Utajené krásy Česka. Vyrazte s námi na místa, která turisti ještě neobjevili

Utajená sopka, ale i další stopy starých časů. „V Sedmihoří si všechno žije vlastním životem,“ říká místní

Na mapě tvoří zhuštění vrstevnice téměř dokonalý kruh. V terénu to ale nepoznáte. Sopka u obce Miřkov v Sedmihoří na Domažlicku je neznámý turistický cíl, o kterém často nemají tušení ani místní. V terénu se nerovnosti smazávají a bývalý kráter je nezřetelný. Zbloudilého turistu ale zaskočí velké množství kamenných útvarů, které jsou po lese rozházené jako kostky ze stavebnice. Dají se tu kromě klidu najít také nábojnice z války nebo stopy keltského osídlení.

Stojíme na asfaltce, která vede severně od obce Miřkov do lesa. Je zde zákaz vjezdu, jsme na okraji sopky.

Čtěte také

„Teď se vydáme po hřebenu Rybničního vrchu, kde po pravé straně spadlo 5. prosince 1940 německé letadlo. Zahynuli tři němečtí piloti, kteří jsou pochováni na ústředním vojenském hřbitově v Plzni,“ vypráví Ondřej Šíra. Je grafický designér a z města se uchýlil sem na venkov. S úsměvem potvrzuje, že tady žije jako Robinson: „Vytvářím si svůj vlastní ostrovní systém.“

Turisté v Sedmihoří

Jak to vypadá s turistickým ruchem? „Turisté sem chodí, ale skoro žádného jsem ještě neviděl. Spíš jsou po nich vidět obaly od různých obědů a nepřeberné množství paštik,“ popisuje Ondřej Šíra.

Utajené a ukryté je Sedmohoří stejně jako turistické značky

Společně jsme vyšplhali na okraj jižní části sopky. „Uchvátilo mě to tím, že si tady všechno žije vlastní životem,“ vypráví. O této sopce vytvořil i webovou stránku, kde publikuje všechny zajímavosti, které tady našel a popisuje celé Sedmihoří.

„Je to takový edukativní portál pro každého, kdo by se chtěl něco dozvědět o Sedmihoří, poznat tu historii, o které moc lidí neví, nebo vyrazit jen tak do přírody a najít trošku klidu,“ přibližuje.

„Pozdrav ze starých časů“

Nejvyšší vrchol má 619 metrů a jmenuje se Rosocha. „Tamhle můžeme vidět Chlum,“ ukazuje Ondřej Šíra, „tam je největší sídliště střední doby bronzové v západních Čechách. Mělo i funkci strážiště.“

Čtěte také

Rozpršelo se a Ondřej vytahuje z kapsy dva a půl tisíce let staré kamínky ve tvaru korálků. „Je to mohylová kultura. Dají se najít pohledem na zemi, když má člověk štěstí,“ usmívá se.

Dlužno podotknout, že své nálezy odevzdává do Západočeského muzea. Jsou to skleněné, kruhové, sytě zeleně zbarvené, lehce průsvitné korále. „Asi je to pozdrav ze starých časů,“ uzavírá Ondřej. 

autoři: Ľubomír Smatana , vma
Spustit audio

Mohlo by vás zajímat