Už jsme ve druhé vlně krize. Největší ránu dostává autoprůmysl a strojírenství, říká ekonom Bureš
Oživení ekonomiky, podpora firem, inovací a exportu – to jsou hlavní cíle Národní hospodářské strategie do roku 2030, kterou ve středu představila je Národní ekonomická rada vlády (NERV).
Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) je nutné, aby Česko přestalo být tolik závislé na automobilovém průmyslu. Právě ten totiž patří mezi odvětví, která pandemie koronaviru zasáhla nejvíc. Podle Sdružení automobilového průmyslu krize zatím způsobila pokles tržeb firem až 150 miliard korun a ztráta se bude dál zvyšovat. Víc by se tak mělo investovat například do zdravotnictví. Ale nejen tam.
Čtěte také
Vicepremiér Karel Havlíček (za ANO) na Plusu řekl, že bude potřeba postupně „přestrukturovat průmysl nebo celou energetiku. Zdaleka to není jen o jádru nebo obnovitelných zdrojích, ale také celé naše teplárenství je z 60 % svázáno s uhlím.“
Změnit se podle Havlíčka musí taky doprava, a to ve smyslu mobility. „Současně ale stát musí dobudovat infrastrukturu, ať to bude vodíková, pro dobíječky plug-in. Čeká nás i změna kombinace doprava-energetika-průmysl, a to ve smyslu elektromobility. Takže celá řada věcí, na který musíme připravit jízdní řád a ten provázat s národním investičním plánem,“ vypočítává Havlíček. To vše pak musí jeho slovy korespondovat s tím, k čemu jsme se zavázali v EU.
„Nohy a hlava v oblacích“
Hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš upozorňuje, že stále jde jen o návrh, který ani není hotový. „S řadou bodů jde souhlasit, ale je tady velké riziko, že zůstane hlavou i nohama vysoko v oblacích a přitom se vzdálíme aktuálním problémům konkrétních firem a domácností,“ říká na Plusu.
Čtěte také
Obává se cílení na rok 2030 bez toho, aby se myslelo na aktuálně nejvíc zasažené strategické firmy. „Jako je teď automobilový průmysl, který zaměstnává velké množství pracovníků. Ne vždy jsou hi-tech s vysokou přidanou hodnotou, přesto si zaslouží podporu tak, aby i u nich byla zachována rozumná produkce,“ myslí si Bureš.
Vůbec by se přitom nezdráhal použít už osvědčené investiční pobídky, které ale v posledním roce nikdo nepoužívá. „V tuto chvíli už není nejvíc zasaženým odvětvím ekonomiky hoteliérství nebo pohostinství, ale dostáváme se do druhé fáze krize. Největší ránu dostává automobilový průmysl, strojírenství. A dá se čekat, že se postupem času krize přelije i do stavebnictví,“ dodává.
Celý duel Martina Matějky najedete v audiozáznamu.
Související
-
Fond obnovy je rouškou pro přechod k zelené ekonomice, ať se to řekne otevřeně, žádá ekonom Pánek
„Fond obnovy nemá nic společného s koronavirem, protože před rokem 2021 z něj nepůjde ani cent,“ upozorňuje ředitel Liberálního institutu.
-
Petr Holub: Ekonomika hledá nový začátek
My vytvoříme finanční rámec a pak bude záležet na ostatních, jak tuto možnost využijí. Těmito slovy lze shrnout vládní recept na restart tuzemského hospodářství.
-
Petr Holub: Ekonomika po koronaviru: Návrat do osmnáctého století
„Evropa je ve skvělé pozici,“ oznámila předsedkyně Evropské centrální banky Christine Lagardeová.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
