V anglickém Bristolu platí vlastní měnou. Chtějí podpořit lokální ekonomiku
Možná jste si taky jako děti vyráběli vlastní měnu – nastříhali si papírky a pak je opatřili číslicemi a pestrobarevnými vzory. V anglickém Bristolu na to šli mnohem profesionálněji a jakékoli zlehčování bristolské libry berou dost nelibě. Jejich nový projekt totiž není žádná hra, ale propracovaný systém, jak pomoci místním podnikatelům.
„Poskytujeme možnost elektronických plateb, úhrady SMS nebo on-line. Město nás podporuje, přijímá daně placené v bristolských librách. Spolupracujeme s místní drobnou bankou jménem Bristol Credit Union. Ta se na plně profesionální úrovni stará o účty v nové měně,“ říká s pýchou v hlase Mike Lloyd-Jones, který mě provádí tržnicí svatého Mikuláše.
V úzkých uličkách voní exotická kuchyně. Právě tady má bristolská libra nejvíc fandů. „Myslím, že je to skvělý nápad, díky němuž můžou být Bristolané pyšní na své město. Je to nástroj, který nasměruje lidi, aby nakupovali u nezávislých prodejců, u kterých pak peníze také zůstanou,“ domnívá se Jane, majitelka malého obchodu se šperky a ozdobami. Vlastními slovy tak vylíčila oficiální motto projektu: Naše město, naše peníze.
„Vyměnit si britské libry za naši měnu je jednoduché. Vymění vám je třeba hned za rohem. Řada obchodníků však nabízí slevy, pokud zaplatíte bristolskými librami. Jde o postrčení, aby lidé kupovali místní výrobky,“ říká Lucy Wheelerová, provozovatelka stánku s potištěnými tričky.
Vlastní měnu má i Totnes a londýnský Brixton
Čekal jsem, že sotva vystoupím v Bristolu z vlaku, udeří mě do očí reklama upozorňující na novou měnu. Nic takového se ovšem nekonalo. Je to dáno tím, že jde o komunitní projekt, který si něco podobného nemůže dovolit. Rozpočtem party nadšenců nesměle podporovaných radnicí je kromě několika malých grantů hlavně nadšení.
„V Británii už existuje totneská libra. V londýnské čtvrti Brixton mají také svou měnu, stejně jako ve Stroudu. Vlastní platidlo mají rovněž ve městě Lewes,“ vyjmenovává Sarah Forrester-Wilsonová. „Náš projekt je určitě největší v zemi. Totnes v hrabství Devon však bylo první a inspirovalo nás, stejně jako velký projekt v bavorském Chiemgau,“ popisuje.
V oběhu je teď prý asi 50 tisíc bristolských liber. Do roka jich má být desetkrát tolik. Otázkou je, zda entuziasmus z Bristolanů kvapem nevyprchá.
Odpůrci nové měny můžou dál platit britskými librami
„Lidé by měli nakupovat u místních prodejců sami od sebe. Nemyslím si, že potřebujeme extra pobídku v podobě druhé, paralelní měny,“ myslí si bristolská důchodkyně, která však proti projektu obecně nic nemá.
„Abych byl upřímný, tak mě to nezaujalo. Jde o hezký nápad, ale uniká mi pointa. Peníze bych si tedy vážně nevyměnil, už jen proto, že bydlím v Bathu,“ netají se pán středního věku svým odporem ke schématu, což je možná dané rivalitou Bristolu a sousedního Bathu.
Při odjezdu mi v kapse zůstalo 10 bristolských liber. Bylo by jich bývalo asi víc, ale při dvou nákupech jsem dostal nazpět klasické libry a pence.
