Tomáš Ledvinka ve Dvaceti minutách Radiožurnálu

Z bufetů a prodejních automatů na základních školách od 1. ledna zmizely přeslazené limonády, čokoládové tyčinky, čipsy a další nezdravé potraviny. V platnost vstoupila takzvaná pamlsková vyhláška ministerstev školství a zdravotnictví. Budou teď české děti zdravější anebo si své oblíbené pamlsky koupí jinde? Ve studiu vítám Tomáše Ledvinku, ředitele pražského malostranského gymnázia a základní školy. Dobrý podvečer.

Tomáš LEDVINKA, ředitel pražského malostranského gymnázia a základní školy
--------------------
Dobrý den.

Jan MOLÁČEK, moderátor
--------------------
Pane řediteli, jak je na tom vaše škola? Dodržuje novou vyhlášku o potravinách?

Tomáš LEDVINKA, ředitel pražského malostranského gymnázia a základní školy
--------------------
Tak to je složitější. My jsme samozřejmě řešili v naší škole, jakou cestou se vydat a připadaly v úvahu celkem 3 možnosti. Buďto bufet zavřít nebo tedy se pokusit se přizpůsobit přísným kritériím, která vyhláška nastavila, anebo jít tou cestou střední, to znamená bufet organizovat pouze pro žáky, kteří již splnili povinnou školní docházku, tak jak to vyhláška umožňuje, samozřejmě v oddělených prostorách. Řešili jsme to velice složitě několik měsíců. Samozřejmě rozhodující slovo přitom měli provozovatelé bufetu, pro které to je otázky bytí či nebytí nebo ekonomická a vydali jsme se tedy tou cestou, že bufet je od včerejšího dne, kdy skončily tedy vánoční prázdniny, v provozu pouze pro žáky starší 15 let nebo tedy ty, kteří splnili povinnou školní docházku.

Čtěte také

Jan MOLÁČEK, moderátor
--------------------
Tedy jestli to chápu správně, v sortimentu bufetu jste nemuseli upravovat nic, pouze musíte zajistit, aby do něho neměli přístup školáci nebo studenti školou povinní, to znamená do toho určitého věkového limitu.

Tomáš LEDVINKA, ředitel pražského malostranského gymnázia a základní školy
--------------------
Je to tak. Samozřejmě i tak se ten sortiment bufetu změnil nebo průběžně teď mění, protože je jasné, že ty malé děti nakupují trošku jiné výrobky nebo trošku jiné zboží než ty velké děti. Ale to ještě teď nedokážeme po těch dvou dnech vyhodnotit.

Jan MOLÁČEK, moderátor
--------------------
V řadě škol se to týkalo jednak tedy bufetů ale také prodejních automatů. Měli jste je také, máte je pořád?

Tomáš LEDVINKA, ředitel pražského malostranského gymnázia a základní školy
--------------------
Ano, u nás ve škole byly 2 prodejní automaty, ale už v průběhu letních a podzimních měsíců, kdy bylo jasné, že ta vyhláška vejde v platnost nebo vešla v platnost, tak provozovatelé těch automatů nám dali výpověď smluv a ty automaty vlastně sami stáhli, protože zřejmě vyhodnotili jejich provoz do budoucna jako nerentabilní.

Jan MOLÁČEK, moderátor
--------------------
Nesnažili jste se jim nabídnout nějaké, řekněme, zvýhodněné podmínky, pokud tedy o ty automaty máte zájem ve škole?

Tomáš LEDVINKA, ředitel pražského malostranského gymnázia a základní školy
--------------------
My jsme to z pohledu těch automatů neřešili, protože pro nás je stěžejní ten bufet. Ty automaty vlastně byly pouze takovým doplňkovým způsobem prodeje. A ani vlastně ze strany provozovatelů nedošlo k pokusu o jednání se školou. Prostě přišla písemná výpověď.

Jan MOLÁČEK, moderátor
--------------------
A daří se vám zajistit tedy to, aby ti mladší žáci do toho bufetu nechodili teď?

Tomáš LEDVINKA, ředitel pražského malostranského gymnázia a základní školy
--------------------
To je u nás naštěstí z provozního pohledu velice jednoduché, protože bufet máme v oddělené místnosti a učinili jsme i opatření, kdyby náhodou se někdo pokusil vyloženě cíleně obejít tady to, tak i ten bufetář, samozřejmě nejsme tak velká škola, tak ty děti zná anebo jsme tedy seznámili prostřednictvím žákovské rady všechny žáky, že může po nich v případě tedy pochybností být požadován studijní průkaz, aby se ověřilo, z které jsou třídy.

Jan MOLÁČEK, moderátor
--------------------
A co dělají ty menší děti? Posílají si pro svačinu starší kamarády nebo nosí svačinu z domova?

Tomáš LEDVINKA, ředitel pražského malostranského gymnázia a základní školy
--------------------
Já to nedokážu v tuto chvíli vyhodnotit, protože říkám, teprve máme za sebou první dva dny toho nového režimu. Určitě jsou to všechny možnosti. To znamená, některým dělá svačinu maminka. Ale naše škola, protože se nachází v poměrně atraktivním prostředí na Malé Straně, tak vůbec pro žáky není žádný problém nakupovat si svačinu cestou do školy v různých přilehlých obchodech nebo řetězcích rychlého občerstvení.

Jan MOLÁČEK, moderátor
--------------------
Vy jste se postavil proti té vyhlášce. Napsal jste otevřený dopis ministryni školství Kateřině Valachové, v němž jste apeloval na zmírnění, případně zrušení té vyhlášky. Proč?

Tomáš LEDVINKA, ředitel pražského malostranského gymnázia a základní školy
--------------------
Já, když jsem si tu vyhlášku přečetl, což poprvé bylo v rámci připomínkového řízení už před více než rokem, kdy se mimo jiné i Asociace ředitelů gymnázií postavila shodně proti té vyhlášce nebo za její vůbec nevydání, tak jsem propad obavám, že ta vyhláška vlastně nesplní to, co si předsevzala a naopak, když jsem si představil její aplikaci do toho praktického života školy, tak jsem dospěl k závěru, že tu situaci se zdravou výživou žáků může ještě zhoršit. Toho se tedy obávám dodnes.

Jan MOLÁČEK, moderátor
--------------------
I u vás, kde vlastně žádné změny nemusely proběhnout a vlastně ti starší studenti ani nemusejí nic měnit na svých návycích?

Tomáš LEDVINKA, ředitel pražského malostranského gymnázia a základní školy
--------------------
No, na to bych odpověděl trošku víc možná ze široka. Je asi nesporné, že v mnoha školních bufetech se prodávají prostě z pohledu vyhlášky nezdravé věci. Stejně tak je zcela nesporné, že velké množství nezdravých věcí se prodává v různých jiných obchodech, řetězcích a tak dále, ani nehovořím o rychlém občerstvení nebo restauracích. A stejně tak je nesporné, že v mnoha rodinách se připravují z pohledu vyhlášky nezdravé pokrmy. Tak to prostě je. Všichni dnes asi víme, že cukr, sůl a tuky, to je to hlavní, o co ve vyhlášce jde, nezdravé jsou, ale všichni zároveň víme, že bez nich se vařit nebo připravovat pokrmy nedají. A navíc je s oblibou konzumujeme. A teď tady došlo...

Jan MOLÁČEK, moderátor
--------------------
A jaké tedy problémy by to způsobilo vám nebo to způsobilo vám nebo eventuálně dalším ředitelům, s kterými jste ten postup konzultoval?

Tomáš LEDVINKA, ředitel pražského malostranského gymnázia a základní školy
--------------------
Teď tady došlo k tomu, že vlastně vyhláškou ministerstva se zakázal prodej těchto věcí pouze a jedině ve školách a všude jinde je bez problémů umožněn. Takže...

Jan MOLÁČEK, moderátor
--------------------
No a neměla by, neměl by, neměla by právě škola být jakýmsi bezpečným prostorem, kde, která bude dávat dobrý příklad i třeba v tom stravování?

Tomáš LEDVINKA, ředitel pražského malostranského gymnázia a základní školy
--------------------
To určitě měla, ale já si myslím, že tento problém se určitě nedá řešit vyhláškou. A navíc tady, to je jedna z mých hlavních výtek proti té vyhlášce, se přenáší to, co by mělo být hlavním úkolem rodiny, přímo na školu a přitom ta rodina zůstává stranou. Tady se vůbec nijak neomezuje to, co dávají maminky dětem ke svačině, to, co jim dávají doma k večeři, to, co jim sebou dají do té školy, a omezil se pouze a jedině zcela vytrženě z kontextu prodej zboží, skutečně třeba i nezdravého, v těch školách.

Jan MOLÁČEK, moderátor
--------------------
A není to tak správně? Přece rodiče mají za své děti zodpovědnost a určitou zodpovědnost nese škola a vy zkrátka a dobře zodpovídáte za tu svoji část a rodiče za tu svoji.

Tomáš LEDVINKA, ředitel pražského malostranského gymnázia a základní školy
--------------------
No tak tady vlastně by se dalo říct, že vyhláškou se ta odpovědnost ze mě snímá, protože to za mě řeší někdo jiný někde jinde. Ale já vidím i ty další negativní dopady pro tu školu, které se u nás, a nejen u nás ale i v asi ve větší části jiných škol, ukázaly jako dopad té vyhlášky a to, že došlo k omezení nebo zavření těch školních bufetů, místo aby došlo k tomu, že teda se postupným tlakem zlepší ta výživa těch žáků. A to teda by nemělo být vytrženě pouze v těch školních stravováních nebo školních bufetech ale i přiměřeným, adekvátním tlakem prostě na prodej zboží jinde.

Jan MOLÁČEK, moderátor
--------------------
To znamená, vy byste se přimlouval za nějaké omezení prodeje, řekněme, čipsů nebo sladkých limonád i v normálních prodejnách nebo restauracích?

Tomáš LEDVINKA, ředitel pražského malostranského gymnázia a základní školy
--------------------
Víte, já jsem obecně odpůrcem regulace, ale pokud tedy se rozhodneme něco omezovat, tak považuju za zcela nesmyslné omezit to na jednom z mnoha míst a na všech ostatních místech to nechat bez jakéhokoliv omezení. Adekvátně by se třeba dal vzít příklad zákazu kouření u mladších žáků. Prostě se zakázalo prodávat cigarety všude a možná to má nějaký účinek, i když všichni víme, že i tak ti mladí vyzkoušejí kouřit.

Jan MOLÁČEK, moderátor
--------------------
Hosem 20 minut Radiožurnálu je ředitel pražského malostranského gymnázia Tomáš Ledvinka. Vy jste se v tom svém otevřeném dopise přimlouval za zmírnění těch parametrů anebo za úplné zrušení vyhlášky. To jsou ale dvě rozdílné věci. Vy můžete souhlasit s omezením prodeje těch nezdravých potravin ve školách a vadí vám třeba jenom určité hodnoty třeba obsahu tuku nebo dalších škodlivin. Anebo můžete proti té vyhlášce být z principu. Jak to tedy u vás je?

Tomáš LEDVINKA, ředitel pražského malostranského gymnázia a základní školy
--------------------
Já si myslím, že by se mělo jít metodou postupných cílů. Tady došlo k tomu, že se do terénu bez jakékoliv přípravy vrhla vyhláška, která poměrně striktně nastavila ty podmínky a omezila ten prodejní sortiment skutečně tak, že pro mnoho těch občerstvení je likvidační.

Jan MOLÁČEK, moderátor
--------------------
Počkejte, bez přípravy. O té vyhlášce se diskutovalo velice dlouho. Dokonce, jestli se nepletu, byla odložena její, její platnost a určitě ti provozovatelé těch bufetů měli mnoho měsíců na to, aby se na ni připravili.

Tomáš LEDVINKA, ředitel pražského malostranského gymnázia a základní školy
--------------------
To jsem neměl na mysli přímo toto. Samozřejmě ta vyhláška se připravovala více než rok. Já teď mluvím bez přípravy jaksi metodické v těch školách. Podle mě správná cesta byla tedy to, chceme-li dosáhnout, aby se ve školách nebo možná i někde jinde prodávalo zdravější zboží, tak všichni ti výživoví poradci, odborníci, kteří se dnes k tomuto tématu vyjadřují, měli jít do těch škol a pomoci nastavit ten sortiment nebo postupně měnit ten sortiment tak, abychom dospěli k tomu kýženému cíli. Teď se to udělalo tak, že se nastavily limity v gramech cukru, v gramech tuku, v gramech soli, které jsou přípustné v jednotlivých výrobcích, tím vznikl obrovský zmatek, protože například u pekařského nebo uzenářského zboží je velice složité vůbec zjišťovat to jeho složení, pokud není balené a neobsahuje příslušné nálepky. A vyvolalo to možná i třeba zbytečnou paniku mezi těmi provozovateli bufetů, protože prostě nevědí, co mají prodávat, co mohou prodávat, co nesmějí prodávat a velice těžko se v tom orientují. Možná i proto někteří z nich raději ustoupili tomu tlaku a prostě ty bufety zavírají. Kdyby s nimi rok dva někdo pracoval, myslím teď odborníky, protože my jako ředitelé škol nebo učitelé nejsme odborníci, a pomohl modifikovat ten sortiment v těch bufetech, tak se mohlo už dneska být o velký kus dál.

Jan MOLÁČEK, moderátor
--------------------
Nicméně podle studie Hygienické služby, která zkoumala situaci na několika stovkách českých škol, například ve 82 % těch prodejních automatů byly k dispozici slazené limonády. 86 % nabízelo balené cukrovinky. Na to přece nemusíte být odborník, abyste věděl, že tyto věci zkrátka a dobře jsou spíš nějakou sladkou odměnou a ne každodenní stravou.

Tomáš LEDVINKA, ředitel pražského malostranského gymnázia a základní školy
--------------------
Taky to závisí na tom, jak k tomu ty jednotlivé děti nebo ti jednotliví konzumenti přistoupí, protože vezměte si příklad, tady se zakázaly pamlsky nebo sladké zboží obecně, ale je přece běžné, že si po zdravém obědě dám třeba kousek sladkého a myslím si, že i vy na to dostanete chuť, a není na tom nic špatného. Z druhé strany je jasné, že když si místo svačiny dám pytlík slaných brambůrků nebo jenom sladký dortík, tak to asi špatné je. A k tomu by měla právě směřovat ta postupná snaha a výchova těch lidí, ale to prostě nezmůže ta škola sama a v žádném případě už to nezmůže tak, že se vydá vyhláška a nechá se to běžet.

Jan MOLÁČEK, moderátor
--------------------
A vaše zkušenosti jako ředitele školy, vaši studenti jaké mají návyky? Opravdu to dělají, že si místo svačiny koupí pytlík brambůrků?

Tomáš LEDVINKA, ředitel pražského malostranského gymnázia a základní školy
--------------------
Je to velice různorodé. Samozřejmě to závisí dítě od dítěte a hlavně co pozorujeme na tom, jaké má návyky z rodiny. Dělal se u nás třeba teď po vydání vyhlášky na škole takový pokus za přítomnosti médií, kdy se předložily dětem několik variant zdravých svačin, které by vyhlášce za určitých podmínek vyhovovaly. A ten vzorek studentů s nimi neměl problém a celkem bych řekl, s oblibou je zkonzumoval. Problém byl jinde, že ten sortiment je velice omezený a samozřejmě při tomto pokusu nebyla řešena cena a tedy to, že ta zdravá svačina stojí o možná 8, 10, 15 korun, to nedokážu takto přesně kalkulovat, více než ta svačina nezdravá. A i to může být pro některé ty děti rozhodujícím hlediskem, protože když jim vedle sebe položíte dražší a možná pro ně méně chutnou zdravou svačinu a levnější méně zdravou, tak prostě někteří z nich sáhnou po té levnější méně zdravé.

Jan MOLÁČEK, moderátor
--------------------
Když je řeč o penězích, přišla vaše škola o nějaké prostředky, které jste dříve používali třeba na nákup pomůcek? Myslím z nájemného za ty automaty a za takové, za ty prodejní prostory.

Tomáš LEDVINKA, ředitel pražského malostranského gymnázia a základní školy
--------------------
Já bych to tady nerad používal jako argument proti té vyhlášce, protože si myslím, že to je až na druhém místě. Ale je samozřejmé, že jsme bohužel přišli o nájemné jak z těch prodejních automatů, tak nyní o část nájemného nebo velkou část nájemného z bufetu, protože tím, že se školnímu bufetu omezilo výrazným způsobem to množství zákazníků, tak jsme museli sáhnou i k určité úlevě na nájemném.

Jan MOLÁČEK, moderátor
--------------------
Hostem 20 minut Radiožurnálu je ředitel pražského malostranského gymnázia Tomáš Ledvinka. Pane řediteli, proč by vlastně měly být ve školách bufety nebo prodejní automaty? Jaké jsou k tomu důvody kromě řekněme komerčního tlaku provozovatelů?

Tomáš LEDVINKA, ředitel pražského malostranského gymnázia a základní školy
--------------------
Já si vůbec nemyslím, že by to byl komerční tlak provozovatelů, protože ta výnosnost toho školního občerstvení je skutečně minimální. Vezměte si, jak je tam omezena doba prodeje na několik málo krátkých školních přestávek a samozřejmě je omezen i ten okruh zákazníků a jejich finanční možnosti, převážně jsou to děti. Takže to ekonomické hledisko tam je až na posledním místě. Proč by měly být bufety? V podstatě nás nic nenutí, aby ve škole byly bufety. Patří to dnes k takovému standardu a komfortu. A nahrazuje to nebo do jisté míry to zjednodušuje roli maminek nebo rodičů, protože pokud je fungující bufet, který nabídne rozumný sortiment těch školních svačin, tak to zjednodušuje tu práci ráno mamince, která před odchodem do zaměstnání by tomu dítěti chystala. I tak je velké množství žáků, které si svačinu nosí z domova. Ale vedle toho je velké množství žáků, kteří tím, že ten školní bufet je, tak spoléhají na to, že si v něm prostě tu svoji svačinu mohou koupit. Myslím si, že tady i trošku ten název ta pamlsková vyhláška je zavádějící, protože v těch školních bufetech velice málo jde o pamlsky, nějaké ty bonbony nebo takové ty skutečné sladkosti jsou pouze doplňkovou záležitostí v těch bufetech. To, co jde na odbyt, jsou různé bagety, obložené chleby, pečivo i sladké pečivo, které třeba té vyhlášce nevyhoví, ale prostě v našich krajích je běžné posnídat nějaký croissant, koláček nebo šáteček nebo něco podobného.

Jan MOLÁČEK, moderátor
--------------------
Co vám paní ministryně odpověděla na váš dopis?

Tomáš LEDVINKA, ředitel pražského malostranského gymnázia a základní školy
--------------------
No, tak dostal jsem sáhodlouhou odpověď, ve které je zdůvodněno, že vlastně ta vyhláška je v pořádku, že se opírá o zákon, že se opírá o různé mezinárodní směrnice a že jde správným směrem. Já bych s většinou těch věcí i souhlasil, protože samozřejmě nejsem žádným odpůrcem zdravé výživy žáků. Ale bohužel vidím ty praktické dopady a to, že ta vyhláška tedy tu situaci zhoršuje a ještě i to, že vlastně je vytržena z kontextu, řeší něco, co vyřešit tímto způsobem opravdu nejde.

Jan MOLÁČEK, moderátor
--------------------
Vy jste paní ministryni i zval v tom dopise k návštěvě, ona to k vám nemá daleko. Její ministerstvo vlastně sousedí nebo je v těsné blízkosti vaší školy. Přišla se podívat?

Tomáš LEDVINKA, ředitel pražského malostranského gymnázia a základní školy
--------------------
Ne, nepřišla. Ale tak to celkem chápu, že je svými časovými povinnostmi natolik vytížena, že to jí jaksi její možnosti neumožňují, i když bych ji rád samozřejmě přivítal, abych si ní mohl takto jako s vámi tady diskutovat o těch praktických dopadech. Ale nevím, jestli to má nějakou naději na úspěch.

Jan MOLÁČEK, moderátor
--------------------
A konzultoval jste ten dopis s dalšími řediteli? Já vím, že těch aktivit tam bylo víc. Byly tam nějaké petice na různých školách.

Tomáš LEDVINKA, ředitel pražského malostranského gymnázia a základní školy
--------------------
Nikoliv. Já jsem ten dopis napsal vlastně jako...

Jan MOLÁČEK, moderátor
--------------------
Respektive jestli, otázka směřovala spíš k tomu, jestli ten postoj váš je reprezentativní mezi řediteli, jestli podobně se k tomu staví i ostatní? Pokud máte tyto informace, samozřejmě.

Tomáš LEDVINKA, ředitel pražského malostranského gymnázia a základní školy
--------------------
To bych si takhle netroufl mluvit za všechny. Já jsem ten dopis dal k dispozici přes Asociaci ředitelů ředitelům gymnázií a ředitelům základních škol. Dostal jsem na to více než 100 e-mailových reakcí, vesměs od ředitelů jednotlivých škol z České republiky, ze všech konců a i od několika různých provozovatelů bufetů na těch školách. A všechny ty reakce vlastně byly ve smyslu, že jako bych jim mluvil z duše, že s tím takto souhlasí, dokonce mnozí se snažili někde mě přemluvit, aby se k tomu mohli připodepsat nebo něco podobného. Já jsem řekl, já neorganizuji žádnou petici, já jsem tady paní ministryni sdělil svůj pohled a to, co pro nás vlastně ta nepříliš šťastným způsobem vydaná vyhláška znamená, jaké bude mít dopady a pokud někdo chce nějakou svoji další aktivitu organizovat, tak už je to jeho věc.

Jan MOLÁČEK, moderátor
--------------------
Pojďme se v poslední zhruba minutě zaměřit na budoucnost. Ministryně Valachová avizovala, že zatím nebude trestat nějaké prohřešky proti této vyhlášce, že spíš bude ministerstvo, když na nějaké prohřešky přijde, tak školám radit, případně s nimi konzultovat nějaké možnosti. Vedete vy nějaká další jednání nebo aktivity, mohou se například ty parametry, které jsou v té vyhlášce dané, do budoucna upravit, aby bylo možné prodávat širší sortiment v těch školních bufetech?

Tomáš LEDVINKA, ředitel pražského malostranského gymnázia a základní školy
--------------------
Z mého pohledu by to bylo jednoznačně přínosné. Ale protože já nejsem výživovým odborníkem, tak v tomto skutečně jednat nedokážu. Tedy teď čekám, co vlastně ministerstva udělají, protože na jednu stranu říkají, že všechno je v pořádku, z druhé strany připouštějí, i třeba jsem zaznamenal nějaké vyjádření paní náměstkyně ministryně, že je možné vyhodnotit tu vyhlášku a případně tam, kde ji nezle splnit, tak ty limity zmírnit nebo nějakým způsobem upravit, což si myslím, že by bylo dobré. A to, co ministerstvo přislíbilo nebo teď prezentuje, podle mě mělo dělat už třeba před tím rokem nebo dvěma. Ale i tak budeme rádi za jakoukoliv metodickou pomoc.

Jan MOLÁČEK, moderátor
--------------------
Hostem 20 minut Radiožurnálu byl Tomáš Ledvinka, ředitel pražského malostranského gymnázia a základní školy. Díky za váš čas a odpovědi.

Tomáš LEDVINKA, ředitel pražského malostranského gymnázia a základní školy
--------------------
Děkuji. Na shledanou.

Jan MOLÁČEK, moderátor
--------------------
A od mikrofonu přeje hezký zbytek dne Jan Moláček.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je společnost NEWTON Media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.

autor: Jan Moláček
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.