Tři páni, sedm rytířů a sedmnáct měšťanů. Od popravy na Staroměstském náměstí uplynulo 400 let

Před 400 lety stálo na popravišti na pražském Staroměstském náměstí sedmadvacet účastníků českého stavovského povstání. To sice fakticky skončilo prohrou protestantů s katolickými Habsburky už v listopadu 1620 v bitvě na Bílé hoře, historickou kapitolu ale formálně ukončila právě poprava o víc než půl roku později.

Čtěte také

Byla avizovaná, to znamená, že náměstí se naplnilo přihlížejícími a vojáky,“ popsal ve vysílání historik a spisovatel Martin Pitro.

Snadný konec povstání 

Konec celého povstání byl překvapivě snadný. Zlomová byla podle církevního historika Tomáše Parmy prohra vojsk stavů s jednotkami císaře Ferdinanda II. v listopadu 1620 na Bílé hoře.

I přesto, že tady byla většina nekatolického obyvatelstva, panovník Fridrich Falcký uteče a Praha se vydá bez boje,“ připomněl.

Habsburkové nechali po Bílé hoře účastníky povstání zatknout a na jaře s nimi vedli velký soudní proces. Ferdinand II. si dal na popravě záležet a udělal z ní představení, které trvalo čtyři hodiny.

Význam krvavého představení

Úderem páté ráno ono pondělí zaduněla Prahou dělová rána. Brány města zůstaly uzavřeny, za zvuků polnic a bubnů se chopil práce spolu se svou čeládkou kat Jan Mydlář,“ vypráví se v rozhlasovém cyklu Toulky českou minulostí.

Čtěte také

Samotná poprava měla pro Ferdinanda II. několik významů: „Bylo tím řečeno, že rebelovat proti Ferdinandovi II. se nevyplácí,“ vysvětlil v pořadu Akademie věd historik Jiří Mikulec. „Potom to bylo vysloveně praktické opatření: tedy fyzická likvidace protivníků a současně také pomsta,“ dodal.

Na Staroměstském náměstí byli popraveni tři páni, sedm rytířů a sedmnáct měšťanů. V dlažbě u radnice dodnes popravené připomíná sedmadvacet bílých křížů.

Spustit audio

Související