Touha po míru je silná, avšak ústupky agresorovi jsou nepřijatelné, říká ukrajinský filozof

V polovině srpna se odehrálo aljašské setkání amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruskou hlavou státu Vladimirem Putin. Následovalo jednání Trumpa s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenskym, kterého doprovázeli někteří evropští lídři.

Čtěte také

Klid zbraní v nedohlednu. O čem jednali Trump a Putin na Aljašce? A jak reaguje Ukrajina? Poslechněte si speciál Radiožurnálu

Mezi požadavky k uzavření případné mírové dohody od zástupců Kremlu zaznívalo, aby se Ukrajina vzdala Krymu, který Rusko už přes deset let okupuje. Moskva požaduje i to, aby Kyjev odevzdal celý Donbas včetně částí, které Rusko zatím nedobylo.

„To je samozřejmě něco, na co Ukrajinci nikdy nepřistoupí,“ hodnotí nálady ukrajinské společnosti filozof Andrij Dachnyj, který vyučuje na univerzitách v západoukrajinském Lvově.

Ukrajinská skepse

K zmrazení linie konfliktu by ale Ukrajinci mohli být shovívavější. „Přiznáme si, že zatím nemáme kontrolu nad těmi oblastmi, ale jsme ochotni na čas fixovat určitou linii rozdělení. To je pro Ukrajince, jak to vnímám, možné. Ale rozhodně ne ústupky v podobě předávání území, které jsou teď plně pod naší kontrolou,“ dodává Dachnyj.

Ukrajinský filozof Andrij Dachnyj|foto:Jana Karasová, Český rozhlas

V srpnu ještě visel ve vzduchu Trumpův příslib, že bychom mohli vidět i schůzku Putin–Zelenskyj. Samotní Ukrajinci ale už tehdy tomu, že se ukrajinský a ruský prezident setkají, nevěřili. Způsob amerického vyjednávání navíc Ukrajince podle Dachného rozčiluje.

„Je pro nás bolestné vnímat, že o našich věcech rozhodují lidé, kteří se v tom příliš neorientují a redukují všechno jen na kouzelné slůvko ‚deal – dohoda‘, které má Donald Trump tak rád,“ přibližuje ukrajinský filozof.

V následujících týdnech Rusové na ukrajinskou metropoli Kyjev poslali několik vzkazů v podobě raket a dronů. Při masivním útoku ze začátku září ruské údery poškodily dokonce i sídlo ukrajinské vlády.

Čtěte také

iROZHLAS

Trump je připraven uvalit zásadní sankce na Rusko. Požaduje však součinnost všech států NATO

Ukrajinské drony zase v Rusku opakovaně útočily na ropovod Družba. Ten stále dodává ropu na Slovensko a do Maďarska. Česko se bez něj obejde od letošního jara. Ukrajinci se útoky snaží Rusko odstřihnout od zdrojů z prodeje ropy, které jim podle Kyjeva pomáhají financovat válku proti Ukrajině.

Spojenectví Kyjev–Brusel

„I když je tu nepříjemný případ Slovenska a Maďarska – takovou kvazi podporu Ruska nebo spíš nepodporu Ukrajiny – Evropa a Ukrajina stojí nyní na jedné frontě,“ věří Andrij Dachnyj. Obavy v Kyjevě ale podle něj vyvolávají voličské nálady téměř ve všech evropských zemích. Roste totiž množství voličů, kteří jsou k podpoře Ukrajiny i ukrajinských uprchlíků kritičtí.

Čtěte také

Dronový incident v Polsku byl testem soudržnosti a připravenosti NATO. V Kremlu pozorují, jak reagujeme, říká bezpečnostní analytik Bříza

Území Evropské unie, konkrétně Polsko, zároveň před pár dny zažilo, jak to vypadá, když nad jeho území letí skupinka ruských dronů. Dění pochopitelně vzbudilo reakce i na druhé straně Evropy a nevyhnulo se ani tradičnímu projevu o stavu Evropské unie, který předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová pronesla minulý týden v Evropském parlamentu.

Co v projevu předsedkyně Evropské komise zaznělo nejen o Ukrajině? Jak válka formuje ukrajinskou identitu a vnímání evropské budoucnosti země? A jaká mají Ukrajinci očekávání od vstupu do unie?

Poslechněte si nejnovější epizodu Bruselských chlebíčků.