Universum: Studenti šli ve vojensko-diplomatickém larpu za hranici komfortní zóny
Vzdělávání si spojujeme v horším případě s nudou, v lepším případě se zábavou. Nemusí to tak ale vždy být. Zejména o sobě a svých hranicích se hodně dozvíte, pokud si projdete něčím, co je zcela mimo vaši komfortní zónu. Silné zážitky, které se zdají být nepříjemné, mohou vést k poznávání vlastních limitů a schopností. Zpětně je budete hodnotit veskrze pozitivně.
Takový přístup využívá projekt EuropaSecura, který pořádá Institut pro evropskou politiku Europeum, mimo jiné ve spolupráci s Armádou ČR. EuropaSecura je soutěž pro středoškoláky, věnuje se bezpečnostním otázkám, Severoatlantické alianci a Evropské unii. V pětidenním celostátním kole, které se koná v bývalém Vojenském újezdu Brdy, vystupují studenti v roli diplomatů řešících konflikt ve fiktivní zemi Dormenistán.
„Určitě mi není jedno, co se děje v našem okolí, a bezpečnost je určitě důležitá. Navíc se zajímám o vojenskou výbavu, mám ráda adrenalin a dobrodružství,“ vysvětluje Andrea Sykáčková z České Lípy, proč se do soutěže přihlásila.
Diplomaté musí společnými silami přijmout rozhodnutí, jak situaci v nestabilní zemi řešit. Kromě jednání v orgánech Evropské unie, kde zastupují jednotlivé členské státy, se diplomaté musí účastnit mise do neklidného regionu Dormenistánu, který ovládají povstalci. Cílem je získat relevantní informace o dění v zemi. Studenti se v roli diplomatů setkávají s domorodým obyvatelstvem, musí překonat překážky a poradit si při setkání s povstalci.
„Občas jsem si sáhl na dno, ale rozhodně jsem zjistil, že fyzicky toho zvládnu víc, než jsem očekával. Hlavně když jsme slaňovali,“ popisuje Jan Vaněk z Gymnázia Chotěboř.
Celodenní survival je přichystaný ve spolupráci s Armádou ČR a staví studenty do stresových situací, kdy musí být schopni zachovat chladnou hlavu. „Jsou to silné zážitky. Ne každý zážitek musí být dobrý, ale když je silný, tak je v konečném důsledku také dobrý pro rozvoj člověka,“ doplňuje Radomír Špok, organizátor akce. „Studenti o těch zážitcích mluví, říkají si je mezi sebou, sdílí to mezi sebou, smějí se tomu. Emoce jsou opravdu silné, občas nějaká slzička ukápne. Kdyby ty slzičky nebyly, tak bychom se nedotýkali té hranice, toho, co ještě známe a co už je za tím obzorem,“ vysvětluje Špok.
„Dostali jsme tady spoustu kurzů, člověk se naučil orientovat v první pomoci a podobně. Také jsem zjistila, že zvládnu věci, o kterých bych netušila, že je dokážu. Mnohokrát jsem se překonala,“ shrnuje svou účast v projektu Simona Petrů z Gymnázia Svitavy.
Co bylo na survivalu nejtěžší, popsal Ondřej Kovanda z pražského Gymnázia Ústavní: „Střídání dlouhých období, kdy to nebylo úplně zábavný, už jsme třeba šli dlouho a už padala únava. Najednou rychlá akce, něco se stalo, musíme reagovat.“
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
