Svět spekulací není jen cesta do nebe, ale také do pekla, říká investor, filantrop a obchodník Libor Winkler

18. říjen 2016

Největší ztrátu zažil po finanční krizi, když americký FED snížil sazby o 0,75 procenta. I s tím ale specialista na algoritmické obchodování, investor a filantrop Libor Winkler musí počítat. „Člověk na to musí být zvyklý, podnikání nese rizika, o tom to je,“ říká v rozhovoru s moderátorkou Lucií Výbornou.

Vše souvisí se vším, a pokud člověk v oboru běží jako jednosměrka, tak to není dobře. Právě takový přístup ho vede k zájmu o široký komplex oborů. Původním zaměřením vědec se začal zabývat filozofií, navštěvoval například filozofické semináře Daniela Kroupy.

„Snažím se věci vidět v celistvostech, k tomu potřebuji komplex vědních oborů, nechci zůstat v jednom a myslet si, že jsem všechno pochopil,“ vysvětluje a s úsměvem dodává, že mezer má stále dost.


Peníze ukazují ekonomický úspěch, ale samy o sobě nejsou cílem. LIBOR WINKLER

A v čem spočívá princip algoritmického obchodování? Úzce souvisí s nástupem počítačů, které převzaly za lidi manuální práci – člověk něco naprogramuje, a pak jen zadává objednávky a sleduje, co se na obrazovce děje. „Strojům se nepředává myšlení, ale manuální, otrocká práce,“ připomíná s tím, že stroje vyhodnotí vše rychleji, čímž narůstá zodpovědnost.

V obchodování nikdy neriskoval tolik, aby přišel o všechno, jako to občas dělají jiní. Jsou třeba lidé, kteří si půjčili, a vyšlo jim to, pak ale existují případy, kdy lidé přišli o všechno. „Svět spekulací není jen cesta do nebe, ale také do pekla,“ upozorňuje.

Počty mecenášů se zvyšují

Na burze nespekuluje, jen poskytuje likviditu a obchoduje na obodu stranách – nabídce a poptávce. Pro život a pro lidi jsou ale podle něj důležitější sociální sitě než nějaký algoritmus, dokáží totiž propojovat lidi a vytvářet různé celky. „Statisíce let jsme žili v uzavřených komunitách, sociální sítě umožňují, aby se spojovalo více lidí dohromady,“ nastiňuje.

Libor Winkler

A jako jeden z mecenášů nadačního fondu Neuron upozorňuje, že mecenášství v Česku stále nemá tradici, přesto zůstává optimistou – podpora se zvedá a počty mecenášů se zvyšují. Investorské zaměření pak spojuje především s fondem Gradus, který se zabývá výhradně na medicínské projekty – tím neznámějším je spojení léčby cukrovky pomocí kmenových buněk.

Audio záznam celého rozhovoru si můžete poslechnout kliknutím na odkaz přímo v tomto článku a také v iRadiu.

autoři: lvb , prh
Spustit audio