Tělo Jana Masaryka čeká exhumace. Nové nálezy ale očekávat nelze, míní soudní lékař

Čtěte také

iROZHLAS

Masarykovy ostatky čeká 3D sken nebo rentgenové vyšetření, popisuje soudní lékař Toupalík

Co se dá z kosterních pozůstatků po téměř osmdesáti letech od smrti s jistotou zjistit?

Diagnostické možnosti jsou výrazně ovlivněny dlouhým intervalem, který uplynul od úmrtí. Během prohlídky těla po zhruba 80 letech tkáně už nejsou ve stavu, kdy by bylo možné posuzovat například úrazové změny, chorobné změny a podobně.

Při takto dlouhém intervalu se spíše orientujeme pouze podle kostí, kde lze prokázat zlomeniny a jiná poškození skeletu, například střelné rány. To lze prokázat víceméně neomezeně po smrti. Ale co se týká poškození měkkých tkání, tam už je to výrazně limitované dlouhou dobou, která uplynula od smrti.

To znamená, spoléháme jenom na formu poškození kostí?

V této fázi víceméně ano.

Jak se při hodnocení kosterních nálezů pracuje s informacemi z místa činu? Například s tehdejší polohou těla, fotografiemi, popisem zranění, případně svědectvími.

Pitva Jana Masaryka byla prováděna v našem ústavu 10. března 1948 a je to celkem dobře zmapováno. Máme tady i údaje o místě činu a samozřejmě kompletní pitevní protokol, znalecký posudek i výsledek toxikologického vyšetření.

Čtěte také

iROZHLAS

Jak zemřel Jan Masaryk? Experti exhumují po téměř 80 letech jeho ostatky z rodinné hrobky

Co se týká původní polohy Jana Masaryka na místě činu, tam je trošku problém. Jsou tam nejasnosti, protože když byla prováděna prohlídka lékařem, tak se údajně už nejednalo o prvotní polohu těla po dopadu z okna. 

Ta úplně prvotní poloha není dodnes známá, což je velice podstatné pro třeba biomechaniku, pro určování pádu z okna. Nicméně máme k dispozici pitevní protokol, kde jsou velice přesně popsány úrazové změny. V 90. letech jsem hovořil s profesorem Tesařem, který prováděl pitvu, a ten případ jsme probírali velmi podrobně.

Máte sice velmi podrobný protokol z roku 1948, ale dokážete z kostí opravdu zjistit něco, co tenkrát ještě lékaři zjistit nemohli, protože neměli dnešní technologie?

Pravděpodobně ne. Můžeme porovnat nálezy na kostech, zlomeniny, můžeme je porovnat s popisem v pitevním protokolu. Pokud to bylo popsáno vše, jak mělo být, tak další nálezy očekávat nelze.

Čtěte také

iROZHLAS

Experti exhumují ostatky Jana Masaryka z rodinné hrobky. Mohly by napomoci k objasnění případu

Samozřejmě, pokud by tam byla nějaká další poranění, která nebyla popsána v prvotní pitvě, tak by to vneslo nové světlo do tohoto případu.

Jak dlouho nové ohledání exhumovaných ostatků může trvat?

Ta prohlídka trvá řádově hodiny. Před prohlídkou se pravděpodobně provede CT vyšetření, provedou se 3D skeny těla a případně rentgenové vyšetření a pak proběhne prohlídka kosterních ostatků.

A kdy bychom mohli mít k dispozici souhrnnou zprávu? Kdy budete mít sepsané všechny poznatky, na které přijdete?

Standardně u soudních pitev je zhruba měsíční lhůta, kdy je sestavený znalecký posudek a kde jsou odpovědi na otázky, které nám zadává zadavatel.

Existují z minulosti případy, kdy právě po exhumaci ostatků oběti po desítkách let byly zjištěny nějaké překvapivé závěry, které zcela změnily pohled na to, jak oběť byla usmrcena?

Je to možné v případech, kdy nebyla vůbec prováděna pitva a následně byla až exhumace. Tam to možná obecně je, ale v našich podmínkách jsou exhumace velice zřídka, protože u nás naprosto převažuje pohřeb žehem. Exhumace jsou u nás vzácné.