U nás ho fyzicky napadali, v Británii oblékl český Rom policejní uniformu

11. červen 2012
Zblízka

Sklízejí jahody, pracují na stavbách nebo pobírají sociální dávky. Takový osud potkal drtivou většinu českých Romů, kteří odešli do Velké Británie. Ve městě Peterborough ale můžete potkat 31letého Petra Toráka v policejní uniformě. Rodina tohoto českého Roma odešla z Liberce po opakovaných fyzických útocích neonacistů v roce 1999.

Dnes je Petr v bezpečí, má dobrou práci, ale hlavně úctu a respekt. Z pochůzkáře to dotáhl už na člena výjezdové skupiny. Vyučený zedník, otec Petra a dalších tří dětí se prý do Česka už nikdy nevrátí.

„Tady na nás koukají jako na člověka. Nejen že ho pozdraví, tady se člověk cítí člověkem. Tady se i Romové úplně jinak chovají, protože to vycítí a vidí, jak se s nimi zachází.“

"Teď jsme v jedné z nejvíce multikulturních oblastí nejen Peterborough, ale celého Cambridgeshire. Žijí tu pohromadě Češi, Slováci, Litevci, Pákistánci, lidé z celého světa,“ ukazuje Torák.

„Je to velká výhoda pro policii, když tady byl nějaký problém, já jsem tu znal spoustu lidí, jejich kulturu, mentalitu. Byla to výhra pro policii mít tady člověka, který mluví jejich jazykem tady v této oblasti,“ míní Petr Torák.

„Vidím v Petrovi člověka, dobrého člověka, který mi pomáhá. Národnost nebo něco takového nehraje roli. Nikdy neodmítne pomoc ani mým známým, kteří třeba neumějí anglicky a potřebují něco přeložit," říká Kasia, která prodává v polském lahůdkářství.

Petra Toráka ale velmi dobře znají a s úctou zdraví i afghánští zelináři nebo portugalské provozovatelky kavárny.

„Jako v každé jiné kultuře a jiné zemi, všude jsou lidé, kteří mají předsudky proti jiným rasám, proti sexualitě. I tady jsem se s tím setkal, ovšem rozdíl je v tom, že tady se to řeší hodně rázně a hodně rychle, takže kolegyně, která měla předsudky, ztratila práci do tří měsíců,“ vysvětluje Torák.

Policistu Petra je hodně vidět a je o něm i dost slyšet. Angažuje se ve dvou komunitních projektech zaměřených i na Romy a je vůbec takovým chodícím vzorem podařené integrace.

u Torákových na zahradě, zleva Stanislav Torák, Petr Torák, Jiří Hošek, Josef Kopečný

„Jmenuji se Marko Štěrbák, je mi 18 roků a přišel jsem před 13 lety. Pocházím z Ostravy. Už od malička jsem chtěl být policajt. Péťu už dlouho znám a chtěl jsem být jako on policistou.“

Manželkou Petra Toráka je Češka, je bílá. To samé platí i o nejlepším kamarádovi Josefu Kopečném. Barva pleti ale tady v Británii prostě nehraje roli.

„Člověk, který sem přijede a žije tady, se to musí naučit, protože to město je multikulturní. V každé národnosti jsou dobří a špatní lidé,“ tvrdí Kopečný.

Petr Torák, který studuje při zaměstnání dálkově kriminologii a vážně uvažuje o tom, že obětuje svou slibnou kariéru ve Velké Británii a vrátí se do Česka. Chce využít svých britských zkušeností a zlepšit postavení Romů v české společnosti, třeba prý i vstupem do politiky.

autor: Jiří Hošek
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Historická detektivka z doby, kdy byl hrad Zlenice novostavbou. Radovan Šimáček jako průkopník žánru časově předběhl i Agathu Christie!

Vladimír Kroc, moderátor

Zločin na Zlenicích hradě

Zločin na Zlenicích hradě

Koupit

Šlechtici, kteří se sešli na Zlenicích, aby urovnali spory vzniklé za vlády Jana Lucemburského, se nepohodnou. Poté, co je jejich hostitel, pan Oldřich ze Zlenic, rafinovaně zavražděn, tudíž padá podezření na každého z nich. Neunikne mu ani syn zlenického pána Jan, jemuž nezbývá než doufat, že jeho přítel Petr Ptáček celou záhadu rozluští...