Tři páni, sedm rytířů a sedmnáct měšťanů. Od popravy na Staroměstském náměstí uplynulo 400 let

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Kříže v dlažbě Staroměstkého náměstí připomínající popravu 27 českých pánů

Před 400 lety stálo na popravišti na pražském Staroměstském náměstí sedmadvacet účastníků českého stavovského povstání. To sice fakticky skončilo prohrou protestantů s katolickými Habsburky už v listopadu 1620 v bitvě na Bílé hoře, historickou kapitolu ale formálně ukončila právě poprava o víc než půl roku později.

Čtěte také

Byla avizovaná, to znamená, že náměstí se naplnilo přihlížejícími a vojáky,“ popsal ve vysílání historik a spisovatel Martin Pitro.

Snadný konec povstání 

Konec celého povstání byl překvapivě snadný. Zlomová byla podle církevního historika Tomáše Parmy prohra vojsk stavů s jednotkami císaře Ferdinanda II. v listopadu 1620 na Bílé hoře.

I přesto, že tady byla většina nekatolického obyvatelstva, panovník Fridrich Falcký uteče a Praha se vydá bez boje,“ připomněl.

Habsburkové nechali po Bílé hoře účastníky povstání zatknout a na jaře s nimi vedli velký soudní proces. Ferdinand II. si dal na popravě záležet a udělal z ní představení, které trvalo čtyři hodiny.

Význam krvavého představení

Úderem páté ráno ono pondělí zaduněla Prahou dělová rána. Brány města zůstaly uzavřeny, za zvuků polnic a bubnů se chopil práce spolu se svou čeládkou kat Jan Mydlář,“ vypráví se v rozhlasovém cyklu Toulky českou minulostí.

Čtěte také

Samotná poprava měla pro Ferdinanda II. několik významů: „Bylo tím řečeno, že rebelovat proti Ferdinandovi II. se nevyplácí,“ vysvětlil v pořadu Akademie věd historik Jiří Mikulec. „Potom to bylo vysloveně praktické opatření: tedy fyzická likvidace protivníků a současně také pomsta,“ dodal.

Na Staroměstském náměstí byli popraveni tři páni, sedm rytířů a sedmnáct měšťanů. V dlažbě u radnice dodnes popravené připomíná sedmadvacet bílých křížů.

Spustit audio

Související