Tematika holocaustu je stále aktuální, zaznělo na vzpomínkovém setkání s prezidentem Pavlem
Prezident Petr Pavel se v pondělí 27. ledna 2025 zúčastnil vzpomínkové akce k 80. výročí osvobození nacistického koncentračního a vyhlazovacího tábora v Osvětimi. O den později byl na Pražském hradě přítomen během vzpomínkového setkání u příležitosti Dne památky obětí holocaustu a předcházení zločinům proti lidskosti, na kterém promluvila i bývalá osvětimská vězenkyně, politici a zástupci Židů a Romů. Ve Španělském sále natáčela Jana Šustová.
Vzpomínkové setkání u příležitosti Dne památky obětí holocaustu a předcházení zločinům proti lidskosti zahájil prezident republiky Petr Pavel.
„Já si vážím toho, že jsem se včera mohl zúčastnit vzpomínkové akce v Osvětimi, kterou mnoho přeživších, i těch, kteří jsou tu dnes přítomni v sále, prošli. Bylo to shromáždění, kterého se zúčastnilo více než 3000 lidí a 50 přeživších ze všech zemí. A také zástupci více než padesátky zemí na té nejvyšší úrovni. Pro mě to bylo důkazem, že tematika holocaustu, ale obecně nesnášenlivosti vůči kterékoliv skupině, kterémukoliv etniku, je stále aktuální.“
Předseda Senátu Miloš Vystrčil zdůraznil, že připomínat si temné doby naší minulosti jednou ročně nestačí.
„Předcházet nespravedlnosti a nenávisti musí být totiž naše každodenní práce. Práce, která nikdy nekončí. Platí to zvláště dnes, v době, kdy vlna nenávisti, závisti a názorové polarizace nabývá v celé Evropě na síle.“
Sálem zazněla také Židovská modlitba skladatele Ernesta Blocha a se svými vzpomínkami se podělila bývalá vězenkyně Hana Sternlichtová, která do Osvětimi přijela jako čtrnáctiletá transportem v říjnu 1944 a hned přišla o maminku.
„Stály jsme v řadě žen a já viděla před sebou, jak Mengele ukazuje jednou vlevo, jednou vpravo. Myslela jsem, že v tom je nějaká pravidelnost, tak jsem si vyměnila místo s ženou vedle sebe, abychom šly s maminkou na stejnou stranu. Jenže ono to bylo jinak. Ve frontě mi někdo pošeptal: ‘Řekni, že je ti šestnáct.’ Nebyla jsem vychovaná lhát, ale poslechla jsem. Takže to možná mi též zachránilo život. A taky náhoda. Mengele se díval do papírů, ne na mě, vyslechl odpověď a ukázal vlevo. Na maminku se však podíval a ukázal vpravo. Nemohly jsme se ani rozloučit.“
Ředitelka Muzea romské kultury Jana Horváthová uvedla, že v komplexu osvětimských táborů zanechalo svůj život přes 20 tisíc evropských Romů a Sintů. Bylo mezi nimi i přes 30 členů její rodiny.
„I moje děti znají tuto těžkou minulost naší rodiny a je symptomatické, že možná lépe než jejich učitelé. Prostřední dcera Natálie přijela ze školní exkurze do Památníku Osvětim s pláčem. Když pana profesora doplnila při výčtu obětí místa i o Romy, a byla uzemněna, ať si nevymýšlí. Je dosud smutnou realitou, že se děti v našich školách neučí o dějinách Romů, byť ty jsou dlouhodobou faktickou součástí dějin českých i světových. Já však pevně věřím, že se to brzy změní!“
Setkání zakončil zpěv žáků židovských Lauderových škol. Poté jsem mezi hosty potkala romského výtvarníka a architekta Zdeňka Daniela.
„Pro mě je to hodně silná událost tady na Pražském hradě a vůbec v takové atmosféře. Já jsem si vzal s sebou ještě dokumenty, kde byli moje babička, děda, strejdové přímo v Auschwitz-Birkenau, někteří nepřežili. Tatínek přežil, takže od něj jsem zprostředkovaně dostal informace, které mi tatínek od dětství vyprávěl.“
Zdeňka Daniela téma holocaustu ovlivňuje i v jeho tvorbě a chystá o něm i výtvarné workshopy.
„Od dětství mě to emočně zasahuje, prožívám to celý svůj život. A tak jsem vytvořil takový cyklus Černobílé stíny: Memento mori, kde se zobrazuje v určitých piktogramech takový cyklus obrazů, kde je ten rodinný příběh. Nevztahuje se to jenom na rodinu, ale celkově na holocaust.“
Mezi hosty nechyběl ani Zděněk Serinek, potomek černého partyzána Josefa Serinka, který uprchl z koncentračního tábora v Letech a zapojil se do protinacistického odboje.
„Shodou okolností dnes, kam jdu odpoledne, začíná první zkouška v Divadle Minor hry Western z Vysočiny – Černý partyzán. Premiéra je naplánovaná na 23. března. V letošním roce za měsíc, 25. února, to bude 125 let od narození mého dědy, který se narodil, jak sám píše v pamětech, v cikánském voze u Velkého Boleveckého rybníka v Plzni.“
Divadelně ztvárněné příběhy romského holocaustu budou také součástí letošního festivalu Khamoro.
Související
-
Serinek pamatoval sedmnáct umlácených za šest týdnů. Památník v Letech měl stát dřív, míní jeho vnuk
Po desetiletích snahy se dnes otevírá památník Romů a Sintů v Letech na Písecku, v místě někdejšího koncentračního tábora, kde za 2. světové války zemřelo nejméně 326 lidí.
-
Josef Serinek obdržel v Plzni in memoriam prestižní městskou Cenu 1. června
Josef Serinek byl za 2. světové války vězněn v koncentračním táboře Lety u Písku. Poté, co uprchl, působil na Vysočině jako partyzánský velitel.
-
Malíř Zdeněk Daniel: Od kreseb historických domů do vesmíru
Architekt a malíř Zdeněk Daniel je známý kresbami historických domů. Na jeho současné výstavě ve vestibulu KÚ Libereckého kraje jsou k vidění i díla inspirovaná vesmírem.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor


Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.