Světoznámý architekt Josip Plečnik se rád při pěších procházkách mazlil pohledem na „svá“ města. Neměl rád kola! Nebo ano?

Slovinský architekt Josip Plečnik byl vášnivý milovník procházek. A nejraději se procházel po Lublani, jejíž centrum navrhl prakticky on sám. Kochal se tak pohledem na své vlastní dílo. Poznávacím znamením architektury Josipa Plečnika jsou antické sloupy, ale také recyklace.

Plečnikovou oblíbenou pěší stezkou mě vede turistická průvodkyně Tjaša, znalkyně slovinské metropole: „Tohle byla jedna z jeho cest do města. On byl opravdový milovník procházek. Neměl ale rád kola!“

Jedna paní povídala

Pak ale popře sebe samu: „I když, jednou jsem měla ve skupině turistů paní odsud ze Slovinska. Byla z vesnice Podpeč, právě odtamtud pochází Plečnikův oblíbený černý vápenec, který rád používal. A ta paní mi hrdě řekla: můj tatínek pracoval s Plečnikem. A taky, že rád jezdil na kole. Já na to: cože? Vždyť on neměl rád kola! Pořád se o něm něco dozvídáme.“

Josip Plečnik, slovinský architekt a designer, výrazně přispěl ke vzhledu tří evropských měst: Vídně, Prahy a rodné Lublaně.

„Narodil se tady v roce 1872 a vyrostl zde. Jeho tatínek byl tesař a Josip se díky tomu podíval do mnohých lublaňských bytů bohatých lidí. To ho formovalo, protože viděl nejrůznější typy interiérů, poznával, jak se byty a nábytek mohou dělat jiným, invenčním způsobem,“ popisuje Tjaša.

Čtěte také

Plečnik začal poté studovat ve Štýrském Hradci, kde byl jeho učitelem Leopold Theyer.„Theyer byl pro něj takový druhý otec. Díky němu se dostal Plečnik do Vídně. Tam se potkal s Ottou Wagnerem, velice významným vídeňským architektem. A Plečnik s nim spolupracoval. Vídeň v té době, to znamená nový tvůrčí styl, secesi, nebo jinak řečeno art nouveau, ale také úplně nové materiály, například mosaz.“

Za úspěšné absolutorium pak získal Římskou cenu, stipendium k dvouletému studijnímu pobytu v Itálii a Francii. Benátky pro něj byly velice inspirativním městem. Obdivoval klasickou architekturu, což se projevilo i na jeho stavbách v Lublani.

Sloupy, sloupy a zase sloupy

„Tohle je jeho trh. Tady můžeme vidět opravdu krásně vliv klasické architektury. Sloupy, to je něco jako Plečnikův podpis. Tento sloup slouží jako podpora, ale ten za ním už ne, je tam jen jeho hlavice. Plečnik sloupy používá ve velice moderním stylu. Tyhle vypadají jako jónský a korintský, ale je to vlastně moderní interpretace těch sloupů.“

Plečnik respektoval historii míst, ve kterých pracoval. Tržnice v Lublani z jedné strany připomíná antickou architekturu. Z druhé strany ale vypadá jako středověká zeď, protože na jejím místě dříve taková zeď skutečně stávala.

„Tohle je slavný trojitý most. Ten uprostřed je starý, původní most. Je postavený z kamenů. Tyhle dva boční jsou ale udělané z betonu. Víte, když Plečnik stavěl v Praze, Československo mělo trochu více prostředků, a hodně se dalo udělat z kamene. Tady už to tak často nešlo. Plečnik vždycky říkal: ano, to, jak to vypadá, je hrozně důležité. Materiál se ale dá nahradit. Pokud to můžeme udělat z kamene, udělejme to z kamene. Když ne, je tu beton.“

Čtěte také

Josip Plečnik postavil v Lublani nespočet domů, mostů, kostelů a dokonce i dvě trafiky. Slovinské hlavní město je jedním z mála na světě, které téměř celé ovlivnil styl jednoho jediného architekta a jeho studentů. Na jeho počest Slovinci vydali dvoueurovou minci inspirovanou jeho prací. Je na ní vyobrazen prvek tak typický pro jeho dílo - jeden jediný sloup.

Spustit audio

Související