Tomáš Sedláček hodnotí uplynulý rok: Emoce se do politiky vrací, ale ve svém negativním hávu

Událostí roku 2016 byl brexit a zvolení Donalda Trumpa. „To jsou takové nejtektoničtější majáky horší nálady, kdy naše západní civilizace vypadá, že je unavená tou svou otevřeností, unavená být tím dobrým Mirkem Dušínem ve třídě, aniž bychom jím byli,“ říká.

Čtěte také

Podotýká také, že politiku dnes lze dělat téměř lhavým způsobem, jakým to dělají politici u nás, děje se to ale i na světové úrovni v roli Trumpa – člověk může urážet, koho se mu zachce, může být hrubý k ženám, pohrdat menšinami, a přesto může být zvolen. „To je hrozně nebezpečný démon,“ varuje.

Cílem každé ideologie je netvářit se jako ideologie, ale jako pravda pravdoucí, která ve skutečnosti ideologií není. TOMÁŠ SEDLÁČEK

Politika za poslední generaci a půl podle něj není schopna vzbudit pozitivní emoci, hrdost, že člověk může dělat něco pro ostatní nebo něco s národem, že chce volit svého politika, že je hrdý na to, že má volební právo.

Za klasického politika této generace pak považuje českého premiéra Bohuslava Sobotku, ale také Francoise Hollanda a do jisté míry i Angelu Merkelovou. Ta podle něj chtěla být pragmatickou, neideologickou političkou. „Emoce se do politiky vracejí, ale ve svém negativním hávu,“ připomíná.

Celý rozhovor si kdykoliv poslechněte v našem iRadiu nebo kliknutím na odkaz přímo v tomto článku.