Karel Höger promlouval k posluchačům brněnského rozhlasu v esperantu, Eva Pilarová zpívala tajně pod pseudonymem

Byl to brněnský rozhlas, kde se v polovině 70. let zrodila unikátní nahrávka slavného muzikálu Miloše Štědroně a Milana Uhdeho Balada pro banditu. Rozhlasový dramaturg Jaromír Nečas ji ale natočil pouze v monu. Jak to bylo dál?

„Potom prostě přišel takový úplný zásvit mytický, že volalo jedno monstrum z Prahy, které se jmenovalo Alois Indra,“ směje se Miloš Štědroň, „a pravil, že to je krásné a že se to musí podporovat. Takže hned nám dali asi čtyři frekvence a natočili jsme to úplně všecko,“ vzpomínal hudební skladatel.

Nahrávku natočili stereo. „A kromě toho samozřejmě se to potom natočilo jako hra a tak dále. To se pak vydávalo.“

Zmíněnému Jaromíru Nečasovi můžeme vděčit i za objev mnoha hudebních osobností, třeba Jiřího Pavlici nebo sourozenců Ulrychových.

Hudební legendy v brněnském rozhlase

„My jsme hráli s bratrem takové divadelní představení, amatérské samozřejmě, tehdy ještě na třídě Obránců míru, dnes na Údolní. A kolem šel náhodou Jaromír Nečas, hudební redaktor brněnského rádia. Protože byl zvědavý, co to je, tak šel naslouchat dovnitř. Asi se mu to líbilo, takže nás pozval na natáčení do rádia. To pro mě bylo obrovské,“ vzpomíná na období poloviny 60. let Hana Ulrychová.

V brněnském rozhlase začínala i Eva Pilarová. Jako studentka operního zpěvu na JAMU v rádiu vystupovat nesměla, přesto to pod pseudonymem dělala. Kvůli tomu tak musela studium ukončit. Zato se ale mohla naplno věnovat zpěvu.

Vysílání v esperantu

Karel Höger_Neviditelný herec|foto:Aleš Vavřík, Archiv Českého rozhlasu

Brněnský rozhlas proslul i svým vysíláním v esperantu. Už ve 30. letech znali vysílání z Brna pod názvem Verda Stacio lidé napříč Evropou. V univerzálním umělém jazyce z Brna vysílal i herec Karel Höger.

„To bylo tak, že když jsme vysílali třeba Prodanou nevěstu s orchestrem Zemského divadla a s operním obsazením, tak to bylo celé esperantsky. My jsme měli tady při brněnské stanici kurzy. My jsme vysílali třeba celou Čapkovu Matku, R.U.R., O'Neillovu Farmu pod jilmy.“

Spojení rozhlasu s časopisem Host

Na závěr pojďme ještě do literární redakce brněnského rozhlasu. Tou prošly takové osobnosti jako Oldřich Mikulášek nebo Jan Skácel. Oba seděli v kanceláři ve čtvrtém patře tady v současné rozhlasové budově v Beethovenově ulici. A ta kancelář dnes slouží časopisu Host.

Čtěte také

Přesný čas hlásili podle kostelní věže. Brněnský Radiožurnál začal vysílat ze střechy Zemského domu

„Tady vlastně byla literární redakce Českého rozhlasu, než se rozhlas restrukturalizoval. Myslím, že to byly dřív dvě kanceláře a že z té příčky zbyl jenom tady jeden sloup a teď je to takový větší prostor. Jsme rádi, že se i tak jako uzavřel oblouk, protože Jan Skácel je spojený nejen s rozhlasem, ale i s časopisem Host. Byl šéfredaktor v 60. letech, tak jsme na správném místě,“ připomíná Jan Němec, spisovatel a šéfredaktor měsíčníku Host.

V nynější budově brněnského rozhlasu zůstaneme i v pátém dílu seriálu, jen se z horních pater přesuneme do trezoru v suterénu.