Švédové recyklují starou jadernou elektrárnu. Radioaktivních je jen šest procent materiálu, tvrdí
Na jihozápadním pobřeží Švédska, na dohled od dánského hlavního města Kodaně, se tyčí velká hranatá budova – jaderná elektrárna Barsebäck. Je zvláštní nejen svým umístěním, ale i tím, že už je přes třináct let mimo provoz. Na to, jak se elektrárna rozebírá na kousky, se zajel podívat reportér Jakub Lucký.
„Elektrárna je na pobřeží a používá tak k chlazení mořskou vodu. Nabírala se tady a okolo odtokového kanálu ještě půjdeme,“ ukazuje mi okolí elektrárny šéfka vztahů s veřejností Maria Taranger, která tím také objasňuje, proč v Barsebäcku nejsou jinak velmi typické chladící věže.
Životnost jaderných elektráren prodlužují i ostatní země EU, říká minoritní akcionář ČEZ Michal Šnobr
Nové bloky jaderné elektrárny v Dukovanech by mohla zajistit dceřiná firma ČEZ. Před několika dny to naznačil premiér Andrej Babiš. Tuto variantu ale odmítají minoritní akcionáři. Mezi ně patří ekonom Michal Šnobr.
Barsebäck 1 byl spuštěn 15. května 1975, kdy má svátek Sofia, takže se jmenuje Sofia. Druhá jednotka se jmenuje Bengt. Oba bloky jsou od roku 2005 definitivně vypnuté a elektrárna je určená k demolici. Švédové se rozhodli toho využít, a tak než stavba definitivně zmizí, ukazují tady zájemcům, jak jaderné elektrárny vlastně fungují.
Bezpečnost na prvním místě
Předtím, než se dostaneme do části budovy, kde je reaktor, musíme se vybavit bezpečnostním oblečením – pláštěm, helmou a speciálními návleky na boty. Vše se děje ve speciální místnosti, která má uprostřed vysokou lavičku. Ta odděluje čistou a potenciálně znečištěnou část budovy.
„Dnes tu myslím zvedají prázdnou dopravní schránku,“ říká moje průvodkyně. „Největší práce, kterou tu provádíme, je rozebírání vnitřních částí reaktoru. V jednotce 2 máme hotovo a teď totéž děláme v jednotce 1. Tam nejspíš mají už schránku připravenou a v ní se části převezou do našeho dočasného úložiště.“
Demontáž reaktoru
Pod námi se rozprostírá hlavní hala prvního jaderného bloku. Je tady několik hlubokých bazénů s extrémně čistou vodou – dohlédneme až na dno v hloubce šestnáct metrů. „V prvních dvou bazénech jsme dříve skladovali vyhořelé jaderné palivo, které pak mířilo do dočasného úložiště. Teď jsou samozřejmě prázdné. Poslední vyhořelé palivo z této jednotky odjelo v prosinci 2001,“ vypráví Maria.
„V dalším bazénu je samotný reaktor. Je asi 20 metrů vysoký. A právě z něj teď rozebíráme kovové části a ukládáme je do kovových schránek,“ pokračuje s tím, že rozebírání elektrárny prý jde rychleji, než se čekalo.
V plánu je, že z elektrárny zbude jen takzvaný brownfield, tedy prázdná nevyužívaná průmyslová plocha. To ale bude nějakou dobu trvat. „Odhaduju, že to bude někdy okolo roku 2030. Takže je ještě pár let před námi,“ dodává průvodkyně.
Volvo s kusem elektrárny
„Jen šest procent veškerého materiálu je nějak radioaktivní. Většinu tvoří obyčejný beton nebo kovy, které lze recyklovat nebo jinak použít. Například většinu betonu použijeme k vyplnění prázdných prostorů pod elektrárnou. Vlastně odtud příliš mnoho odpadu neodjede,“ popisuje Maria.
Je libo kaviár a víno přímo z jaderné elektrárny? Zamiřte do Finska
Finové pěstují víno v jaderné elektrárně. Ano, přesně v atomovém areálu Olkiluoto. A lahodným mokem z vinice, která stojí v sousedství nukleárních reaktorů, můžete zapíjet i kaviár. I ten pochází z místní farmy. Jak je něco takového možné a jak vůbec takové víno chutná?
Kovy, které bude bezpečné odvézt, ale pravděpodobně skončí v prodeji. Nedá se tedy vyloučit, že pokud si v budoucnu koupíte automobil od švédského Volva, bude v něm i kousek jaderné elektrárny Barsebäck.
Maria nás vede přes budovu druhého bloku zase zpátky ven. Po cestě podstupujeme několik kontrol, zda jsme náhodou po cestě nebyli ozářeni. V bezpečí jsme i podle dozimetru, který jsme měli celou dobu na plášti. Teď ještě s pomocí Geigerova počítače zkontrolovat, zda nějakou radioaktivní špínu nezachytil můj mobil nebo nahrávací přístroj.
Ryby elektrárnu milují
Jaderná elektrárna Barsebäck měla paradoxně pozitivní dopad na životní prostředí. Díky tomu, že do moře vypouštěla teplou vodu, se v jejím okolí natrvalo usadily vzácné ryby a řasy a na okolních střežených pozemcích si zase libují ptáci.
Související
-
Začínal jsem na stejné pozici jako Homer Simpson, říká...
Bohdan Zronek zná Jadernou elektrárnu Temelín jako své boty, byl totiž svědkem jejího zrodu. Samotným spuštěním to nekončilo, jak v té souvislosti připomíná. Zaměst...
-
Kolik umírá každý rok horníků v dolech? Jaderná energetika...
Před 5 lety došlo v důsledku tsunami k druhé nejhorší jaderné katastrofě v dějinách – explozím v jaderné elektrárně Fukušima v Japonsku. Jak tato událost pozměnila ...
