Točím pro děti, starce, slepice, krávy, motýly i hvězdy, říká Tomáš Vorel, který dokončil film Instalatér z Tuchlovic

„Točím necíleně, má cílová skupina jsou všichni - od dětí po starce a hroby, od slepic až po krávy, pro motýly i pro hvězdy točím film,“ říká s tím, že až třeba tato planeta zanikne, tak mimozemšťani přiletí, vezmou si jeho filmy a budou si je promítat někde na Venuši. „Točím filmy pro univerzum,“ dodává.

A protože i on sám je součást univerza, tak se nejdříve film musí líbit jemu, projít jeho vlastní cenzurou. „Jsem první schvalovací zařízení, pak moje maminka,“ říká.

Ve filmu hrají Petr Čtvrtníček, Jakub Kohák, Filip Blažek, Eva Holubová nebo Petra Špalková, režie, scénáře a kamery se chopil on sám, ale podotýká, že měl po ruce asistenty. „Jsem obklopen profesionály, nejsem úplný individualista,“ připomíná. Na Jakubu Kohákovi se mu líbí, že je neherec, je autentický a nepřehrává, ale to, že hraje v reklamách, mu zakazuje. „I já jsem si zkusil tři reklamy, ale není to můj styl,“ přiznává.

A jaký smysl má pro něj točit filmy? „Nic nemá žádný smysl, ani život, ani existence,“ vysvětluje s tím, že slovo „proč“ je zcestná věc – na nekonečný proud otázek není odpověď, protože za každou odpovědí se můžeme zeptat proč. „Naše existence nemá žádný smysl, nemá žádný cíl, prostě jenom je pro radost sama k sobě,“ dodává.

Do budoucna plánuje odjet do chráněné krajinné oblasti na Rabštejně a se svými kamarády napsat závěrečný díl trilogie Cesta z města, Cesta do lesa a Cesta domů. „Budou tam hrát ti samí - Polívka, Holubová,“ popisuje.

Audio záznam celého rozhovoru si můžete poslechnout kliknutím na odkaz přímo v tomto článku a také v iRadiu.