Tlak na emigraci je v západní Africe značný, vypráví publicista a geograf Vít Štěpánek

Tlak na emigraci je v západní Africe značný. „Měl jsem kolem toho řadu rozhovorů. pak na to získáte jiný názor, když vidíte v čem ti lidé žijí, jakým způsobem uvažují a jak ta společnost funguje,“ vysvětluje Štěpánek.

Podle Štěpánka ale většina lidí, se kterými na téma emigrace hovořil, řeklo, že by nikdy neodešli. „Navzdory tomu, že ty životní podmínky jsou objektivně mizerné, ty vztahy ke komunitě jsou tak silné, že těm lidem je líto i hanba odejít.“

Když životní podmínky překročí snesitelnost, vesnice, klany i rodiny začnou mít zájem vyslat někoho do Evropy, doufají, že se ta cesta zdaří a pomocí transferu peněz se zpětně může zlepšit situace těch, kteří zůstali, vysvětluje logiku Štěpánek.

Gambie a Senegal začínají bojovat s přelidněním a většina obyvatel je závislá na zemědělství. „Je to úplně jinak, než jsme zvyklí my v Evropě. Nepříjemné je, že tam na ně doléhají klimatické změny, zejména rozšiřování pouští.“

Vesnice byla nějak velká před X lety, teď polovina z těch domů je opuštěná a polovina z té poloviny už je úplně zasypaná pískem. Ta poušť postoupila natolik, že ti lidé museli odejít, jinak by zahynuli hladem.Vít Štěpánek

K cestě do západní Afriky Štěpánka motivovalo především uvolnění situace. „Přístup do oblasti je jednodušší, než býval. Jedná se hlavně o Mauretánii, která zjednodušila vydávání víz, což do nedávna byl velký problém,“ říká Štěpánek.

Mauretánie je podle Štěpánka nádherná pouštní země, přes milion čtverečních kilometrů, v podstatě liduprázdná. „Na první pohled to může vypadat monotónně, já jsem tam narazil na pouštní údolí, osamocené hory, oázy.“

Země je zajímavá i kulturně, je na přechodu mezi většinově černošským osídleným územím na jihu, což je Senegal, a arabizovaným územím směrem na sever. Gambie je občasným cílem evropských turistů, při cestě do těchto končin proto musíte začít zde.

O řadě míst nenajdete informace ani v dnešním věku internetu. Sehnat informace o tom, jak to funguje v Mauretánii, není úplně snadné, návštěvnost ze západu je blízká nule. Totéž se dá říct o západní Sahaře, kde Štěpánkův výlet končil.