„Tréninky s Djokovićem mě posunuly." Tenisový talent Menšík by na své průlomové sezoně nic neměnil

Gratuluji k uplynulé sezoně, ve které jste se posunul o spoustu míst v žebříčku a vyhrál jste několik turnajů. Jak hodnotíte rok 2022?

Rozhodně ho hodnotím pozitivně. Přinesl spoustu zkušeností a dobrých výsledků. Teď je to jen o tom, abych to zvládl přenést do dalších sezon a makal dál. Tahle pro mě byla výjimečná, bylo tam hodně cenných výher i proher. Nic bych na ní neměnil.

Když se vrátím ke konci sezony, tam jste si udržel úctyhodnou sérii patnácti výher. Co všechno jste musel udělat, abyste vyhrál tři turnaje po sobě?

Bylo to náročné psychicky a fyzicky. Nikdy jsem nehrál tolik zápasů za sebou, byla to pro mě premiéra. Nejcennější byl ten třetí titul, protože po dvou úspěšných turnajích už to svádělo k nějaké pohodlnosti, ale dokázal jsem se nahecovat a dostat se na novou vlnu. Byl to rozhodně největší úspěch v této sezoně.

Je nějaká výhra, které si vážíte nejvíce?

Nejvíc bych asi vypíchl challenger v Praze. Pro mě a mou profesionální kariéru to byl zlomový turnaj, dokázal jsem dojít do semifinále. Určitě je důležité i vítězství nad Lukášem Rosolem, velice mě posílilo a ukázalo mi, že dokážu hrát i s jedním z nejlepších českých hráčů. Když jsem byl malý, díval jsem se na něj jako fanoušek, byl to veliký úspěch.

Fanoušci často vzpomínají na váš velký boj v úvodu sezony v Austrálii. Co se změnilo od tohoto momentu? V čem jste se zlepšil?

Od Austrálie se změnilo dost, viděl jsem, že je ještě spoustu věcí, na kterých musím zamakat. Hledali jsme s tenisovým, kondičním i mentálním trenérem varianty, v čem se zlepšovat. Začal jsem spolupracovat s výživovým poradcem Liborem Vítkem, což pro mě bylo asi nejdůležitější, protože ty křeče měly nějaký důvod. Začal jsem dodržovat na kurtu i mimo kurt jídelníček a pitný režim, bez těchto věcí bych nezvládl po zbytek sezony sám se sebou pracovat.

V sezoně proběhlo i několik návštěv u Novaka Djokoviće...

Přesně tak, s Novakem jsme navázali kontakt a kromě toho, že je to můj idol, je to teď vlastně trochu i můj kamarád. Být se svým idolem, trénovat s ním a dělat s ním všechno okolo tenisu mě hrozně moc posunulo. Byl jsem u něj dvakrát, nejdříve v Bělehradě po Australian Open a pak v Černé Hoře před Wimbledonem, kde jsem s ním absolvoval přípravu. 

Váš mentální kouč Dragan Vujović také pochází ze Srbska. Znají se s Novakem?

Oni dva vyloženě ne, ale nejlepší kamarád mého kouče se zná s někým v Novakově týmu, z toho nějak ta celá komunikace vzešla. Je to pro mě veliká čest a zkušenost.

Jaké jsou vaše aktuální plány?

Těsně před Vánoci mi musí vytrhnout dvě osmičky, které mě trochu zlobí, takže budu mít přes svátky klidový režim. Od nějakého 27. prosince mi začne příprava a první týden v lednu na 90 % odcestuju do Thajska na dva challengery.

Čtěte také

„Hrály jsme svůj tenis, neuvěřitelný pocit.“ Krejčíková a Siniaková ovládly US Open

Bojíte se zubaře?

Moc ne, jsem úplně v pohodě. Moje máma už na podobném zákroku byla a říkala, že to nic nebylo, jen je člověk potom pár dní mimo.

Máte nějaké přání pro příští rok?

Ještě úplně ne. Určitě bych si přál, aby byl lepší než tento, aby se hlavně už neválčilo a byl mír a aby se vše vrátilo do toho normálu, jak to bylo před covidem. Osobní přání si ale ještě asi rozmyslím. Neříkám si to nahlas, třeba si to napíšu a vystavím na ledničku a pak si to v průběhu roku kontroluji. Před tímto rokem jsem si například řekl, že bych chtěl vyhrát dva grandslamy, což se mi úplně nepovedlo (smích). Na druhou stranu jsem si tam i napsal, že chci být i v top žebříčku 800 ATP, čímž se mi to docela vykompenzovalo, takže jsem určitě spokojený.