Tahle práce není pro ženy? V ulicích Sevilly sklízejí česači kyselé pomeranče

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Muži skládají přepravky s pomeranči do dodávky. Denně si přijdou na 40 až 45 eur

Není pomeranč jako pomeranč, vědí ve Španělsku. Pokud vás při návštěvě některého z měst v Andalusii napadne utrhnout ze stromu pomeranč a ochutnat ho, nedělejte to. Pomerančovníky, které zdobí ulice, jsou totiž okrasné, a tak by vás chuť tohoto ovoce nemile překvapila.

Před lety jsem se dostala do podobné situace – utrhla jsem si rovnou ze stromu krásně oranžový pomeranč a v duchu jsem se opájela sladkou chutí kulatého plodu. Jenže jsem nakonec byla zklamaná z kyselé chuti. Pořád si pamatuji ty škodolibé pohledy místních! Když dnes vidím, jak někdo opakuje můj někdejší omyl, také se v duchu posmívám.

Dužina do kosmetiky, kůra na střelný prach

V ulicích jihošpanělských měst v těchto dnech pracují sběrači. Stromy pomerančovníků jsou totiž obtěžkané plody a někde se ovoce válí dokonce i po chodnících. To proto, že tyto pomeranče nejsou určené k běžné spotřebě. Vyrábí se z nich však třeba marmeláda nebo džem, který si velmi oblíbili Britové.

Čtěte také

Slupky těchto pomerančů slouží k výrobě střelného prachu, protože dobře hoří. Pomeranče ze španělských ulic se však používají také v kosmetice, při výrobě šamponů a krémů. Plody se často krmí dobytek a v neposlední řadě jde také o zdroj ovoce potřebného k výrobě destilátů, konkrétně ginu.

Pomeranče se v Seville sbírají asi dva tři měsíce a je jich skutečně obrovské množství. Radnice města zadává tuto práci třem čtyřem firmám. Ty můžou nasbírané plody také prodávat. Kilo trpkých plodů stojí osm centů.

Krásná ozdoba a úžasná vůně

Pan Manuel, který tuto sezónní práci dělá už po třicet let, má v partě okolo pětadvaceti mužů pracujících sedm hodin denně. Musejí se však otáčet. Sběr pomerančovníků je totiž náročný, i když, jak tvrdí Angel a Francisco, ještě náročnější je prý sběr brambor.

V každé z beden je nejméně 18 kilogramů pomerančů. Majitel firmy Manuel je prodává na marmeládu

Je mi trochu líto, že tito muži všechny pomeranče sesbírají, protože oranžové plody byly přirozenou ozdobou města. Jedinou útěchou mi zůstává, že za několik týdnů stromy opět rozkvetou a Sevillou se začne šířit typická vůně, která je tak omamná, že se o ní už po staletí skládají verše a zpívá v písních.

autoři: Ľubica Zlochová ,
Spustit audio

Související