U nizozemského města Zwolle vznikne na podzim plastová cyklostezka
Před čtyřmi roky otevřeli první solární cyklostezku na světě, teď chtějí Nizozemci postavit silnici z recyklovaných plastů. Testovací úsek bude dlouhý 30 metrů a provoz na něm odstartuje v září.
Zvonky řinčí a výplety kol se dokola točí jako listy větrných mlýnů na pobřeží Severního moře. Každý den do sedla usedne čtvrtina 17milionového Nizozemska, nejvíc lidí pochopitelně v Amsterdamu. Pozornost cyklistů ale míří tento rok jinam.
Asi hodinu a kousek na východ je město Zwolle – o něco větší Liberec. Právě tady v září složí třicetimetrovou plastovou cyklostezku, vůbec první na světě.
Odolnější, flexibilnější a recyklovatelná
„Máme připravené velké prefabrikované bloky. Jsou duté, a tak vnitřkem můžeme vést kabely, trubky, všechno možné. Tyto velké části cyklostezky jsme vyrobili z recyklovaných plastů,“ říká mi Anne Koudstaal, projektový manažer společnosti KWS, která má výstavbu plastové cyklostezky na starosti.
Vědcům se omylem podařilo vytvořit mutanta enzymu, který žere plast
Týmu výzkumníků se podařilo vylepšit enzym dříve objevené bakterie, který umí rozložit termoplast PET.
Podle něj je v tomto případě využití plastu namísto asfaltu nebo betonu mnohem ekologičtější, protože stavaři nemusí vybudovat žádné základy a materiál je také snazší na místo dopravit.
„I co se týká údržby, je plast mnohem lepší alternativa ke klasickým cyklostezkám. Dopředu víme, jak dlouho plastové bloky vydrží, a můžeme u nich lépe pohlídat kvalitu,“ tvrdí Anne Koudstaal.
„Taky si myslíme, že bude mít plastová cyklostezka mnohem delší životnost než asfalt. A zároveň není problém jednotlivé bloky rychle vyměnit, zrecyklovat a udělat z nich zbrusu nové,“ dodává s tím, že plastová cyklostezka vydrží dvakrát až třikrát déle než asfalt, tedy asi 40 až 50 let.
Vozovka z pneumatik?
Vše je ale nutné nejprve otestovat. „Samozřejmě je vždy potřeba před osazením ověřit několik věcí. Například vlastnosti povrchu vzhledem k brždění a ovládání kola – nesmí to klouzat. Zároveň musí materiál něco vydržet,“ říká Václav Nývlt, technologický redaktor serveru Technet.cz.
Nizozemské městečko má první most vytvořený na 3D tiskárně, sloužit má hlavně cyklistům
Cyklisté můžou ve městě Gemert přejet přes první most vytvořený metodou 3D tisku. Je dlouhý asi osm metrů a tvoří ho zhruba 800 vrstev betonu. Vede přes vodní příkop a má primárně sloužit právě pěším nebo lidem s jízdními koly. „Most není příliš velký, ale je vytvořený tiskárnou, tím je unikátní,“ popsal nizozemskému vysílateli NOS Theo Salet z Eindhoven University of Technology.
Souhlasí však s tím, že plastová cyklostezka má nesporné výhody, jak v údržbě, tak v možnosti vést jejím vnitřkem vodovod, odpad nebo elektřinu. Zároveň podotýká, že podobné nápady jako ten nizozemský tu byly už dávno.
„Zhruba před dvanácti lety přišla jedna firma s myšlenkou vytvořit silnici z recyklovaných pneumatik. Chtěla použít nevyužívané vlakové tratě – koleje by zůstaly funkční, ale okolo nich by byl položen běhoun, po kterém by mohla jezdit i vozidla,“ popisuje Václav Nývlt.
Dobíjecí povrch
Už čtvrtým rokem nedaleko Amsterdamu testují také solární cyklostezku – metr krychlový vytvoří 70 kWh energie za rok. To bohatě postačí pro dobití dvou elektromobilů. Je to ale stále málo, navíc panely jsou drahé.
Myšlenka nahradit asfalt na cyklostezkách ale má své zastánce a do budoucna může testovacích tratí u pobřeží Severního moře přibývat. Nizozemsko je totiž nejenom rájem cyklistů, ale i moderních technologií.
