Těžba uhlí ve Frenštátu pod Radhoštěm

Ostravsko-karvinské doly mají v těsné blízkosti města důl Frenštát, v rámci jehož těžebního prostoru požádaly o povolení k průzkumu zásob zemního plynu. S tím ale vedení Frenštátu pod Radhoštěm ani blízkých Trojanovic a Kunčic nesouhlasí. Starosta Trojanovic Bohumír Strnadel je přesvědčen, že za deklarovaným průzkumem těžby plynu se ve skutečnosti skrývá plán zahájit později v tomto dole těžbu uhlí.

Bohumír Strnadel, starosta Trojanovic: Plyn při dobývání uhlí je takový podružný produkt. To znamená, že před těžbou uhlí se musí vždycky odplynovat. To je bych řekl takový počáteční krůček k těžbě uhlí.

Totéž si myslí místostarosta Frenštátu pod Radhoštěm Petr Kubenka.

Petr Kubenka, místostarosta Frenštátu: V podstatě nemáme žádné důvody být v těchto věcech důvěřiví, protože máme obavy z toho, že pokud se začne s průzkumnými vrty, které by se týkaly možné těžby plynu, tak samozřejmě to bude také souviset s tím, že si OKD může ověřit, jak je to v tom podzemí se skutečností a zase by se mohla eventuelně pro ně ta hrozba těžby uhlí obnovit.

Mluvčí OKD Radek Chalupa ale radikálně popírá, že by plánovaný průzkum mohl jakkoli souviset s těžbou uhlí.

Radek Chalupa, mluvčí OKD: Naším cílem je zjistit stav zásob zemního plynu, ověřit jeho množství a kvalitu. OKD neuvažuje o těžbě černého uhlí v dobývacím prostoru ve Frenštátě a Trojanovicích.

Průzkum zásob plynu v dole Frenštát má mimo jiné obnášet vyražení zhruba 1 km dlouhé štoly v hloubce 420 metrů. Vést by měla směrem k Prostřednímu Javorníku přes Kozinec. Důlní prostor je ale i pod halami frenštátské pobočky firmy Siemens. Ta chtěla i do budoucna ve Frenštátě nadále investovat. Těžba její plány zřejmě změní. Takovou situaci nemůžeme připustit, říká místostarosta Frenštátu pod Radhoštěm Petr Kubenka. Doly nás záměrně udržují v nevědomosti a o řadě jejich kroků, souvisejících s průzkumem na dole Frenštát, se dozvídáme s velkým zpožděním.

Petr Kubenka, místostarosta Frenštátu: Jednak jsme zastupitelé, jednak jsme občané, takže využijeme práva, které nám ústava dává. Vyjádřit se k předkládaným návrhům a chceme také podat trestní oznámení za porušení zákona. Budeme hledat možnosti, jak teda využít všech těch zákonných norem, které jsou, abychom se stali rovnoprávnými účastníky tohoto řízení a nebyli jsme zatlačováni někde do kouta.

Spory kolem těžby v této oblasti ve skutečnosti začaly už před několika lety. Tehdy šlo o plán OKD začít v této lokalitě těžit uhlí. Mezi občany Frenštátska tehdy doslova vypukla panika a jejím výsledkem bylo v roce 1997 založení Sdružení měst a obcí na ochranu Beskydského regionu. Občané Frenštátu pod Radhoštěm OKD i nadále nevěří. Mají obavy, že svůj slib nedodrží, proto nesouhlasné stanovisko vedení svého města podporují.

Občané Frenštátu: Rozhodně si nepřejeme, aby tady doly byly, protože máme obavy i ze sesuvů půdy a je otázka, co by velký masiv Radhoště tady z toho udělal. A taky tady potom budou žít naše děti a ty by nám to pak mohly těžce vyčítat. Já jsem bývalá učitelka, celý život jsem věnovala tomu, že jsem učila děti lásce k přírodě, k ochraně přírody a myslím si, že by opravdu všechny děti měly vyrůstat tak, jak jsme kdysi vyrůstali my. Jsem opravdu proti těm dolům.

Počkejme několik let. Možná, že potom budeme umět dobývat zásoby podzemního bohatství mnohem citlivěji k přírodě, říká jeden z frenštátských rodáků: "Za určitou dobu dojde ke změně technologií, které budou pokrokovější a nezruší to životní prostředí tady v Beskydech." Jiří Bosák před několika lety doslova utekl z poddolované Ostravy do Frenštátu pod Radhoštěm s tím, že si v čistém podhůří Beskyd užije svou penzi. Teď ale neví, kam by před těžbou dále prchal.

Jiří Bosák: Když jsem šel do důchodu, tak jsem se přestěhoval z Ostravy do Frenštátu a říkal jsem si, že dožiju ten život v prostředí příjemnějším než je Ostrava, která je hodně doly devastována. A kdyby se začalo dolovat, tak by se asi nesplnilo to, co jsem si myslel.

Faktem zůstává, že Obvodní báňský úřad v Ostravě vyhověl společnosti OKD a povolil jí vybudovat dílo, které má ověřit kvalitu zásob zemního plynu v těžebním prostoru Frenštát. Dotčené obce se cítí být podvedeny. Starosta Trojanovic Bohumír Strnadel poukazuje na rozpory s územním plánem.

Bohumír Strnadel, starosta Trojanovic: Hlavní výhrada je tam z našeho pohledu, že tato činnost jak odporuje schválenému územnímu plánu obce.

Také Správa Chráněné krajinné oblasti Beskydy má k rozhodnutí Báňského úřadu výhrady. Její zástupce František Šulgan upozorňuje hlavně na nerespektování role ochranářů jako zástupců státu.

František Šulgan, CHKO Beskydy: Báňský úřad nepostupoval správně, nadělal chyby ve svém rozhodnutí a navíc ještě nerespektoval nás jako orgán státní správy a napsal rozhodnutí souhlasné.

Definitivní tečku za rozhodnutím, zda se budou na Frenštátsku zkoumat a následně těžit zásoby zemního plynu, musí udělat Vrchní báňský úřad v Praze. K němu se totiž vedení zúčastněných obcí a měst stejně jako Správa Chráněné krajinné oblasti Beskydy odvolaly. Doly argumentují faktem, že černouhelné dobývání v této oblasti je příliš nákladné a proto se s ním do budoucna nepočítá. Dosavadní obavy na Frenštátsku ale podle starosty Frenštátu Karla Míčka definitivně nevymizely.

Karel Míček, starosta Frenštátu: Ta argumentace, podložená těmi ekonomickými výpočty, je dost přesvědčivá. Je jenom otázka, jestli tomu tak skutečně je.

Pokud OKD dodrží svůj slib a v případě dokázání neefektivnosti plynových zásob na Frenštátsku tamní důl opustí, zbývá už jen dořešit další osud tohoto dobývacího prostoru. Jednou z možností je převedení vlastnictví této lokality na město nebo její prodej třetí osobě.

Přepisy pořadů zajišťuje Česká informační agentura . Texty neprochází korekturou.