Trumpova legitimizace Putinova režimu je pro Kreml největší dárek. Tlak na Ukrajinu se stupňuje, popisuje amerikanistka

Jak je na tom Ukrajina přesně tři roky po zahájení ruské invaze? Podaří se Donaldu Trumpovi dojednat konec války na Ukrajině, jak opakovaně slibuje? Je konec války v zájmu Ruska? Jakou roli v dalším dění budou hrát státy EU? Co přinesly včerejší volby v Německu? A co nejnovější dění na východ i na západ od nás znamená pro Česko? Poslechněte si speciál Radiožurnálu.

Hosty Tomáše Pancíře byli: 

  • Jiří Kobza (SPD), poslanec a člen bezpečnostního výboru PS PČR
  • Ondřej Benešík (KDU-ČSL), poslanec a člen bezpečnostního výboru PS PČR
  • Kateřina Smejkalová, politoložka z Friedrich Ebert Stiftung
  • Lukáš Novotný, politolog z katedry politologie Filozofické fakulty Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem
  • Petr Krogman, prezident Ukrajinsko-české obchodní komory
  • Libor Jelen, politický geograf z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy
  • Kateřina Březinová, amerikanistka z Iberoamerického centra Metropolitní univerzity Praha

Kreml dnes přivítal nový přístup Spojených států za prezidenta Donalda Trumpa k dialogu s Ruskem, naopak nevidí předpoklady pro dialog s EU. Podle tiskových agentur to uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Schyluje se ke schůzce Donalda Trumpa s Vladimirem Putinem po vůbec prvním jednání ministrů zahraničí obou zemí od začátku ruské agrese. Obě strany nevyloučily, že by to mohlo být ještě teď v únoru. Dá se to očekávat?

Čtěte také

Kateřina Březinová: Domnívám se, že se to očekávat dá. Nevím, jestli se to stihne, protože do konce února zbývá několik málo dní, necelý týden, ale oba vyjednávací týmy signalizovaly, že i toto je na stole. Signalizovaly, že se chtějí domlouvat o obnovení běžných diplomatických vztahů mezi oběma zeměmi, což samozřejmě znamená naprosto skvělou zprávu pro Kreml, který poslední tři roky byl páriem mezinárodního společenství, byl izolován z mezinárodního společenství.

Takže legitimizace Putinova režimu, která přišla z Washingtonu, přišla skutečně jako největší dárek, ve který mohl Kreml doufat, a nevylučuji tedy setkání mezi oběma státníky. 

U příležitosti dnešního třetího výročí začátku invaze Ruska na Ukrajině zaznívá od různých evropských představitelů ujišťování, že jakákoliv mírová dohoda musí být dojednána s Ukrajinou, nikoliv bez ní. Jak aktuálně vypadají představy americké administrativy o tom, jak by mírová dohoda mohla vypadat? 

KB: Myslím si, že je potřeba rozlišovat mezi tím, co tušíme o konturách toho, co Američané chtějí od mírové dohody, jaké požadavky vznášejí směrem k Ukrajině a případným bezpečnostním garancím, a jak vypadá podpora v rámci Spojených států amerických a zejména v rámci Kongresu. Tam se skutečně přeskupily síly způsobem, který málokdo čekal – že to půjde takto rychle a takto razantně.

Čtěte také

Ten obrat o 180 stupňů nelze srovnávat jenom s Bidenovým přístupem a s Bidenovou administrativou, ale jedná se o obrat vůči americké bezpečnostní strategii mezinárodního působení po druhé světové válce. To znamená to, co bylo v duchu Trumanovy doktríny a Marshallova plánu praktikováno.

Donald Trump vede Republikánskou stranu, ale krásně na tom vidíme, že paradoxně strana, která vždy byla spíše tím jestřábem, spíše byla pro vyšší výdaje na obranu, vyšší garance v bezpečnostní oblasti, tak najednou podpora v Kongresu velice patrně slábne.

Mitch McConnell byl dlouholetým zastáncem výdajů na Ukrajinu a jako lídr strany měl váhu
Kateřina Březinová, amerikanistka

Takovým symbolickým momentem je rezignace, která minulý týden téměř zapadla v ostatních velkých zprávách. Mitch McConnell, takový velký titán strany republikánů, ohlásil, že se již nebude ucházet o znovuzvolení. Mitch McConnell udělal s Trumpem sňatek z rozumu, ale byl dlouholetým velkým zastáncem výdajů na Ukrajinu a jako lídr strany skutečně měl váhu. Ta tam teď není a vidíme ten obrat. 

Jak vlastně vypadá současná americká pomoc Ukrajině?

Čtěte také

KB: Američané jsou velice zásadní v několika sférách. Sféra zpravodajství je velice zásadní, sféra poskytování dodávek zbraní z amerických zbrojovek a také je zde i jistá významná infrastrukturní pomoc.

Tím mířím zejména na poskytnutí systému Starlink, který se stal jedním kamenem ve vyjednávání, jedním čipem, kterým se teď ohánějí Spojené státy americké, aby dostaly to, co chtějí. Protože Spojené státy americké se, myslím, lidově řečeno odkopaly v tom, že je vidět, že jim velmi významně jde o nerostný „deal“ s Ukrajinou.

Starlink je jedním z nátlakových mechanismů
Kateřina Březinová, amerikanistka

To znamená, že od chvíle, kdy Zelenskyj odmítl v uvozovkách rozprodat minerální nerostné bohatství země výměnou za bezpečnostní garance od Američanů, se situace opravdu výrazně zhoršuje. Nejenže Scott Bessent cestoval vlakem do Kyjeva, když si Trump volal s Putinem, ale od té doby se skutečně stupňuje tlak na Ukrajinu a Starlink je jedním z těch nátlakových mechanismů. Američané hrozí tím, že ho přestanou poskytovat.

autoři: Tomáš Pancíř , krt
Spustit audio

    Související

    Více z pořadu

    E-shop Českého rozhlasu

    Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

    Jan Rosák, moderátor

    slovo_nad_zlato.jpg

    Slovo nad zlato

    Koupit

    Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.