Ukrajinská společnost je dnes silnější než na začátku invaze. Lidé se naučili žít ve stresu, říká Budagovska z Člověka v tísni

Ze soboty na neděli provedli Rusové útok hypersonickými střelami a stovkami dronů. Jaký je dnešek v Kyjevě?

Útokem byla zasažena i kancelář Člověka v tísni v Kyjevě. V kanceláři naší ředitelky spadl strop a část kanceláře byla poškozena. Naštěstí kolegové nebyli v kanceláři, protože to bylo o víkendu. Ale taková situace připomene, že humanitární pracovníci žijí ve stejné realitě jako ostatní lidé na Ukrajině.

Rusové o víkendu útočili na historické centrum Kyjeva. Zasáhli i muzeum nebo budovu ministerstva zahraničí na Michajlovském náměstí. Má to pro Ukrajince nějaký symbolický význam?

Přesně tak. Byla to velmi těžká noc pro všechny Ukrajince a lidi, kteří žijí v Kyjevě, protože to byl těžký útok a silné ostřelovaní. Bylo mnoho raket, dronů a byl to útok na civilisty, na budovy, muzea a tak dále.

Humanitární pomoc na Ukrajině

Co jako zástupkyně české humanitární organizace Člověk v tísni děláte?

Čtěte také

Válka na Ukrajině nemá vojenské řešení. Neposíláme zbraně a vylučujeme zapojení naší armády, říká slovenský ministr zahraničí Blanár

Sedm let pracuji jako vedoucí oddělení advokacie a komunikace Člověka v tísni na Ukrajině. Hlavně pracuji v Kyjevě, ale často jezdím do regionů, často taky jezdím do oblastí blízko fronty, kde naši kolegové pomáhají lidem. Jako Člověk v tísni máme více než 500 kolegů, kteří pracují v různých částech země. Naš tým komunikace a advokacie má osm lidí.

Člověk v tísni dnes pomáhá v mnoha regionech na Ukrajině. Pomáháme s opravováním domů po ostřelování a taky podporujeme nemocnice a školy. To je velmi důležité. Taky opravujeme vodovody a dáváme psychologickou pomoc.

A kde všude působíte?

Působíme všude. Působíme v regionu blízko frontové linie a ve všech oblastech Ukrajiny, protože v různých oblastech mají lidé různé potřeby. Lidé blízko frontové linie potřebují humanitární pomoc, podporu s elektřinou nebo se stavěním krytů. A všude potřebují psychologickou pomoc. Máme linku psychologické podpory, která pracuje 24/7.

V blízkosti frontové linie je nebezpečí akutní. Proč tam někteří lidé přesto zůstávají a riskují životy?

Každý člověk má svůj důvod. Pro mě je to například kombinace emocí, peněz a praktických problémů. Mnoho starších lidí, kteří žijí blízko frontové linie, nechce odejít z místa, kde prožili celý život.

Když nedávno evakuovali moje rodiče ze Slavjansku kvůli ostřelování, tak nechtěli odejít, protože tam mají svoji práci, svůj dům. Je velmi těžké sbalit celý život do jednoho batohu a odejít z místa. Sama jsem taky zažila vysídlení z Doněcku. Bylo to ještě v roce 2014, když začala válka na Ukrajině.

Část lidí už vnímá nebezpečí jako běžnou součást života.

Jak těžké je takový nucený odchod z domova před okupanty zvládnout?

Mnoho lidí nemá dost peněž na nový život na jiném místě a nikdo nechce odejít ze svého domova, ztratit rodiče, práci nebo přátele po několika letech války. Část lidí už vnímá nebezpečí jako běžnou součást života.

Když mluvím s lidmi blízko fronty, často říkají: „Toto je náš domov.“ Proto je důležité, aby humanitární organizace zůstávaly i v těchto nebezpečných oblastech a podporovaly lidi.

Velká únava

Čtěte také

Konflikt na Ukrajině nelze vyřešit bez účasti Ruska. Trumpova dohoda je teď jediná přijatelná, říká Vondráček

Je společnost na Ukrajině odolnější než na začátku invaze?

Myslím, že společnost je dnes silnější než na začátku invaze, protože lidi se naučili žít se stresem. Mnoho komunit si navzájem hodně pomáhá, ale zároveň je vidět velká únava. Válka trvá už velmi dlouho a mnoho lidí přišlo o domov, práci nebo blízké. Myslím, že společnosti je silnější, ale moc unavená.

Člověk v tísni od začátku ruské invaze pomohl na Ukrajině více než třem a půl milionu lidí. Jak se humanitární situace za čtyři roky války podle vás změnila?

Humanitární situace je dnes velmi těžká, protože útoky na objekty kritické infrastruktury trvají už dlouho. Dneska nemáme možnost je opravit, ale stavíme panely, alternativní energetiku.

Jak náročná práce a stres dopadají na humanitární pracovníky? Jakým způsobem Člověk v tísni podporuje ukrajinské uprchlíky v Česku? A jak by měl vypadat spravedlivý mír? Poslechněte si celý rozhovor.