Tatranské hotely čekají na otevření hranic. Vysokohorští nosiči si ale klid v horách užívají...
Obyvatelé Tater doufají, že už brzy potkají Čechy. Slovenské velehory také postihla krize spojená s koronavirem. Vysoké Tatry zely dva měsíce prázdnotou. S uvolňováním opatření se v nich teď začne ozývat alespoň slovenština.
Zvuk rozjíždějící se lanovky na Hrebienok Tatry několik týdnů nezažily. Život zde zastavil koronavirus i v tomto ohledu a návštěvníky čekají nová opatření. Lanovka se rozjela na začátku měsíce. Podle Lukáše Brodského ze Sřediska Vysoké Tatry všichni doufají, že teď se slovenské velehory zase zaplní turisty.
Čtěte také
„S návštěvností jsme zatím tak na deseti procentech toho, na co jsme byli zvyklí. Vzhledem k počasí a sezóně je to očekávaný stav,“ říká.
Zatím jsme tu ale sami. Hory takové soukromí nezažily hodně dlouho. Namísto lidí potkáváte spíš zvířata a řeč není o všudypřítomných dřevěných nebo plastových medvědach.
Tatranka jen na pokoji
Ve vesnicích, které Tatry obklopují, je jeden hotel vedle druhého. Místní se živí především turismem, proto se zaradovali, když vláda dala hotelům zelenou.
Ovšem za určitých podmínek: stravu si lze objednat pouze na pokoj, fungovat nesmí wellnes a podobná zařízení.
Hotel Morava se zaměřuje hlavně na starší návštěvníky. Nabízí jim výlet zpět do minulosti, hlavně vzpomínky na film Anděl na horách, který se v okolí natáčel.
Čtěte také
Hotel se připravuje na návrat turistů, zatím jich ale moc není. Podle Jozefa Ondrejka, který se podílí na jeho chodu, se toho musí hodně změnit.
„V rámci celého chodu hotelu se nám budou změny snášet těžko. Jsme zvyklí připravovat po celý týden program pro hosty, půldenní a jednodenní výlety. Samozřejmostí byl večerní program, ať už přednášky o Vysokých Tatrách, pouštění filmů nebo seznamovací večírky. Od toho budeme muset upustit a uvidíme, jak se situace bude vyvíjet.“
Smích nosičů
Alespoň někdo si v nastalé situaci umí najít pozitiva. A to lidé, kteří hory milují nejvíce: nosiči. Jan Šefčovič nosil stále. Protože jeho základna Téryho chata využila situace k rekonstrukci, namísto jídla a pití vynášel stavební materiál.
Ale procházet Tatry a nevyhýbat se turistům s mu prý moc líbilo: „Všichni si to užíváme,“ směje se. „Tato zima bylo dost silná, a pak ve velké špičce přišla stopka. I co se týká vysokohorských chat, lidé chtěli chodit do hor. Bylo to dost výrazné, najednou jsme si řádně oddychli od náporů a stresu.“
Hotely i provozovny místních atrakcí spoléhají hlavně na otevření hranic. Česká klientela je pro ně stěžejní, a tak prý doufají, že se do nich už brzy vrátí také Češi.
Související
-
V horách jde vždy o křehkou rovnováhu mezi bolestí a životními funkcemi, říká záchranářka
Kristina Höschlová má za sebou několik sezón, kdy létala jako záchranářka ve vrtulníku ke zraněným v Alpách, dnes působí jako lektorka urgentní a horské medicíny.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
