Trezory se otevřely! V roce 1989 se začaly promítat zakázané filmy
V uvolněných 60. letech vznikla v Československu v rámci takzvané nové vlny řada přelomových filmů. V pozdějších desetiletích ale měly jeden společný problém. Komunistická moc je zakázala a nemohly se nikde promítat. Češi a Slováci na ně měli zapomenout. Vžil se termín trezorové filmy. Jenže 29. listopadu 1989 začaly úřady některé zakázané filmy připravovat do kin.
Československý filmový ústav tehdy uvolnil asi 10 trezorových filmů a dokumentů. „Film Skřivánci na niti, Ucho, Ezop, Archa bláznů, Smuteční slavnost, Den sedmý, osmá noc,“ vyjmenovával Jan Jurka. „Je tam ještě skupina středometrážních a dokumentárních snímků,“ prozradil.
Diváci však filmy stejně nemohli nějakou dobu vidět. „Jsou tu technické otázky. Filmy nemají odpovídající počet kopií. Je třeba, aby je autorizovali režiséři a scenáristé. Poté budou nasazeny do distribučního fondu,“ připomněl. Autorizace tak třeba čeká také režiséra Jiřího Menzela.
Československo se mohlo těšit na Václava Neckáře a Rudolfa Hrušínského ve Skřiváncích na niti, které Jiří Menzel uvedl na konci 60. let. Hned po neveřejné premiéře byl film zakázán, protože vypráví kriticky o dělnících a dusné atmosféře 50. let.
