový zážitek.

Právě se nacházím ve sklepě možná nejhezčí berlínské pivnice Georgbrau v prestižní městské části Nikolaiviertel přímo na Sprévě. Její majitel Olivek Kassan tu má čtyři tanky, ve kterých ročně uvaří 1500 hektolitrů piva. „Byli jsme vůbec prvním domácím pivovarem otevřeným ve východní části Berlína. Letos slavíme už 20 let,“ chlubí se.

Pan Kassan, který tu kdysi začínal jako pikolík, mi nadšeně líčí, jak je mu práce koníčkem: „Pivo miluju, pivo je můj život. Samozřejmě občas si zajdu na pivo i ke konkurenci, ale jinak piju to, co si uvařím. Pokud jde o konkurenci tady v okolí? Nemáme.“

No, není to tak úplně pravda. Restaurace pana Kassna leží na turisticky zajímavém místě, které se v příštích letech po dostavbě berlínského zámku ještě zatraktivní. Podle znalců se zrovna jeho pivo k těm nejlepším neřadí. A tak se vydejme jen o kus dál k Alexandplatzu.

Pivní speciály se v průběhu roku mění

Poblíž berlínské televizní věže má jeden ze svých tří minipivovarů Oliver Lemke. Podle čtvrti ho nazval Brauhaus Mitte. Na uvítanou je asi nejlepší si objednat takzvanou Bierprobe. Na dřevěném tácku vám přinesou skleničky různých druhů piva po jedné deci a vy máte možnost si vybrat podle chuti. Tahle zkouška na úvod není zadarmo. Přijde vás skoro na pět eur.

Minipivovar Brauhaus Mitte

„Celoročně vaříme tři různé druhy piv: světlé ‚plzeňské‘, tmavé a pšeničné pivo. Pak vaříme vždy jeden speciál,“ dozvídám se.

Tyto speciály odpovídají ročnímu období: mají například velikonoční, májový nebo vánoční bílý. „Když jsme začínali, experimentovali jsme mnohem víc. V prvním půlroce jsme nabízeli 30 až 40 různých piv, ale postupně jsme to omezili, protože pro některé hosty už to bylo moc,“ vysvětluje Oliver Lemke.

Povídám si s ním v jeho druhém minipivovaru přímo v obloucích pod nadzemní dráhou nedaleko stanice S-bahnu Hackescher Markt. Obě hospody mají rozdílnou klientelu, obě mají jiný interiér a zřejmě i tím, že Berlín nemá jedno centrum, tak to výborně šlape. Ti, kdo nechtějí dát za ani ne půllitr čtyři eura (velké pivo totiž v Berlíně znamená čtyři deci), mohou zkusit třeba Hops and Barley, tedy Slad a ječmen.

Stálí hosté mají rádi experimenty

Klasickou pivovarskou hospůdku ve čtvrti Fridrichshain si před čtyřmi lety pořídil Philipp Brokamp, původem z Bavorska. Na chodníku má zahrádku otevřenou a zahřívanou i v zimě – to hlavně kvůli kuřákům. V přízemí se nachází výčep, pár stolů, barové židle u výčepu, salónek a dole ve sklepě pivovárek jako klícka.

Nejstarší minipivovar Sankt Georg je přímo v centru Berlína na nábřeží Sprévy

Také Philipp má rád experimenty. A co je ještě důležitější, jeho experimenty mají rádi i stálí hosté. „Nejraději mají asi náš plzeňský ležák, to je klasika, ale vždycky ocení, když navaříme něco nového. Teď je to právě tohle jantarové pivo Einstein. Ale zkouším také červený Alte. Jednou až dvakrát do roka dělám Bock nebo tmavý Alte, který připomíná až Stout,“ vypočítává pro nás cizokrajně znějící druhy silných piv.

Oceňují to především fajnšmekři, kteří si cestu do malého pivovárku mezi Warschauer Straße a Frankfurter Alee vždycky najdou. Mí průvodci si dopřávají jedno na cestu a vyrážíme do vůbec nejmenšího pivovárku v Německu ve čtvrti Kopnick, kde se vaří pivo podle starých babylónských receptur. O tom však zas někdy příště.


Zvětšit mapu: Brauhaus Mitte je jedním z mnoha berlínských minipivovarů