Týdenní ohlédnutí zaměřené na českou politiku, na Irák a na smrt Karla Zicha

Přehled příspěvků

Barbora Kroužková : Poslanci ČSSD, KDU-ČSL a Unie svobody podepisují prohlášení a vůli vytvořit budoucí vládní koalici. Bude na papíře 101 jmen? To je téma Duelu Týdne v tahu.

Prezident Václav Klaus čeká na návrhy Stanislava Grosse, který zatím na Hrad nespěchá. Nová vláda České republiky snad bude v srpnu. Prezident mezi tím kritizoval náš volební systém, je prý nefunkční.

Zemřel Karel Zich. Francouzské úřady potvrdily, že bez cizího zavinění. Odešel velký talent české pop muzik.

To jsou některá témata z téměř uplynulého týdne. Teď se vybraným věcem budeme věnovat podrobněji. Hezký podvečer na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu přeje Barbora Kroužková.

Duel

Barbora Kroužková : Vládu nemáme a kdy bude přesně nevíme. S tím mnozí občané odjeli na dovolenou nebo se na ni chystají. Stanislav Gross ještě není ani premiérem, takže si podle převažujících odhadů na kabinet počkáme minimálně do začátku srpna. Co se ještě musí udělat? Prezident musí Grosse jmenovat premiérem, ten pak sestaví nový kabinet, který požádá o důvěru. Sestavit by se měla vláda, která bude mít zaručenou většinu v Poslanecké sněmovně, ale jak to zařídit? I o tom bude dnešní Duel. Ve studiu vítám poslance a prvního místopředsedu KDÚ-ČSL Jana Kasala, dobrý den.

Host (Jan Kasal): Dobrý den.

Barbora Kroužková : A poslance ČSSD Miroslava Svobodu, dobrý den.

Host (Miroslav Svoboda): Přeji dobrý den.

Barbora Kroužková : Pánové, podle přání především lidoveckého šéfa Miroslava Kalouska nebo alespoň původně by poslanci měli stvrdit loajalitu vládě písemně. 101 je přece jen 101, a to je velmi těsná většina. Kdyby zas ale třeba někdo začal moc pít a tentokrát byl vyloučen z nějakého klubu, který se má podílet na podržení té vládní většiny nebo snad někdo opět změnil názor a chtěl měnit klub, tak bude kabinet zase ohrožen. Proto se ptám, mají se poslanci upsat, anebo ne? Pane poslanče Svobodo.

Host (Miroslav Svoboda): Díky za tuto otázku. Víte, ta diskuse je ještě daleko širší, protože určité, určitá diskuse u nás v klubu a mezi spolustraníky vznikla na základě toho, bylo-li to přání Stanislava Grosse, anebo bylo-li to přání prezidenta republiky. Proto jsem i já měl poměrně ostrý, ostrý výrok tímto směrem a na včerejším takovém užším klubu bylo vše vysvětleno a byl jsem víceméně uklidněn tím, že to bylo přání Stanislava Grosse, kdy si nebyl jist přes různé názory na samozřejmě jak složení vlády, tak dejme tomu i určité prvky v programovém prohlášení, jestli bude kompaktní klub sociální demokracie, popřípadě kompaktní ta množina, zvaná koalice.

Barbora Kroužková : Dobře, ale vy podepíšete nebo ne? Já jsem se informovala i u vaší mluvčí a vzešlo to i z jednání trojky koaličních místopředsedů jednotlivých stran a ten text by měl nejspíš znít takto. My, níže podepsaní poslanci ve snaze stabilizovat politickou situaci, vyjadřujeme společnou vůli podpořit vznik koaliční vlády ČSSD, KDU-ČSL a US-DEU. Vy konkrétně podepíšete? Protože jste hovořil o cvičených opicích, které by nemusely se upisovat takto konkrétně písemně vládě a podobně.

Host (Miroslav Svoboda): Ano, já když jsem měl tento výrok, tak především mi vadilo to, že se dovídám o podpisové akci z médií a byla to určitá výtka směrem k vedení klubu, protože předpokládám, že pro to, aby se tvořil tým, tak je to především o komunikaci a informacích a jestliže já dostávám zprostředkované informace z médií a ještě tak rozporuplné, protože jestli si dobře vzpomínám, tak první prohlášení přes média byla taková, že prezident požaduje podpisy, což je samozřejmě nad rámec ústavy.

Barbora Kroužková : Dobře a teď už máme text, teď už máme konkrétní papír, bude na něm váš podpis?

Host (Miroslav Svoboda): Samozřejmě, počkám ještě na jednání nedělní nebo zítřejší nedělní, to znamená jednání Ústředního výkonného výboru a úterní jednání klubu, ale pokud nevystanou nějaké neočekávané zásadní potíže, tak ano.

Barbora Kroužková : To znamená ale slib to přesně není. Pane místopředsedo, podepisovat, anebo ne?

Host (Jan Kasal): Tak podle toho, co.

Barbora Kroužková : No ten text je znám.

Host (Jan Kasal): Ten text, který jste tady citovala, není žádný bianko šek, který by dával neomezené pravomoce vyjednavačům nebo budoucí vládě. Je to politické vyjádření vůle podílet se nebo podporovat tuto, vznik této koalice, která je tam uvedena.

Barbora Kroužková : No ale abychom si vysvětlili, co to znamená, sice ten text nezní nijak závazně, ale vyplývá z něj, že prostě musí poslanec zvednout ruku pro vládu.

Host (Jan Kasal): Znamená to, že, vyplývá z toho, že já, jako Jan Kasal se domnívám, že je užitečné a pro zemi dobré, aby prezident republiky pověřil Stanislava Grosse sestavováním nové vlády. V tuto chvíli poslanci budoucích koaličních stran vyslovují svým podpisem nebo svým podpisem říkají ano, my si přejeme, aby se vedoucí představitelé těchto tří stran pokusili vytvořit věrohodnou a smysluplnou a prospěšnou vládu a to není málo. Pro tuto etapu, pro tuto etapu je to to, co je třeba. U nás to podepíší velmi pravděpodobně také všichni poslanci, já jsem to stvrdil svým podpisem ve čtvrtek, já s tím problém vůbec nemáme, ale to samozřejmě...

Barbora Kroužková : Takže bude 21 lidoveckých podpisů.

Host (Jan Kasal): Zcela nepochybně, anebo v zastoupení poslanců, kteří by snad byli mimo Prahu, tak to podepíše předseda klubu, s tím není nejmenší problém. Samozřejmě tím se otvírá teprve diskuse na téma programové prohlášení, na téma koaliční dohoda. A ta diskuse bude samozřejmě velmi odpovědná, velmi tvrdá.

Barbora Kroužková : Pane poslanče Svobodo, jaká je nálada ve vašem poslaneckém klubu, protože už došlo k nějakému posunu od těch vašich výroků i odhadů, že je více sociálně demokratických poslanců, kteří nechtějí podepisovat podobná prohlášení. Bude 70 podpisů?

Host (Miroslav Svoboda): No, především v okamžiku, kdy já jsem to prohlášení učinil, tak ještě nebyl jakýkoliv text na stole nebo znám. Proto jsem se i rozčílil a proto vzniklo poměrně to ostré prohlášení. Dneska už je situace úplně jiná, to prohlášení, které jste tady i citovala, je myslím naprosto nekontroverzní, toto prohlášení říká, jakou cestou pudeme, ale kdo po této cestě pude, popřípadě pojede a popřípadě jakou rychlostí, to je věc další diskuse. Ale počkejme si na úterní klub, protože na tom setkání, které se odehrálo včera, tak samozřejmě byly tam určité názory, které je potřeba ještě jakoby doladit, ale především tam nebylo plný počet poslanců, byla nás tam tak větší polovička.

Barbora Kroužková : Dobře. Pánové, když se pod něco podepíšu, je to přeci jen závazek, i když ten text nemusí být nijak konkrétní. Pojďme sis říct, jestli třeba z politologického hlediska tady nedochází k nějaké výjimečnosti a propojování exekutivy a legislativy, je to normální, že by budoucí exekutiva si takto zavazovala legislativu? Pojďme obecně si říct, jestli se to má dít?

Host (Miroslav Svoboda): Promiňte, já to pořád jako velký závazek necítím, já to cítím jako projevení vůle, že nemám apriori proti tomuto směru, proti tomuto typu koalice zásadní námitky.

Barbora Kroužková : Dobře, to říká ten text, ale realita je jistě taková, že ti, kdo text vytvořili, chtějí směřovat k tomu...

Host (Miroslav Svoboda): Realita je stejná...

Barbora Kroužková : ...aby nakonec vláda důvěru dostala.

Host (Jan Kasal): Samozřejmě i ti, kteří se tam podepsali, ale samozřejmě k tomu, abychom dospěli k hlasování o důvěře budoucí vlády je potřeba udělat ještě několik kroků, vy jste některé vyjmenovala...

Barbora Kroužková : Dobře, tak proč ten text vznikl, místopředsedové tří koaličních budoucích koaličních stran se na něm shodli, nyní trošku jeho vznik degradujete, protože říkáte, že hlavní je program a koaliční smlouva.

Host (Jan Kasal): Ten text vznikl, představte si,...já myslím, že se shodli předsedové, vůbec nedegradujeme, já si myslím, že Stanislav Gross má pravdu, když se chce opírat o 101 podpisů, protože v případě, že by se opíral o 90 podpisů a přišel k prezidentovi republiky a řekl, já nemám jistotu, jestli těch deset to udělá, jestli vůbec chce vznik této koalice, tak by vypadal jako hlupák. Je namístě položit poslancům otázku, zda-li si přejí pokračovat v tomto půdoryse nebo zda-li si přejí nějaký jiný model, menšinovou vládu nebo spolupráci s komunistickou stranou, v případě sociálních demokratů nebo něco na způsob smluvní opozice.

Barbora Kroužková : A pak nastoupí program, co v něm musí být, aby poslanec Miroslav Svoboda nakonec odhlasoval důvěru vládě?

Host (Miroslav Svoboda): No, popravdě řečeno se mi velmi líbil projev Stanislava Grosse, kdy hovořil o tom, že musíme daleko věrohodnějším způsobem oslovit veřejnost. Tím způsobem, že budou zcela jasně řečeny cíle, kterých chceme prostě ve zbývajícím období dosáhnout, to znamená konkrétní akce, ne nějaké filosofické teze, konkrétní akce, konkrétní cíle tak, aby každý občan viděl cíle, kterých chce tato vláda dosáhnout a v případě, že je dosáhne, tak jeho život se o to a to, o to zlepší.

Barbora Kroužková : Na programu koaličních mechanismech a další práci se podílejí tři místopředsedové, Karel Kühnl, Zdeněk Škromach a vy, pane Kasale. Setkali jste se už dvakrát tento týden, kam se posunuly vaše konkrétní práce na těch úkolech?

Host (Jan Kasal): Osobně považuju za významné ono páteční setkání, kdy jsme už nad písemným materiálem diskutovali, co je možné zachovat z té minulé koaliční dohody a co je naopak potřeba formulovat nově. I na základě řekněme vnitřní diskuse uvnitř sociální demokracie, kdy nám, jako dalším koaličním partnerům nebylo zcela zřetelné, zda-li někteří sociální demokraté nespoléhají spíše na to, že vznikne sto jedničková vláda na úrovni US-DEU, KDU-ČSL a ČSSD a potom některé věci, které bude Sociální demokracii libo, prohlasují společně s komunisty. Tady odpovědně říkám a potvrdil to i kolega Karel Kühnl, že do takovéto koaliční vlády bychom nemohli vstoupit, a proto budujeme takovou strukturu těch koaličních mechanismů, kdy to bude zcela jednoznačně vyloučeno.

Barbora Kroužková : A na tom se bez problémů podílí pan Škromach?

Host (Jan Kasal): Pan Škromach, dneska jsme se shodli na výchozím materiálu, který bude projednáván v jednotlivých politických stranách. Předpokládám, že zítra na Ústředním výkonném výboru Sociální demokracie a tam se říká, že nebo navrhuje, že se smluvní strany zavazují, že určitý okruh těch nejvýznamnějších klíčových právních norem podpoří společně a nedopustí, aby jakýkoli zákon, týkající se toho výčtu, byl přijat proti vůli některé koaliční strany za pomoci poslanců stran opozičních. Má-li mít ta koalice smysl, tak nechť prosazuje to, na čem jsme schopni se v té koalici dohodnout. Hledat podporu vně, třeba u komunistů, nepřichází do úvahy.

Barbora Kroužková : Ale jinak řečeno, pokud nepůjde o rozpočet, pokud nepůjde o zákony nebo normy, které se týkají bezpečnosti státu, pokud půjde o ten zbytek, který nebude přesně popsán, tak se Sociální demokracie bude spoléhat na pomoc opozičních komunistů?

Host (Miroslav Svoboda): No, já bych to takhle každopádně neviděl. Tady pan Kasal o tom jasně hovořil a víte...

Barbora Kroužková : No podle informací Mladé fronty Dnes napsal stranickým kolegům Stanislav Gross, co si v dopisu, z čehož vyplývá, že při prosazování jednotlivých zákonů bude spoléhat na pomoc opozičních komunistů, vy jste to psaní četl?

Host (Miroslav Svoboda): Paní redaktorko, případně citujte přesně, protože jako cosi se mi opravdu nelíbí, zvlášť, když jde přes média. .

Barbora Kroužková : Já právě ten dopis nemá, proto se ptám vás.

Host (Miroslav Svoboda): A já zcela, já jsem ho četl, přiznám se, že už je to několik dnů, co jsem ho četl, takže přesnou citaci v hlavě nemám, ale zcela jistě Stanislav Gross nenapsal, že se bude nebo prostě jakýmkoliv způsobem opírat o pomoc komunistů.

Barbora Kroužková : Tak jinak. Pokud půjde o zákony, na kterých nebude bazírovat ta koaliční trojka, pokud to nebudou ty důležité normy, o kterých hovořil Jan Kasal, tak se dá předpokládat, že se budete spoléhat nebo obracet o pomoc na komunisty?

Host (Miroslav Svoboda): Pokud si vzpomínám, tak v tomto dopise není řečeno cokoliv, co by vytvářelo vazbu na komunistickou stranu.

Barbora Kroužková : Ale nedá se to vyloučit?

Host (Miroslav Svoboda): Ježíš Maria, já nedokážu vyloučit ani co se stane za 10 minut, tak nemůžu říct, co se dá vyloučit v politice, ale prostě v tom dopise myslím nic ve vazbě ke komunistům a spolupráce není řečeno.

Barbora Kroužková : Dobře.

Host (Jan Kasal): Je povinností nás, kteří se podílíme na úpravě té závěrečné verze koaliční dohody, aby toto bylo přesně popsáno a vyloučeno z našeho pohledu. Já samozřejmě ...

Barbora Kroužková : Jmenujte konkrétně třeba vaši přesnou představu o těch zákonech nebo oblastech.

Host (Jan Kasal): Tak já řeknu státní rozpočet na rok 2005, na rok 2006. Zákon o rozpočtovém určení daní, zákony, týkající se daní a poplatků, zákony, týkající se vládních výdajů, zákony, týkající se ochrany soukromého majetku, boji proti šedé ekonomice, zákon o nájemném a ten katalog může být tak dlouhý, na jakém se shodnou strany budoucí vládní koalice.

Host (Miroslav Svoboda): A ten katalog bude především ovat tyto pilíře. Ať je to ochrana rodiny, ať jsou to ty stimuly k nájemném, ať je to třeba reforma veřejných financí nebo pokračování a tak dále, a tak dále.

Barbora Kroužková : Pojďme ještě, pánové, k tomu, jak to bude s posty ve vládě. Jak je na tom KDÚ-ČSL, půjde váš předseda do vlády, na kterou židli si sedne, už se přece musí konečně rozhodnout, aby se ta jednání pohla. Jak na tom bylo jednání tří místopředsedů?

Host (Jan Kasal): Tady není o čem se rozhodovat. My jsme v tomto naprosto konzistentní, my jsme tuto vládní krizi nevyvolali, čekáme, až vyřeší naši společní partneři...

Barbora Kroužková : Dobře, ale není ta otázka takto položena.

Host (Jan Kasal): Tak, naši ministři a KDU-ČSL nemá důvod cokoli na svém zastoupení ve vládě měnit.

Barbora Kroužková : To znamená, nechcete svého předsedu do vlády?

Host (Jan Kasal): Jsme toho názoru, že naši ministři obstáli a není důvod, kteréhokoli z nich měnit, ani pana Svobodu, ani pana Ambrozka, ani pana Šimonovského.

Barbora Kroužková : Jasně, ti tři tam teď budou na těchto resortech?

Host (Jan Kasal): Pokud by někdo usiloval o to, podívejte, ta diskuse nezačala. Říkám, jsem u všech koaličních jednání, s výjimkou tam, kde se setkávají pouze tři předsedové a musím popravdě říct, že tato diskuse o jménech nezačala a předpokládám, že začne, ale v tuto chvíli by to bylo předčasné a já se zájmem čtu spekulace v novinách a říkám si, kdo si to z kterého prstu asi tak cucá, když my, kteří jsme u toho toto nevíme.

Barbora Kroužková : Dobře, nicméně každý asi o tom stále přemýšlí, i přes to, že říkáte, že konkrétní jednání nezačala. Pane poslanče, jaké třeba mantinely by byl ochotný dát poslanecký klub ČSSD nebo vy osobně v té rošádě mezi křesly ve vládě?

Host (Miroslav Svoboda): Pravdou je jedna věc, že se nedivím postoji KDU, kdy obhajuje své posty, na straně druhé v klubu Sociální demokracie se ozývaly hlasy o určitých změnách ve smyslu třeba i jiného rozložení, a teď nemyslím vůči KDU-ČSL, ale víte, to jsou, já nechci podporovat spekulace, o kterých tady hovořil pan kolega Kasal, protože v tuto chvíli jsou to spekulace, jediný, kdo má právo o těch personáliích hovořit, je v zásadě Stanislav Gross, který v určitém vhodném okamžiku předstoupí před koaliční partnery a zcela jistě i před klub sociální demokracie, popřípadě před Ústřední výkonný výbor a předloží svoji představu i v personálních otázkách.

Barbora Kroužková : Tímto skončíme dnešní Duel. Ve studiu diskutovali první místopředseda KDU-ČSL Jan Kasal a poslanec ČSSD Miroslav Svoboda. Pánové, děkuji, přeji hezký zbytek víkendu. Na slyšenou.

Host (Miroslav Svoboda): Děkujeme.

Host (Jan Kasal): Na slyšenou.

Barbora Kroužková : Posloucháte Český rozhlas 1 Radiožurnál a Týden v tahu. O půl šesté nabídneme krátké zprávy a po nich budeme s politologem Ladislavem Cabadou mluvit o roli prezidenta Václava Klause ve vládní krizi, s Martinem Novákem z Hospodářských novin probereme situace v Iráku a publicista Vladimír Vlasák zavzpomíná na Karla Zicha. Chybět nebude ani fejeton Jana Pokorného.

Úvaha nad taktikou prezidenta v současné vládní krizi

Barbora Kroužková : Prezident Václav Klaus si v souvislosti s vládní krizí svým způsobem buduje místo v rámci politického systému. Ano, jeho prostor vymezuje ústava, ale i tak má hlava státu určitou volnost. Záleží na jednotlivci, jak s ní naloží. Jak se na manévrování a působení Václava Klause dívá vedoucí Katedry politologie Západočeské univerzity Ladislav Cabara, dobrý podvečer.

Host (Ladislav Cabara): Dobrý den.

Barbora Kroužková : Jak je to s tím, co má možnost hlava státu dělat a nemá v rámci litery zákona, respektive ústavy a pak toho, jakou pozici si vybuduje?

Host (Ladislav Cabara): Tak je pravda, že naše ústava je ústavou klasického parlamentního systému a ty pravomoci prezidenta jsou na papíře spíše slabší, ale je pravdou, že v realitě může ta situace být opačná a že tady vlastně již od doby prvního prezidenta Tomáše Masaryka funguje tradice silných prezidentů, kteří se snaží být rovnocenným aktérem třeba politickým ústavním institucím. Čili v tomto nevidím žádný zvláštní, žádnou zvláštní odchylku od zaběhané praxe minulých let.

Barbora Kroužková : A jak byste konkrétně charakterizoval roli Václava Klause ve stávající krizi a hlavně především jeho postup po pádu Špidlovy vlády?

Host (Ladislav Cabara): Tak já bych obecně řekl, že řada politických aktérů je zřejmě překvapena, jak umírněnou úlohu prezident dosud sehrává, to znamená, že je spíše v pozadí, že se nesnaží nějak agresivně nebo razantně zasahovat do vyjednávání jednotlivých politických stran. Řekl bych, že působí velice státotvorně v tomto okamžiku.

Barbora Kroužková : Mluvíte o umírněné úloze, někteří se ale domnívají, že má v tuto chvíli třeba politické strany svým způsobem pod kontrolou. Dá se říci, že prezident posílil svou pozici tím, že stále ještě nejmenoval žádného premiéra, jen pověřil Stanislava Grosse jednáním o sestavení kabinetu?

Host (Ladislav Cabara): Tak samozřejmě že prezident na toto má právo, uplatnil něco, co je v ústavě stanoveno, totiž že má právo pověřit někoho sestavováním respektive vyjednáváním o sestavení nějakého kabinetu a potom má tedy právo jmenovat premiéra. On zatím využil to první právo v ustavení, kde není napsáno, napsán nějaký termín, dokdy tak musí učinit a on spíš dal najevo, že jaksi bude očekávat, že mu ten budoucí designovaný premiér přinese jasnou parlamentní většinu, aby prostě ta vláda skutečně potom získala podporu ve Sněmovně. Čili já to nevidím, jako nic nestandardního.

Barbora Kroužková : Pro stabilitu každé jednotlivé země je určitě důležité, aby se vlády udržely u moci po celé volební období. U nás se to v tuto chvíli nepodařilo. Myslíte si, že Česká republika trpí tím, že má poměrný volební systém a je problém právě ve volebním systému, jak se domnívá například i prezident?

Host (Ladislav Cabara): Tak já bych za prvé řekl, že to, že vlády přicházejí a odcházejí je standardní jev, zejména v parlamentních systémech je to poměrně běžná praxe a podívali-li bychom se třeba do západní Evropy, tak není pravdou, že vlády většinou přežívají celé to volební období Parlamentu, to znamená čtyři nebo pět let. Druhá věc je otázka toho volebního systému. Ty kritiky, které se objevují, směřují k tomu, že by většinový, případně nějaký smíšený systém s většinovými prvky mohl znamenat jaksi etablování dvou výraznějších politických pólů a ty by se případně střídaly u moci. Já si myslím, že to do jisté míry je spíš mýtus než realita. Samozřejmě bychom našli příklady jak, protože ta změna volebního systému znamená skutečně změnu potom stability vlád, taky příklady toho, že ta změna systému prostě nic nového nepřinese, čili nechtěl bych to přeceňovat.

Barbora Kroužková : A předpokládám, že to, že máme poměrní volební systém, vy nepovažujete za něco, co by způsobovalo nefunkčnost systému politického a mělo nějaký obrovský nebo negativní dopad na stabilitu situace v Česku. Já se ptám proto takto, protože prezident Václav Klaus v článku pro Mladou frontu Dnes tento týden napsal, že příčinu dnešního problému vidí v nefunkčnosti našeho volebního systému.

Host (Ladislav Cabara): Já bych to takto nechtěl charakterizovat. Myslím si, že to je názor, který se neopírá o realitu a řekl bych, že trochu zaměňuje příčiny a následky a myslím, že je dobře známo, že příčinou nefunkčnosti vládních koalic, respektive toho, že ty vládní koalice nemají silnou podporu v Parlamentu je především existence poměrně silné antisystémové komunistické strany, která svým způsobem nemá žádný koaliční potenciál a blokuje vytváření čistých koalic, ať už koalic levého nebo pravého středu. Pak vznikají ta nestandardní řešení, kterých jsme tady od roku 96 několik měli, ale ta skutečná příčina existence této strany, která vlastně nebyla zatím integrována do systému demokratických politických stran, nemůže za to...

Barbora Kroužková : Přesto se zeptám, co by kdyby, tudíž jaký dopad na politický systém České republiky by mělo zavedení většinového volebního systému.

Host (Ladislav Cabara): Na to se těžko odpovídá. Záleží zejména na tom, jestli by se změnilo chování voličů, jestli by se voliči chovali racionálně a volili takové strany, které respektive kandidáty, zastupující politické strany, kteří by měli reálnou šanci zvítězit, anebo jestli by volili takové kandidáty, kteří jsou jim blízcí. Samozřejmě by také záleželo na tom, jestli by to byl jednokolový nebo dvoukolový většinový volební systém, čili těch variant je většina a je skutečně těžké říct, co by se stalo, pokud by ke změně došlo.

Barbora Kroužková : Tolik politolog Ladislav Cabara. Děkuji a na slyšenou.

Host (Ladislav Cabara): Na shledanou.

Zaměřeno na Irák

Barbora Kroužková : Týden v tahu se teď zaměří na Irák, a proto ve studiu vítám Martina Nováka z Hospodářských novin. Dobrý den.

Host (Martin Novák): Dobré odpoledne.

Barbora Kroužková : Někteří spojenci Američanů odcházejí z Iráku. Jak víme, už odešli Španělé, začali stahovat z Iráku své jednotky i Filipíny. Bude jich odcházet víc?

Host (Martin Novák): Konkrétních států asi bude odcházet víc, ale pro ten celkový počet vojáků to asi moc znamenat nebude, protože přes 90 procent vojáků jsou tam vlastně Američani, Britové a Poláci. Samozřejmě spousta států asi odejde, protože především kvůli tlaku veřejného mínění doma, protože vlastně s výjimkou Spojených států, Británie, tak všude vlastně byla veřejnost proti té válce v Iráku a proti tomu, aby tam armády těch zemí šly. Takže myslím si, že pokud budou zajímáni další rukojmí, tak po filipínských vojácích budou odcházet i další.

Barbora Kroužková : Což není, jak jsi sám říkal, příliš důležité na počet vojáků, kteří budou v Iráku, ale je to nesmírně důležité na poli mezinárodním. Američanům tudíž poklesne ta mezinárodní podpora a začnou se ocitat svým způsobem v izolaci v Iráku. Budou tam sami nakonec?

Host (Martin Novák): Já si myslím, že úplně sami tam nebudou, že tam zůstanou asi Italové, Poláci a někteří tedy velice blízcí spojenci Ameriky, ale jak jsi zmínila, že ta izolace určitá bude problém pro Američany, především bude problém pro tu novou iráckou vládu, která se snaží situaci stabilizovat a která chce, aby tam byly ty jednotky co nejširší v tom mezinárodním kontextu.

Barbora Kroužková : Je potřeba, aby zůstali vojáci v Iráku? To znamená, není to jenom americká záležitost, postoj Američanů mít vojáky v Iráku, nešlo by to už v tuto chvíli jinou cestou?

Host (Martin Novák): Já si myslím, když se na to podíváme z hlediska té nové irácké vlády, tak samozřejmě to potřeba je, protože zatím není vybudovaná irácká armáda, nejsou vybudovány irácké policejní síly, ozbrojené síly, takže tu situaci by prostě neměl z hlediska bezpečnosti kdo zvládnout, samozřejmě Iráčané vytýkají Paulu Bremerovi, tomu bývalému americkému správci Iráku, velkou chybu, že rozpustil vlastně po válce tu iráckou armádu, která nebyla příliš loajální k Saddámovi, která nebyla ideologizovaná a v tu chvíli vlastně tam neměl, kromě americké armády, kdo ten pořádek udržovat.

Barbora Kroužková : My jsme mluvili i o tom, že pokud jde o počet vojáků, tak ten dopad stahování jiných států nebude tak veliký, ale přece jenom, když odejdou vojáci, bude Amerika doplňovat tyto počty?

Host (Martin Novák): Tak, já si myslím, že pokud to bude třeba, tak Američané tam asi pošlou další vojáky, i když asi to nebude mnoho a Bush samozřejmě založil svoji zahraniční politiku v minulém období na tom, na obhajování války v Iráku na tom, že to je nutné pro obrany Ameriky, pro úspěšný boj proti terorismu a samozřejmě teď před volbami nemůže, nemůže z tohoto uhnout, takže asi ano.

Barbora Kroužková : Jak jsi sám říkal, Irák nechce Američany na svém území, pokud by vojáci odešli, tak by možná hrozil ještě větší chaos než ten, který v zemi panuje. Koalici hlavně trápí únosy, protože únosci stále víc a víc plní nakonec ty své hrozby. Dá se s tím něco dělat?

Host (Martin Novák): Těžko říct. Samozřejmě, asi nejlepší by byla prostě dokonalá ochrana těch civilních pracovníků, kteří v Iráku působí. Byli zajati filipínský řidič, americký pracovník, prostě byli zajati proto, protože prostě se pohybovali v Iráku na nestřežených místech, bez ochranky. To si myslím, že je v tuhle chvíli asi jediná cesta. Samozřejmě nemůžou se všichni stáhnout, protože obnova Iráku nějakým způsobem musí pokračovat, musí se prostě zlepšit jejich ochrana.

Barbora Kroužková : Jak dlouho to bude trvat, když se o slovo stále víc a víc hlásí různé skupiny, které se neštítí krvavých atentátů? Jsou to třeba spojenci bývalých spolupracovníků Saddáma Husajna, baathisté, kdo to je, kdo dnes škodí Iráku?

Host (Martin Novák): Tak asi nikdo nezná stoprocentně odpověď na tu otázku, kdo to je. Vypadá to, že zřejmě tam působí nezávisle na sobě několik skupin, možná několik desítek skupin. Jsou tam zřejmě dva hlavní proudy, jeden, to jsou bývalí baathisté, stoupenci Saddámova režimu, ti takzvaní Saddámova milice, která si říkala Saddámovi fidaini, jsou vlastně sunitští muslimové, pro které byl pád toho režimu nevýhodný a brojí proti tomu novému a druhý proud a otázka je nakolik spolupracuje s tím prvním, jsou prostě džihádisté, islámští fanatici, kteří jsou zřejmě, ale nikdo to nemůže tvrdit s jistotou, spojeni s člověkem, napojeným na Al-Kajdu, s tím, dnes už myslím známým jordánským teroristou Abú Musabem Zarkávím.

Barbora Kroužková : Říká Martin Novák z Hospodářských novin. Já děkuji za návštěvu v Radiožurnálu. Na slyšenou.

Host (Martin Novák): Na shledanou.

Otevřený dopis Joanne Rowlingové

Barbora Kroužková : Známá spisovatelka, autorka Harryho Pottera se rozčílila a kritizuje síťová a klecová lůžka v Česku. Dokonce napsala dopis Václavu Klausovi a Vladimíru Špidlovi a podařilo se jí významně ovlivnit naši politickou scénu. Celá kauza dopadla i na Jana Pokorného a tento týden nenapsal fejeton, ale otevřený dopis.

Jan Pokorný : Vážená paní Rowlingová, Potterova matko, milá Joanne. Pěkný fanfrpál jste si zahrála s tím naším ministrem zdravotnictví. Pravda, po vašem dopisu prezidentovi a premiérovi ministr Kubinyi s honvédskou impulsivností nechal zrušit klecová lůžka v ústavech. Když ale hned na to dostal vyhubováno na Hradě, to se začal pohybovat ustrašeně. Za každým stínem, jakoby viděl lorda Voldemorta. Večer si pod peřinou bázlivě šeptal, expekto patronům nebo lidikulus. Tady, Joanne, dovolte, abych pro ty, kdo snad neznají příběhy Harryho Pottera vysvětlil. První zaříkadlo vyčaruje patrona na ochranu před Mozkomorem a to druhé zneškodňuje bubáky. Vy jste to, slavná Joanne, myslela s tím dopisem prezidentovi a premiérovi dobře, ale to víte, u nás sestavují novou vládu a když si nějaký ministr takhle rozzlobí pana prezidenta, je to jakoby dostal potloukem. Tady s dovolením zase odbočím, potlouky jsou míče, o něco menší, než camrál, létají po hřišti a pokoušejí se srazit hráče k zemi. Jo a camrál je taky něco, jako míč. Matko, v životě to nebývá tak, že všechno dopadne dobře, jako ve vašich příbězích. Ten ministr, který tak rychle reagoval na váš dopis už v příští vládě asi nebude, a to je vlastně hlavní důvod, proč vám píšu otevřený dopis. Nemohla byste zase někomu napsat, aby toho smělého muže přijal, anebo doktor Kubinyi je lékař, nepotřebujete nějakého osobního? A což takhle, snad o tom můžu zkusit požádat. Nějaká drobná rolička v dalším díle Harryho Pottera? Však tam už postavu jednoho ministra máte. Jestli si dobře vzpomínám, je to ministr čar a kouzel a jmenuje se Kornelius Popletal, nepotřeboval by kolegu? Laskavá Joanne, děkuju za odpověď a přeju hezké léto.

Vzpomínka na Karla Zicha

Barbora Kroužková : Odešel Karel Zich. Co odešlo s ním, pokud se podíváme na naší hudební scénu, ptám se publicisty Vladimíra Vlasáka. Dobrý den.

Host (Vladimír Vlasák): Dobrý den, dobrý den, zdravím vás.

Barbora Kroužková : Jak velká je ta mezera?

Host (Vladimír Vlasák): Já si myslím, že docela veliká. S Karlem Zichem odešel přece jenom velmi unikátní hlas a myslím si, že jak unikátní, že je třeba srovnatelný s hlasem Waldemara Matušky nebo třeba Dana Bárty nebo i Karla Gotta, byl to prostě hlasově, vokálně velký originál, který tady v podstatě v současné době není. Není, kdo by ho zastoupil, kdo by zaplnil tuto, jakousi pomyslnou mezeru.

Barbora Kroužková : Karel Zich měl obrovský talent, byl nedoceněn?

Host (Vladimír Vlasák): Já si myslím, že byl, byl doceněný, protože on si některé věci trošku způsobil sám. Myslím si, že se mohl třeba víc věnovat žánrům, které mu víc sedly, jako bylo třeba blues. Tím, že hodně zpíval ve středním proudu nebo takové popové písničky, tak si sice držel velmi solidní standard, ale řada těch věcí byla, byla v podstatě průměrných, si myslím já, ale vedle toho měl řadu vynikajících nahrávek, třeba se skupinou Spirituál kvintet nebo i některých svých sólových, ale já bych třeba těžko hledal mezi nimi desku, když pominu docela dobré, to poslední album, Já si zpívám, tak bych obtížně hledal desku, která by se mi zdála třeba naprosto vynikající, z těch jeho sólových.

Barbora Kroužková : A i tak to nejlepší Zichovo období, vy tedy konkrétně spojujete se Spirituál kvintetem?

Host (Vladimír Vlasák): Spojoval bych to tak se Spirituál kvintetem i s některými jeho vlastními písničkami, které pak měl na té své třicetileté sólové dráze.

Barbora Kroužková : Karel Zich pracoval na nových projektech. Myslíte si, že by si znovu našel výrazné místo na scéně dnes, kdy národ žije třeba SuperStar a podobně?

Host (Vladimír Vlasák): Já si myslím, že určitě. Ten jeho hlas byl naprosto unikátní v tom, že byl vlastně takový, jakoby mužný baryton, zároveň i rozechvělý v těch výškách, on dokázal vlastně zazpívat všecky styly a přitom si zachovat osobitost. A právě třeba z některých těch posledních nahrávek nebo z toho alba Já ti zpívám, jsem soudil, že on by se jakoby vracel ke kořenům. Třeba k rokenrolu, třeba ke gospu nebo i trošku k jazzu a k blues, k těm věcem, které ho zajímaly v mládí. Čili já si myslím, že on by určitě ještě nějakou velmi dobrou nahrávku udělal.

Barbora Kroužková : Když se vraťme na začátek našeho rozhovoru, vy jste hovořil o jeho talentu a o tom, že teď, v tuto chvíli na české scéně nevidíte nikoho, kdo by mohl zastoupit roli Karla Zicha. Jak je to vůbec s talenty u nás? Já jsem zmiňovala SuperStar, ale jak se na to díváte vy, z pohledu hudebního publicisty?

Host (Vladimír Vlasák): Myslíte na SuperStar konkrétně?

Barbora Kroužková : Ne, myslím obecně na to, jestli se rodí talenty formátu Karla Zicha, jestli nějaký očekáváte v nejbližší době, třeba i v jiných žánrech.

Host (Vladimír Vlasák): Ano, ano. Určitě, určitě třeba ve folku nebo v takových těch šansonových žánrech je to třeba Radúza nebo v současné době třeba Sestry Steinovy. Já si myslím Lenka Dusilová, mohl bych ještě pokračovat některými dalšími jmény, myslím si, že talenty tady zcela určitě jsou, některé věci potom spíše ukáže čas a tady je taky samozřejmě se nabízí ke srovnání ten osud Karla Zicha, také to, jak se vlastně s tím talentem naloží. Jak ten talent bude pracovat, jaké nahrávky udělá, jestli pude do středního proudu, bude dělat kompromisy nebo bude nekompromisnější a pude si víc za tím, co sám cítí.

Barbora Kroužková : Mluvila jsem o tom, že Karel Zich pracoval, měl údajně něco nového rozpracovaného s Lenkou Filipovou. Jak dál vy třeba vidíte nejen nyní práci této zpěvačky, ale především Spirituál kvintet, protože ta činnost byla určitě významná.

Host (Vladimír Vlasák): Určitě jo, myslím si, že specielně Spirituál kvintet si zachovává stále velmi vysoký standard a hlavně si myslím díky tomu, že je věrný těm žánrům, stylům nebo té muzice, která mu sedí, která mu vlastně seděla od začátku, to byla do značné míry ať už černošská muzika nebo stará česká renesanční hudba, že prostě dělá přesně to, co cítí, co by měl dělat a neuhýbá z těchto, z těchto směrů.

Barbora Kroužková : A je to cesta k úspěchu, na druhou stranu, co si dnes žádá posluchač, to je to, tento žánr?

Host (Vladimír Vlasák): Já si myslím, že to tak může být zčásti, ta scéna je hodně roztříštěná. Část se věnuje taneční hudbě, část má ráda rock, část samozřejmě naprosto jednoduchý, povrchní pop. Já si myslím, že se vyplatí jako být trošku tvrdohlavý a dělat to, co člověk v té muzice cítí a to, co, o čem si myslí, že mu nejvíc sedí.

Barbora Kroužková : Radí Vladimír Vlasák z Mladé fronty Dnes. Já vám děkuji, na slyšenou.

Host (Vladimír Vlasák): Na slyšenou, na slyšenou.

Barbora Kroužková : Za pozornost děkuji i všem posluchačům, končí pořad Týden ve světě, loučí se Barbora Kroužková a to i s Karlem Zichem.

Autorizovaným pořizovatelem elektronického přepisu pořadů Českého rozhlasu je ANOPRESS IT, a.s. Texty neprocházejí korekturou.