Unikátní člun z jediného kusu dřeva brázdí přehradní nádrž Rozkoš, ale chystá se do Egejského moře. Sveze se na něm i živá koza?
Skupina dobrovolníků v čele s experimentálními archeology ze Všestar na Královehradecku se začala připravovat na další expedici Monoxylon. V jedenáct a půl metru dlouhém a tři tuny vážícím člunu z jednoho kusu dubového dřeva vyplují příští rok po Egejském moři. Během víc než 500 km dlouhé plavby si chtějí udělat představu, jak ve Středomoří kdysi mohla vypadat zemědělská kolonizace. Vlastnosti nové lodi členové expedice testovali na přehradní nádrži Rozkoš u České Skalice.
Samotnému vyplutí předcházel šamanský rituál, podobný tomu před zhruba devíti tisíci lety, kdy se tyhle lodě používaly, říká člen expedice Jiří Miler. Člun dostal jméno Král Mochova, a to podle stromu, ze kterého je vyrobený. Tak totiž lidé zhruba 300 let starému dubu říkali.
Nová loď má hodně vysoké stěny, ty by dvacetičlennou posádku mělo ochránit před vysokými vlnami. Po pár minutách plavba končí, jeden z pádlařů Jiří Junek si člun nemůže vynachválit.
„Je to příjemné překvapení. Možná manipulace je o něco horší ve smyslu kormidlování, ale jinak jízdní vlastnosti jsou překvapivě dobré.“
Původní nástroje
Jako zkušeného námořníka ho neznervózňuje ani voda, která se objevuje na dně člunu: „To je běžné. Dojde k tomu z běžných trhlinek od červotoče, buď se to samo zatáhne, nebo kolega je skvělý opravář, dá tam třísku nebo něco podobného, a bude to v pořádku.“
Dlabání kmene stromu a další úpravy lodi trvaly několik měsíců. Z části ho dobrovolníci vyráběli s podobnými nástroji, jaké měli k dispozici naši předci před několika tisícovkami let.
„Dělali jsme na tom asi 4 měsíce víc než tisíc hodin. Využívali jsme i současné nástroje, ale víc než tři metry se dělaly původními kamennými. Což je v podstatě sekera, udělaná z kamene, metabazity nebo něčeho podobného.“
Plavba na Peloponés
Během víkendu čeká členy expedice trénink, v neděli třeba plavba trvající pět hodin v kuse. Na moře se člun vydá v červnu. Popluje asi měsíc z řeckého ostrova Sámos na poloostrov Peloponés.
„Má to souvislost s archeologií, protože na naší trase bude ostrov Milos, kde se těžil obsidián, sopečné sklo, které v té době bylo atraktivní pro výrobu kamenných nástrojů,“ vysvětluje Radomír Tichý, který s nápadem expedic na dlabaných lodích před mnoha lety přišel.
Cílem expedice je mimo jiné vyzkoušet, jak plavidlo, jehož předlohou je skutečný archeologický nález starý několik tisíc let, zvládne převážet náklad. Se zmiňovaným sopečným sklem, nebo něčím podobným problém není. „On se uloží do spodní části lodi, působí jako balast a takový náklad je neproblematický.“
Čtěte také
Koza ve člunu?
Horší je to s živými zvířaty. Odborníci přitom předpokládají, že právě zvířata naši předci na dlabaných lodích převáželi taky. „To už není náklad, který je balastem a leží na dně člunu, ale pohybuje se, plavidlo je nestabilní, a tohle všechno je velice zajímavé vyzkoušet,“ těší se Radomír Tichý.
Jestli členové expedice Monoxylon 4 povezou třeba živou kozu, zatím jasné není. Zjišťují, za jakých by to šlo podmínek, ale mají obavy, že to předpisy neumožní.
Navigace podle ostrovů
Co je ale jasné je to, jak se expedice bude na moři orientovat. Trasa je totiž vybraná tak, aby každý den už na začátku plavby byl vidět ostrov, na kterém budou členové expedice nocovat.
„Námořníci na počátku novověku měli nakreslené obrysy těch ostrovů. Jeli a viděli, co se podobá obrysem tomu v jejich atlasu. Tušili, že přijíždějí ze správného směru. Vizuální pohled je zřejmě základem navigace. My ho budeme používat také.“
Dvě třetiny účastníků připravované cesty budou lidé se zkušenostmi z předchozích expedic. Část trasy by námořníci měli absolvovat za pomoci jednoduché plachty.
Související
-
Vydlabali kmen stromu a teď s ním chtějí na moře. Lucie Výborná mluvila s členy expedice Monoxylon
Člun vydlabaný z mohutného kmene a širé moře. Nebezpečná klukovina, nebo seriózní věda?