Trojská lávka je opět v provozu. Na její bezpečnost dohlížejí speciální senzory, data kontrolují vědci z ČVUT
Od konce října mohou Pražané znovu přecházet přes Vltavu po takzvané trojské lávce z Císařského ostrova do Tróji. Předchozí konstrukce se zřítila před třemi lety. Tu novou teď hlídají speciální senzory, které by měly odhalit třeba dlouhodobé přetěžování konstrukce a vznikající problémy. Stav lávky průběžné kontrolují vědci z ČVUT, kteří na ni senzory namontovali – a to přímo ze své kanceláře.
„Vidíme záznam zátěžové zkoušky, kdy byla na konstrukci umístěna soustava zatěžovacích vozidel,“ ukazuje na svém počítači docent Lukáš Vráblík z Katedry betonových a zděných konstrukcí Fakulty stavební ČVUT. „Vidíme odpověď v podobě nákonu v podélném směru a v příčném směru na instalovaných inklinometrech.“
Ty vědci z ČVUT nainstalovali na jednotlivé pilíře mostu. „Tím, že máme čtveřici, máme vždy jeden před a jeden za a dvojici vpravo a vlevo od osy mostu. Dostáváme tak kompletní informaci o tom, jak se konstrukce chová v podélném i příčném směru.“
Na grafu se tyto výkyvy projevují jako jakési vlnění na obě strany od nulové osy, a to až do hodnoty 600 miliradiánů. „Jsou to průhyby v řádech desítek milimetrů na hlavním poli. Hlavní pole má délku 55 metrů, takže jsou to tisíciny rozpětí. Je to absolutně nerozeznatelné pro člověka.“
Sleduje se i počasí
Tato data můžou vědci z ČVUT sbírat na dálku. Systém je upozorní, pokud by pohyb lávky překračoval bezpečné hodnoty. Hlídají to i speciální lasery. „Sledují, jak konstrukce reaguje na změny teploty,“ popisuje docent Vráblík. Díky teplotním čidlům jsou vědci schopní vyhodnotit, jestli se mostní konstrukce chová adekvátně k okolní teplotě.
Čtěte také
„Máme teplotní čidla, která sledují teplotu vzduchu, i čidla, která zaznamenávají aktuální teplotu nosné konstrukce. Tam vždy dochází k určité setrvačnosti, ať už z hlediska ochlazování, nebo naopak konstrukce daleko ochotněji reaguje například na oslunění sluníčkem – protože je v určitém uspořádání východ-západ-jih. Tohle jsme schopni propojit, sledovat a následně to porovnávat s tím, jak na to konstrukce začne délkově reagovat.“
Moderní konstrukce lávky
Diagnostický systém by měl podle docenta Vráblíka umět s velkým předstihem rozpoznat, kdyby se s lávkou dělo něco mimořádného – a to i díky její konstrukci, kterou podobné lávky v poslední době využívají.
„Jsou navrhovány jako takzvaně staticky neurčité. To znamená, že kolaps jednoho průřezu neznamená kolaps celé konstrukce. Představit si to můžete jako dlouhé prkno, které nemáte uchycené jen na konci, ale máte i podpory po celé délce,“ uzavírá Lukáš Vráblík.
Související
-
Zřícení trojské lávky je po třech letech u soudu. ‚Pro uzavření nebyly indicie,‘ hájí se Semecký
Obžalobě z nedbalostního ohrožení čelí autor lávky Jiří Stránský a bývalý vedoucí oddělení mostů Technické správy komunikací Antonín Semecký.
