Transplantace korálů nebo odsolování mořské vody. Poslechněte si sérii reportáží ke klimatické konferenci COP27

10. listopad 2022

V egyptském Šarm aš-Šajchu začala mezinárodní klimatická konference COP27. Asi sto zúčastněných zemí bude řešit například realizaci odklonu od používání uhlí, kompenzační systém pro země postižené katastrofami v důsledku klimatických změn – nebo také závazek snížit do roku 2030 nejméně o 30 procent emise metanu v porovnání s rokem 2020.

Uprostřed Hurghady se schází Egypťané i cizinci, aby uklízeli odpadky jak pod vodou, tak na pláži

Samotné okolí známého letoviska je přitom významně ohrožené zvyšováním teplot. Korálové útesy jsou na ohřívání moře citlivé a ve světovém oceánu jich ubývá. Korály v egyptském Rudém moři jsou odolnější a podle odborníků budou poslední, které na světě zbydou. A Egypťané si stále více uvědomují, jak je jejich unikátní korálové moře křehké.

Ochranou a možnou záchranou korálových útesů se v první ze série reportáží ke klimatické konferenci COP27 zabývá blízkovýchodní zpravodaj Štěpán Macháček.

Pitná voda ze slané za půl hodiny

Čtěte také

Voda může být na Blízkém východě hlavním důvodem příštích válek. Řada studií navíc předpovídá, že vysychání regionu povede k masové migraci lidí především do Evropy. Voda je také jedním z témat úterního kulatého stolu o dostatku vody, kterého se účastní i český premiér Petr Fiala (ODS).

Některé blízkovýchodní země ale ukazují, že řešení existují. Spojené arabské emiráty nebo Izrael už bohatě pokryjí svou spotřebu odsolenou vodou z moře a chtějí zavést čistý provoz s využitím sluneční energie. Technologie odsolování vody je také tématem druhé reportáže Štěpána Macháčka.

Splnění klimatických závazků díky nečinnosti vlády

Čtěte také

Mnohé země neplní ani své vlastní klimatické závazky. Varování zaznívají na konferenci OSN o změnách klimatu v egyptském Šarm aš-Šajchu. Jedna ze zemí Blízkého východu má ale bohatě splněno a paradoxně k tomu přispěla nečinnost tamní vlády.

Libanon se totiž zavázal vyrábět do roku 2030 30 procent elektrické energie z obnovitelných zdrojů. Třetí reportáž Štěpána Macháčka popisuje, jak ekonomická krize způsobila na střechách tamních budov doslova solární boom. Z rozvodné sítě totiž Libanonci moc elektřiny čekat nemůžou.

Plíce Blízkého východu

Libanon se kdysi považoval za plíce Blízého východu. Hory Libanonu bývaly pokryté hustými porosty cedrů. Dnes z nich zbyl jen zlomek. Ekonomický kolaps země navíc nutí Libanonce kácet i zbytky lesů na palivové dřevo. Odlesňovaní se přitom aktuálně řeší i na klimatické konferenci v egyptském Šarm aš-Šajchu. Štěpán Macháček se ve své čtvrté reportáži vypraví za aktivisty do Libanonu, kteří se snaží cedrové háje obnovit.

Poslechněte si reportáže v audiozáznamu. Připravil Štěpán Macháček.

Spustit audio

Související