Trajekty k Norsku neodmyslitelně patří. Nahradí je za pár let mosty a tunely?

Přes tisíc kilometrů dlouhá cesta z Trondheimu do Kristiansandu teď autem trvá 21 hodin
Přes tisíc kilometrů dlouhá cesta z Trondheimu do Kristiansandu teď autem trvá 21 hodin
0:00
/
0:00

Západní pobřeží Norska je velmi členité a vysloužilo zemi přezdívku Země fjordů. To ale mimo jiné znamená, že dojet autem z Trondheimu na jih země touto západní cestou je velmi zdlouhavé. Především proto, že musíte trajektem překonat hned sedm velkých fjordů. Do roku 2050 chce proto norská vláda vystavět dálnici E39, která by zkrátila cestu z dnešních 21 na 11 hodin. Trajekty by na ní nahradily mosty nebo tunely.

Krále fjordů, jak se přezdívá norskému nejdelšímu a nejhlubšímu Sognefjordu, každou hodinu křižují celkem tři trajekty z Oppedalu na jižním břehu do Laviku ležícím v komuně Hoyanger na severním břehu.

Norská vyhlídka Trolltunga učarovala světu. Jak se vyhnout frontě na vyhlášenou fotku?

Podobnou fotografii touží mít ve své sbírce snad každý turista na světě

Před osmi lety o ní nikdo nevěděl, teď fotky z norské vyhlídky Trolltunga zaplavují internet. Zážitek z panenské přírody v okolí norského města Odda ovšem poněkud kazí davy turistů. V létě se na vyhlášenou fotku na skalním převisu 700 metrů nad údolím s jezerem Ringedalsvatnet čeká i desítky minut. Existuje ale i možnost, jak se davům vyhnout. Stačí vyrazit v dubnu, kdy ještě všude leží spousty sněhu.

Právě tuto linku by v budoucnu měl nahradit unikátní most postavený na plovoucích pontonech – vůbec nejdelší svého druhu. „Trajektu dnes cesta trvá 15 až 20 minut, autem po mostě byste fjord mohli přejet za zhruba 5 minut,“ přibližuje starosta komuny Hoyanger Peter Sortland.

Připouští, že to bude velmi užitečné pro nákladní automobily a přepravní společnosti, ale ne už tolik pro místní obyvatele. „Pořád to budeme mít hodinu a půl jízdy do Bergenu a pět hodin do Trondheimu. Takže si nejsem jistý, jestli nám to přinese nějakou revoluci,“ pochybuje.

Čas by ušetřily i lepší silnice

Na Peteru Sortlandovi je vidět, že jako politik se snaží volit spíše diplomatická vyjádření. Uznává tedy i to, že lepší dopravní spojení s Bergenem a jižní částí země může pomoct třeba také místnímu turismu.

Krále fjordů, jak se přezdívá norskému nejdelšímu a nejhlubšímu Sognefjordu, každou hodinu křižují celkem tři trajekty

Čím déle spolu o plánovaném přemostění Sognefjordu mluvíme, tím více je ale zřejmé, že by peníze na tuto stavbu použil raději jinde: „Fjord je asi 1300 metrů hluboký a v tomto místě zhruba 3 kilometry široký. A také tady často tady fouká silný vítr,“ vysvětluje.

Raději bych za malou část peněz na stavbu mostu opravil naše lokální silnice. Most z cesty na jih ušetří zhruba 10 minut. Toho samého bychom ale dosáhli, kdybychom opravili stávající cesty mezi fjordy.“

Most jako turistická atrakce?

Jízda trajektem má svoji nezaměnitelnou poetiku

S Peterem Sortlandem jsme poobědvali v malém hotýlku přímo u výstupní stanice trajektu. Lavik Fjord Hotell vznikl jako penzion už v roce 1922 a od začátku těží ze své pozice blízko trajektu.

Jeho stávající provozovatel Laurens Brock, původem z Nizozemska, se ale neobává, že by případná stavba mostu jeho podnikání nějak poškodila.

Když tu silnici uděláte něčím zajímavou, přiláká to turisty, kteří chtějí nějaký zážitek. A jsem si jistý, že když tady postaví most nebo třeba podmořský tunel, o kterém se taky mluví, tak bude unikátní,“ věří muž, podle nějž by tady jednou mohli lidé zastavovat ne kvůli trajektu, ale aby si vyfotili most.

Trajekt, to je pro Nory kafe a relax

Starosta komuny Hoyanger Peter Sortland by byl přesto raději, kdyby zdejším lákadlem zůstaly trajekty. Zvlášť když tady v Laviku jezdí vůbec první komerčně používaný elektrický trajekt na světě. Do roku 2030 by ovšem v Norsku měly být na elektřinu všechny trajekty.

Skotský otáčivý trajekt Glenachulish je nejspíš poslední svého druhu

Do paluby je zasazený ocelový kruh s několika kolečky. Na tom je položená dřevěná platforma upevněná uprostřed jediným šroubem, takže se může otáčet dokola

Ostrov Skye kombinuje dramatické scenérie skotských pohoří s nepředvídatelným atlantickým podnebím. V mlze na zvlněném terénu se skrývají ovce s jehňaty, zatímco místní obyvatele najdete v identických bílých domečcích pod kopci a na pobřeží. Skye si vysloužil přezdívku Perla Skotska. Dostanete se na něj přes betonový most nebo můžete zvolit dobrodružnější trasu. Jako redaktor Ladislav Novák, který se svezl na posledním ručně otáčeném trajektu na světě.

Také Torhild Ulvesæterová by ráda, aby se jimi mohla dál vozit i přes Sognefjord: „Jezdím tímhle trajektem zhruba jednou za měsíc, když jedu na víkend do Bergenu a pak zase zpátky. Sem do Laviku jedu ze severu zhruba dvě hodiny a pak další dvě hodiny do Bergenu. Takže trajekt je taková příjemná pauza, kdy si můžu dát kafe a odpočinout si.“

Tuhle větu od cestujících na trajektu uslyšíte často – Norové si prostě rádi dají kávu, zatímco se plaví přes fjord. Tady na Sognefjordu si to budou moct užívat minimálně do roku 2050. Dříve se případný most nebo tunel určitě stavět nezačne.

Spustit audio
autoři: Vojtěch Koval, Anna Duchková|zdroj: Český rozhlas

Související