Švédské Laponsko nejlépe poznáte s batohem na zádech. Na trasu Kungsladen může vyrazit sportovec i důchodce

Nejoblíbenější část Kungsledenu je dlouhá něco přes sto kilometrů a s batohem se dá stihnout za pět dní.

Čtyři národní parky, krásná příroda, průzračně čistá voda a s trochou štěstí i sobí stáda. To všechno nabízí Kungsleden, nejznámější švédská turistická trasa. Je 440 kilometrů, z toho polovina vede za polárním kruhem. A na trase překonáte převýšení 800 metrů, tedy pokud si neodskočíte na nejvyšší švédskou horu Kebnekaise, tam si zastoupáte ještě mnohem více.

Tam, kde je řeka příliš široká, je pro chodce připravený vysutý most.

Civilizace se brzy ztratí z dohledu a trasa vede střídavě přes kameny, potoky, louky a občas i velké řeky. Tam, kde jsou příliš široké a nedají se přebrodit, stojí vysutý ocelový most. Chůzi po něm provází vrzání a trochu nepříjemné houpání. Přes mřížovanou lávku je totiž vidět, jaká hloubka je pod vámi.

Nocleh se saunou

Pro putovníky po Kungsledenu jsou po cestě rozmístěné chaty, které provozuje švédská turistická asociace STF. „Nabízíme postel s matrací, dekou a polštářem. V chatě máte i přístup ke kuchyni a společné místnosti, kde je nábytek, kuchyňské vybavení a plynové sporáky,“ popisuje mi vybavení Kamilla, jedna ze správkyň chaty Abiskoujaure, která mě po příchodu vítá sladkým čajem.

Norská vyhlídka Trolltunga učarovala světu. Jak se vyhnout frontě na vyhlášenou fotku?

Podobnou fotografii touží mít ve své sbírce snad každý turista na světě

Před osmi lety o ní nikdo nevěděl, teď fotky z norské vyhlídky Trolltunga zaplavují internet. Zážitek z panenské přírody v okolí norského města Odda ovšem poněkud kazí davy turistů. V létě se na vyhlášenou fotku na skalním převisu 700 metrů nad údolím s jezerem Ringedalsvatnet čeká i desítky minut. Existuje ale i možnost, jak se davům vyhnout. Stačí vyrazit v dubnu, kdy ještě všude leží spousty sněhu.

„Máme tu taky saunu, kde se můžete umýt za pomoci kbelíků v teplé vodě, nebo si užít samotnou saunu. A je tu i obchod, v posledních letech docela dobře vybavený, takže s sebou člověk nemusí nosit tolik jídla,“ dodává.

Kamilla je spisovatelka a grafička na volné noze, takže do hor a na chatu jezdí sbírat inspiraci, ať je léto, nebo zima. „Letos bylo otevřeno celou zimu. Uprostřed zimy je tu tma po celý den, sluníčko se nedostane přes horizont, takže je tu tma a zima – okolo Nového roku tu může být až minus třicet,“ přibližuje správkyně chaty. „Jezdí sem také lidé na lyžích, ale až později – to máme tady na severu páté roční období, mezi zimou a jarem.“

Turistika pro každého

Kus nad Abiskojaure potkávám na větrném kopci pár zcela bez vybavení, jak svačí čokoládovou tyčinku. „Mám jen tohle – hrneček, když se někde chceme napít z potoka, mapu, abychom se neztratili a abychom věděli, kolik toho máme ještě uběhnout. A to je všechno,“ vysvětluje mi asi třicetiletý Robert, že si s přítelkyní Brittou vyrazili trochu se „proběhnout“. Zatím za sebou mají čtrnáct kilometrů. Pak si prý zase zabalí stan a vydají se dál na cestu.

Krajina se na Kungsleden proměňuje, ale o nádherné přírodní scenerie není nikdy nouze.

Trochu klidněji bere Kungsleden Češka Barbora, která se trasou nechala zlákat i přes to, že je těhotná. „Líbí se mi, že krajina je každý den úplně jiná a že je stezka vhodná úplně pro každého – je jedno, kolik vám je roků, jestli jste sportovec, důchodce nebo těhotná. Trasa se dá upravit tak, aby si každý přišel na své,“ pochvaluje si.

Tipy pro poutníky

Poznejte Palestinu opravdu zblízka. Nová turistická Abrahámova stezka vás provede přes celý Západní břeh Jordánu

Abrahámova stezka končí v Hebronu, kde je podle tradice pohřben praotec Abrahám

Palestinský Západní břeh může být lákavým cílem pro pěší turisty. Tamní nadšenci dokončili značení takzvané Abrahámovy stezky. Je dlouhá 330 kilometrů a vede přes celé palestinské území od severu k jihu. Ubytování zajišťují po cestě beduíni ve svých stanech, vesničané v domech a ve městech ubytovny. Právě v těchto dnech se koná velký jarní přechod celé Abrahámovy stezky.

Nejtypičtější část Kungsledenu vede z Abiska do Nikkaluokty. Touto cestou se také turisté dostanou ke Kebnekaise, nejvyšší hoře Švédska. Na chatu pod kopcem přichází všichni ti, kteří chtějí 2100 metrů vysoký vrchol zdolat.

Nejoblíbenější část Kungsledenu je dlouhá něco přes sto kilometrů a s batohem se dá stihnout za pět dní. Kdo má chuť na větší dobrodružství, může spát ve stanu nebo se vydat do dalších částí Kungsledenu, které jsou o něco opuštěnější a divočejší.