Umělá srst a mycí houby. Inscenace Cuteness Forensics překračuje hranice běžného divadelního zážitku
Divadlo objektů zhotovených z mycí houby a umělé srsti představil v alternativním divadelním prostoru The Yard Theatre v londýnské čtvrti Hackney britský performer Tim Spooner. The Yard Theatre je komorní scéna určená novým divadelním a hudebním formám a uměleckému výzkumu. Tim Spooner loni na podzim vystoupil v Praze s představením The Telescope. Nyní vám představujeme jeho nejnovější projekt Cuteness Forensics.
Malou londýnskou alternativní scénu The Yard Theatre najdete ve chvíli, kdy přesně víte, kde ji hledat. Nenápadné divadélko pro zhruba stovku diváků – dříve skladiště – je ukryto v labyrintu starých průmyslových staveb ve čtvrti Hackney. Posledních osm let je útočištěm pro umělce, kteří se věnují hledání nových performativních forem. Divadelní sál s hledištěm ve formě amfiteátru je zhotoven z recyklovaného materiálu. K sálu přiléhá bar, určený nejen relaxaci, ale také hudebním večerům.
První únorový týden v těchto prostorách uvedl Tim Spooner a Tom Richards premiéru svého prvního společného projektu Cuteness Forensics. Společně v něm vytváří zvláštní svět, ve kterém se konkrétní mísí s abstraktním, absurdní s komickým a horor s groteskou. Oba muži jsou po celou dobu představení na jevišti. Tom Richards ovládá složitou sestavu elektronických přístrojů vyluzujících zvuky, zatímco Tim Spooner se záměrně velmi nemotorně pohybuje prostorem a postupně přesunuje jednotlivé objekty. Těmi jsou domeček pro panenky z lepenky nebo loutky vyrobené z mycí houby a umělé srsti, které ale neoživuje manipulací, nýbrž ponechává bez života, a navíc je postupně rozebírá na kusy. U stropu visí plastové vaky, ze kterých pomalu odkapává rudá tekutina. O vztahu mezi jednotlivými objekty a složkami představení mluvil Tim Spooner.
Tento typ představení nabývá pevnějších kontur tak, že se rozhodneme pro nějaký typ objektu, třeba zrovna pro plastové vaky s rudou tekutinou, přičemž tato tekutina postupně odkapává na plechové podstavce. Takový proces je pak potřeba zaznamenat zvukově, zkrátka vytvořit mezi zvukem a akcí vztah či vazbu. Tím pádem vznikají v představení nové motivy a významy. Podobné je to i s materiály, které používám na výrobu jednotlivých objektů. O jejich využití a zpracování musím důkladně přemýšlet, zvláště o tom, jak mohou působit na diváky a co mohou v divácích vyvolat za reakce. Pro nás jako performery je důležité sžít se s materiálem, který se stává našim komunikačním prostředkem.
Tim Spooner
V centru zájmu Tima Spoonera stojí objekt, který sám vytváří a ke kterému si pak sám nachází cestu. Svou pozornost koncentruje na vytváření mechanických i ručně ovládaných objektů. Své počínání ve scénickém prostoru neoznačuje za herectví, loutkoherectví, možná ani za manipulaci s předměty. Je spíše jedním z článků veškerého těžko předvídatelného dění, které se pokouší určitým způsobem kontrolovat a uchopit. Podobný přístup k tvorbě má i hudebník Tom Richards.
Myslím si, že já i Tim se oba shodneme na tom, že nás ani jednoho příliš nezajímá vyprávění. O to v naší tvorbě skutečně neusilujeme. Spíše než abychom se snažili o uměle zkonstruovaný příběh, schraňujeme různé situace nebo možná události, přičemž jedna nemusí ze zásady odkazovat ke druhé. Takový přístup k tvorbě nás často přivede do situací, které jsou překvapivé a tyto překvapující momenty je pak potřeba fixovat. To je ovšem ta nejsložitější část tvorby. Cuteness Forensics pak ani není možné nazvat inscenací, která by formou představení měla každý večer stejný formát. Je to dynamický tvar, který se mění večer co večer.
Tom Richards
Tom Richards je hudebník, hudební vědec a také odborník na elektronické hudební přístroje, přičemž sám takové vytváří. Prostředkem komunikace s diváky v inscenaci Cuteness Forensics je mu modulární elektronický hudební systém, pomocí něhož vytváří polyrytmické improvizace.
Mým cílem bylo najít zvukový, nebo možná lépe řečeno hudební motiv, který by proplouval celým představením a zároveň by propojoval jednotlivé sekvence. To se mi myslím povedlo až před několika dny, těsně před premiérou. Ve své tvorbě seřídím šťastnou náhodou. Zkrátka tak dlouho hledám ten správný zvuk, dokud se objeví. Nakonec se mi pro Cuteness Forensics podařilo vytvořit hudební a zvukovou strukturu, ve které se objevují agresivnější motivy a tóny v kontrastu proti jemnějším.
Tom Richards
Ke kontrastu a zdánlivé nesourodosti výrazových prostředků použitých v představení odkazuje i sám název Cuteness Forensics.
Dvě slova obsažená v názvu tedy Cuteness čili „roztomilost“ a Forensics tedy „forenzní“ dávají smysl pokud jsou použita zároveň. Jelikož stojí ji vedle sebe, vytvářejí určité napětí. Jak už bylo řečeno, já a Tom se nepokoušíme o vyprávění, ale spíše o vyplnění prostoru mezi významy těchto dvou slov, která podle nás navozují značně protichůdné pocity a nálady.
Roztomilost je určitým způsobem spojena s domovem a rodinným životem, tedy s něčím jemným, s něčím, co má charakter. Zatímco „forenzní“ se pojí s něčím drsným, bezcitným. V představení se pak snažíme tyto dvě roviny vybalancovat.
Tim Spooner
