Tematika holocaustu je stále aktuální, zaznělo na vzpomínkovém setkání s prezidentem Pavlem

3. únor 2025

Prezident Petr Pavel se v pondělí  27. ledna 2025 zúčastnil vzpomínkové akce k 80. výročí osvobození nacistického koncentračního a vyhlazovacího tábora v Osvětimi. O den později byl na Pražském hradě přítomen během vzpomínkového setkání u příležitosti Dne památky obětí holocaustu a předcházení zločinům proti lidskosti, na kterém promluvila i bývalá osvětimská vězenkyně, politici a zástupci Židů a Romů. Ve Španělském sále natáčela Jana Šustová.

Vzpomínkové setkání u příležitosti Dne památky obětí holocaustu a předcházení zločinům proti lidskosti zahájil prezident republiky Petr Pavel.

Úvodní projev přednesl prezident republiky Petr Pavel

„Já si vážím toho, že jsem se včera mohl zúčastnit vzpomínkové akce v Osvětimi, kterou mnoho přeživších, i těch, kteří jsou tu dnes přítomni v sále, prošli. Bylo to shromáždění, kterého se zúčastnilo více než 3000 lidí a 50 přeživších ze všech zemí. A také zástupci více než padesátky zemí na té nejvyšší úrovni. Pro mě to bylo důkazem, že tematika holocaustu, ale obecně nesnášenlivosti vůči kterékoliv skupině, kterémukoliv etniku, je stále aktuální.“

Předseda Senátu Miloš Vystrčil zdůraznil, že připomínat si temné doby naší minulosti jednou ročně nestačí.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil

„Předcházet nespravedlnosti a nenávisti musí být totiž naše každodenní práce. Práce, která nikdy nekončí. Platí to zvláště dnes, v době, kdy vlna nenávisti, závisti a názorové polarizace nabývá v celé Evropě na síle.“

Sálem zazněla také Židovská modlitba skladatele Ernesta Blocha a se svými vzpomínkami se podělila bývalá vězenkyně Hana Sternlichtová, která do Osvětimi přijela jako čtrnáctiletá transportem v říjnu 1944 a hned přišla o maminku.

„Stály jsme v řadě žen a já viděla před sebou, jak Mengele ukazuje jednou vlevo, jednou vpravo. Myslela jsem, že v tom je nějaká pravidelnost, tak jsem si vyměnila místo s ženou vedle sebe, abychom šly s maminkou na stejnou stranu. Jenže ono to bylo jinak. Ve frontě mi někdo pošeptal: ‘Řekni, že je ti šestnáct.’ Nebyla jsem vychovaná lhát, ale poslechla jsem. Takže to možná mi též zachránilo život. A taky náhoda. Mengele se díval do papírů, ne na mě, vyslechl odpověď a ukázal vlevo. Na maminku se však podíval a ukázal vpravo. Nemohly jsme se ani rozloučit.“

Projev Hany Sternlichtové, bývalé vězenkyně nacistického koncentračního a vyhlazovacího tábora Auschwitz

Ředitelka Muzea romské kultury Jana Horváthová uvedla, že v komplexu osvětimských táborů zanechalo svůj život přes 20 tisíc evropských Romů a Sintů. Bylo mezi nimi i přes 30 členů její rodiny.

S projevem vystoupila i Jana Horváthová, ředitelka Muzea romské kultury v Brně

„I moje děti znají tuto těžkou minulost naší rodiny a je symptomatické, že možná lépe než jejich učitelé. Prostřední dcera Natálie přijela ze školní exkurze do Památníku Osvětim s pláčem. Když pana profesora doplnila při výčtu obětí místa i o Romy, a byla uzemněna, ať si nevymýšlí. Je dosud smutnou realitou, že se děti v našich školách neučí o dějinách Romů, byť ty jsou dlouhodobou faktickou součástí dějin českých i světových. Já však pevně věřím, že se to brzy změní!“

Doklady příbuzných Zdeňka Daniela z Auschwitz-Birkenau

Setkání zakončil zpěv žáků židovských Lauderových škol. Poté jsem mezi hosty potkala romského výtvarníka a architekta Zdeňka Daniela.

„Pro mě je to hodně silná událost tady na Pražském hradě a vůbec v takové atmosféře. Já jsem si vzal s sebou ještě dokumenty, kde byli moje babička, děda, strejdové přímo v Auschwitz-Birkenau, někteří nepřežili. Tatínek přežil, takže od něj jsem zprostředkovaně dostal informace, které mi tatínek od dětství vyprávěl.“

Doklady příbuzných Zdeňka Daniela z Auschwitz-Birkenau

Zdeňka Daniela téma holocaustu ovlivňuje i v jeho tvorbě a chystá o něm i výtvarné workshopy.

„Od dětství mě to emočně zasahuje, prožívám to celý svůj život. A tak jsem vytvořil takový cyklus Černobílé stíny: Memento mori, kde se zobrazuje v určitých piktogramech takový cyklus obrazů, kde je ten rodinný příběh. Nevztahuje se to jenom na rodinu, ale celkově na holocaust.“

Romští hosté Renata Berkyová, Jana Kokyová, Zděněk Serinek, Alena Gronzíková a Zdeněk Daniel

Mezi hosty nechyběl ani Zděněk Serinek, potomek černého partyzána Josefa Serinka, který uprchl z koncentračního tábora v Letech a zapojil se do protinacistického odboje.

„Shodou okolností dnes, kam jdu odpoledne, začíná první zkouška v Divadle Minor hry Western z Vysočiny – Černý partyzán. Premiéra je naplánovaná na 23. března. V letošním roce za měsíc, 25. února, to bude 125 let od narození mého dědy, který se narodil, jak sám píše v pamětech, v cikánském voze u Velkého Boleveckého rybníka v Plzni.“

Divadelně ztvárněné příběhy romského holocaustu budou také součástí letošního festivalu Khamoro.

Spustit audio

Související