Tříkrálová koleda na rakouský způsob, to je celonoční putování od domu k domu. A hvězdu s sebou!
Svátek Tří králů znamená konec vánočního času. V korutanském Heiligenblutu je neodmyslitelně spjatý s takzvanými hvězdnými pěvci. V krojích, s hudebními nástroji a velkými žlutými hvězdami na tyči obcházejí koledníci sousedy už od 16. století. Putují často v hlubokém sněhu od domu k domu a zvěstují příchod Ježíše Krista. Mnozí obyvatelé na jejich návštěvu čekají celou noc a otevřou jim dveře třeba i ve čtyři hodiny ráno.
„Naše skupina má před sebou dnes v noci asi 42 domů, u každého zazpíváme koledu. Vypráví o narození Krista a o klanění tří mudrců. Celé to začíná požehnáním v kostele a pak se družiny rozejdou po vesnici. Hotovo budeme mít, myslím, tak v sedm osm ráno,“ těší se Josef.
Před náročnou nocí je 74letý tesař, který taky trochu farmaří, v dobré náladě. Dnes vede jednu z družin.
Procházíme setmělou vesnicí Heiligenblut na úpatí Grosglockneru. Deset sboristů, pět muzikantů a jeden hvězdonosič, který třímá velkou žlutou hvězdu připevněnou na tyči. Ulice je ozářená vánočními ozdobami, začíná pomalu sněžit…
A už zastavujeme u jednoho z hotelů, kde se shromáždili hosté i personál.
Hodně ovsa a tlusté peněženky
Pěvci stojí v půlkruhu, čestné místo zaujal hvězdonosič Marcus. Uvnitř hvězdy rozsvítil světlo, roztočil ji a namířil záři směrem k obecenstvu. Na závěr přejí blažený a radostný nový rok.
„A taky hodně ovsa, žita, ječmene. Spoustu hostů s tlustými peněženkami. Ať zůstanete zdraví a nezakolísáte,“ halasí.
Po písni jsme pozvaní dovnitř na pohoštění a znovu se zpívá tentokrát před jesličkami. Není to tak v každém domě, ale během noci se koledníci takhle ohřejí několikrát.
„Hvězdu musíme mít s sebou, tak jako tři králové. Přinášíme ji k malému Ježíškovi v jeslích. Jsou na ní namalované postavy Kašpara, Melichara a Baltazara, Marie, Josefa a Ježíška. A po stranách rostliny a květy typické pro naše horské louky,“ ukazuje mi Marcus.
Pokouším se hvězdu roztáčet, dělá se to ručně pomocí provázku. Stačí pravidelně ve správný moment zasáhnout. Ale není to tak jednoduché. I Marcus to prý musel doma nejdřív natrénovat.
Čtěte také
Pouze muži? Doba už je jinde
„Je to vždycky radost vidět. Jsme první dům a můžeme koledníky pohostit. Dostanou něco k jídlu, zůstanou u nás o něco déle, a ještě u toho zazpívají. Nejhezčí je, když večer vyjdete před dveře a slyšíte zpívat i ostatní skupiny odevšad z údolí i okolních kopců,“ popisuje sedmnáctiletá Christina.
Ptám se, jestli jí není líto, že zpívat chodí jen muži. Prý tuhle diskuzi s rodiči vede během celého roku: „Za války to tak bylo, ženy koledovaly místo mužů. Pak se ale vše vrátilo do starých kolejí. Je to sice stará tradice, ale doba se posouvá dopředu, a myslím, že by bylo hezké, kdyby tam směly i ženy.“
Z 900 obyvatel Heiligenblutu se do koledování v devíti družinách zapojí skoro 150 lidí. Ostatní čekají doma, až i na jejich práh dorazí svítící hvězda. Pro někoho to znamená být vzhůru třeba i ve čtyři ráno.
Tak trochu návyková tradice
U dalšího stavení si družina vykoledovala panáky něčeho na zahřátí, občas si do kapes najde cestu i nějaká ta bankovka.
Další, kdo nás pozval dovnitř, je tříčlenná rodina. Servírují se smažené koblihy, víno a pivo. Koledníky hostí u svých stolů už dvacátý čtvrtý rok a jsou na to patřičně hrdí.
„Nejhezčí je to setkávání se sousedy, se všemi rodinami a příbuznými. Já koleduji už dvacet let. Kdo s tím začne, nikdy neskončí. Támhle můj strýc jde letos po padesáté. Mnoho lidí v Heiligenblutu říká, že nový rok skutečně začíná až s příchodem hvězdných pěvců,“ říká koledník Erich.
Související
-
Rakouská metaná je zdravý sport, jste při ní na vzduchu. K peněžence ale dokáže být značně nelaskavá
Metaná je lidová hra provozovaná zejména v Alpách. První písemná zmínka pochází už z konce 12. století. V západním Rakousku je stále živou tradicí.
-
I v Korutanech se o Velikonocích peče. Tamní sladký „rendlík“ se ale přikusuje k masu
V rakouských Korutanech mívají na velikonočním stole sladké kynuté pečivo s cukrem a skořicí Reindling. Recept od zkušeného pekaře získala Maria Pfeiferová.
-
V rakouském Friesachu stojí nejdelší středověké hradby s vodním příkopem v Evropě
Jedno z nejstarších měst Korutan leží v údolí řeky Metnitz. Jako jedno z mála měst se Friesach ukazuje ještě dnes ve své původní středověké podobě.
