Taková demonstrace tu ještě nebyla. Na Letné vystoupili Havel, Dubček, Bohdalová i Hutka

Dav lidí na Letné

Tři čtvrtě miliónu – tolik lidí přišlo 25. listopadu 1989 na Letenskou pláň v Praze, aby podpořili svobodu a demokracii. Všichni už věděli, že odstoupil nejvyšší představitel KSČ Miloš Jakeš. Jenže nebyli spokojeni s jeho nástupci.

Na zaplněné Letné mrzlo. Místo tribuny posloužila vnější část fotbalového stadiónu pražské Sparty. Zábradlí bylo ověšené nejrůznějšími transparenty. Dav lidí uvítal zprávu od předsedy Ústředního výboru Socialistického svazu mládeže Vasila Mohority, s jehož vystoupením se původně nepočítalo.

Vasil Mohorita oznámil, že odstoupil tajemník Městského výboru KSČ v Praze Miroslav Štěpán. Jeho odchod už od začátku požadovalo také Občanské fórum. Právě rozhodnutí Miroslava Štěpána podle mnohých vedla k brutálnímu potlačování demonstrací.

Manifestujte touhu po demokracii generální stávkou, vyzval Václav Havel

„Ať žije Havel!“ skandovali přítomní, když se tento dramatik a disident objevil na tribuně. „Vážení přátelé, právě jsme se dozvěděli složení předsednictva a sekretariátu ÚV KSČ. I když některé z kompromitovaných osob byly odstraněny, jsme novou personální sestavou našich nejvyšší orgánů hluboce zneklidněni,“ prohlásil Václav Havel.

„Vyzýváme všechny občany, aby manifestovali svou touhu po demokracii generální stávkou, která se chystá na pondělí 27. listopadu od 12 do 14 hodin,“ dodal.

Promluvil také Alexander Dubček, který prosazoval socialismus s lidskou tváří. Pak se na tribuně objevilo několik herců. „Herci se rozhodli pokračovat ve stávce,“ ujistila přítomné Jiřina Bohdalová. U mikrofonu ji vystřídal Jaroslav Hanzlík: „Apelujeme na všechny, kdo svým vystoupením projevili vůli vzít zpět do rukou vládu věcí svých. Nepromarněme mravní zápal, který zburcoval lid.“

Jaroslav Hutka se vrátil z emigrace a zazpíval před zaplněnou Letnou

„Strana podle našeho názoru ztratila svou vedoucí úlohu ve společnosti a udržuje ji pouze mocensky,“ zdůraznil herec Ilja Prachař. Ve vzduchu vlály československé vlajky a lidé měli slzy v očích. Až tak je nálada na Letenské pláni dojala.

03247654.jpeg

S trikolorou na černém klobouku, v kabátu a rukavicích mluvil s poznámkami v ruce Josef Kemr. „Vážení přátelé, pracovníci Národního divadla se slavně přihlašují a plně se staví za požadavky Občanského fóra a trvají na jejich naplnění. Přátelé, jsme běžci na dlouhou trať. Připravme se a vydržme,“ vyzval.

Po projevech se zpívalo. Zazněla třeba také píseň Ach synku, synku, oblíbená skladba prvního československého prezidenta Masaryka. Zazpíval i Jaroslav Hutka, který se vrátil z emigrace. Vzal do ruky kytaru a jeho Náměšť zněla celou Letenskou plání.