Temná souhvězdí i jiné galaxie. Evropská jižní observatoř hledí tam, kam z Evropy nevidíme

9 fotografií

Velmi velký teleskop (VLT) tvoří čtyři zvláštní stříbřité stavby bez oken s mnohoúhelníkovým půdorysem.

Čtěte také

Nejvýkonnější pozemské astronomické dalekohledy jsou v ohrožení. Ruší je signály z družic a osvětlení povrchových lomů

„Prosím, vezměte si přilbu,“ žádá před vstupem do jedné z budov technička Patricia Guajardová.

Vcházíme do velké kruhové haly. Uprostřed stojí mohutná modrobílá ocelová konstrukce plná koleček, kabelů, trubek a béžových skříní.

Zaujme mě zvláštní zvuk. „To je kryogenní systém. Používáme dusík a helium, aby udržovaly přístroje při nízké teplotě. Protože sbíráme světlo z obrovské dálky, s teplým detektorem byste ho neviděli.“

Teleskop uprostřed haly i vnější stěny budovy se začínají otáčet. My stojíme na pevné platformě mezi nimi, ale všichni bychom přísahali, že se pohybujeme právě my.

Primární zrcadlo je vyrobené z jediného kusu. Svrchní hliníková lesklá vrstva se ale musí každé dva roky vyměňovat|foto:Dominik Tesár, Český rozhlas

Dál a ostřeji do vesmíru

Teleskop se sklápí směrem k nám a konečně vidíme dokonalý odraz v kruhovém primárním zrcadle M1. „Má průměr 8,2 metru a tloušťku 17 centimetrů. Je z jediného gigantického kusu zeroduru a váží 23 tun,“ vysvětluje Lora Venturová z ESO.

Čtěte také

Až 85 % lidí žije pod světelně znečištěnou oblohou, v Evropě a Severní Americe je to ještě víc

Lesklá hliníková vrstva se musí každé dva roky vyměnit. Je tu i sekundární zrcadlo s relativní novinkou – adaptivní optikou. Deformuje se podle potřeby, což umožňuje vyrovnávat rozmazávající efekt atmosférických turbulencí.

Astronomové díky tomu vidí dál i ostřeji. Potřebují k tomu ale lasery, které vlastně vytvoří umělou hvězdu. Podle ní se obraz stabilizuje.

VLT také zvládá takzvanou interferometrii. „To používáme všechny čtyři teleskopy dohromady. Je to pak podobné, jako by primární zrcadlo mělo průměr 150 metrů,“ doplňuje Patricia.

Proč právě Atacama?

Slunce zapadá nad obrovskou souvislou bílou plochou mraků, které se nad Tichým oceánem rozprostírají hluboko pod námi. Vypadá to tu jako na konci světa.

Proč je právě tohle ideální místo pro teleskopy, vysvětluje astronom Luca Sbordone:

„Potřebujete jasnou oblohu a místo, kde je v okolí co nejméně lidí kvůli světelnému smogu. Tohle je nejsušší poušť světa a jsme ve vysoké nadmořské výšce. Mraky se tu objevují naprosto výjimečně. A jsme na jižní polokouli, která nabízí více zajímavých astronomických objektů než severní.“

Poušť Atacama je ideální místo pro pozorování vesmíru|foto:Dominik Tesár, Český rozhlas

Temná souhvězdí i jiné galaxie

Teď už je úplná tma. Kromě hvězd je na obloze vidět i laser teleskopu, který míří šikmo vzhůru do nedohledna.

Čtěte také

iROZHLAS

Na stavbě největšího teleskopu na světě se podílí i Češi. Umožní hledat planety podobné Zemi

Daleko slabší laser drží v ruce technický šéf ESO Maxim Bogas. Zeleným paprskem ukazuje na zajímavosti jižní oblohy, třeba na dva mlhavě zářící útvary. „Magellanova oblaka jsou jiné galaxie. Jsou to nejbližší galaxie k Mléčné dráze.“

Pak ukazuje na souhvězdí Kentaura, v němž leží i nejbližší hvězda ke Slunci – Proxima Centauri. Na jižní obloze ale zaujme i něco úplně jiného: místa, kde hvězdy zdánlivě chybí.

„Tady vidíte velmi tmavou oblast bez hvězd. Ve skutečnosti je plná prachových mračen, která zakrývají světlo hvězd za nimi. Říkáme jim temná souhvězdí. Právě v tomhle útvaru viděli Inkové lamu,“ dodává Maxim.