Švédové kolektivní imunitu nezískali, nejsou chráněni proti druhé vlně, míní biochemik Konvalinka

25. červen 2020

Ve Švédsku, které v boji s koronavirem zvolilo liberální cestu, překročil počet zemřelých 5 tisíc. Hlavní švédský epidemiolog Anders Tegnell připustil, že úřady mohly situaci řešit lépe. „Je to uznaný omyl a špatný odhad situace, ale pořád platí, že bychom s hodnocením měli rok počkat, než budeme znát přesné výsledky,“ míní biochemik Jan Konvalinka.

„Ale už dnes můžeme říct, že ten přístup, kdy bylo pouze doporučeno společenské distancování s tím, že se ochrání domovy důchodců a starší a nemocní lidé a ostatní se pomalu promoří a získají kolektivní imunitu, se nepodařil,“ přiznává.

„Oni se domnívali, že tím, že nebudou mít tak přísná pravidla pro sociální distanci, bude fungovat ekonomika. Ale ani k tomu nedošlo. I když jim to vláda nezakazuje, stejně lidé méně utrácí. Jejich výsledky jsou srovnatelné s Dánskem, Finskem nebo s námi, “ konstatuje prorektor Univerzity Karlovy pro vědu a výzkum a vedoucí výzkumné skupiny na Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd.

Čtěte také

Konvalinka nesouhlasí se slovy Tegnella, že Švédsko dokázalo vybudovat kolektivní imunitu, což by mělo podle hlavního epidemiologa usnadnit další práci při případné druhé vlně nákazy.

„Ani se mi nechce věřit, že by epidemiolog mohl něco takového říci. Podle dat, která mám k dispozici, se ve Švédsku s infekcí potkalo něco mezi 7 a 10 procenty obyvatel, možná ve Stockholmu je to 20 procent. To je v každém případě dramaticky méně, než by zaručovalo kolektivní imunitu,“ upozorňuje.

„Jinými slovy, oni za cenu 5 tisíc obětí, patnáctkrát vyšší než u nás a desetkrát vyšší než v okolních zemích, se dostali do situace, že nemají kolektivní imunitu. Nejsou chráněni proti druhé vlně. Když přijde, rozjede se tam velmi podobně jako v jiných zemích,“ míní biochemik.

První vakcíny nákaze asi nezabrání

Časopis Fortune nedávno upozornil, že první vakcíny proti nemoci covid-19 možná nebudou chránit lidi před samotnou nákazou, jen před vážným průběhem. Také americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA), který schvaluje použití jednotlivých preparátů, uvedl, že by zvažoval i schválení vakcíny, která by předcházela vážnému průběhu nemoci.

Čtěte také

„V ideálním světě by vakcína měla chránit i proti infekci, virus by člověk neměl vůbec dostat, protože by neměl dostat šanci se replikovat v organizmu. V méně ideálním světě, ke kterému se pravděpodobně blížíme, se může stát, že vakcína bude chránit jen částečně. Virus se dostane do organizmu, ale imunitní odpověď bude tak rychlá a účinná, že bude replikovat jen málo. Ten člověk tu chorobu nedostane, nebo průběh nemoci bude velmi mírný a pacient nebude příliš infekční. To je taková remíza, která by ale velmi pomohla epidemiologické situaci,“ vysvětluje Konvalinka.

Připomíná, že už dnes máme vakcíny, které mají tyto účinky. „Například vakcína proti tuberkulóze nechrání úplně proti tomu, aby člověk tu nemoc dostal, ale dramaticky snižuje patogenicitu toho patogenu. Koneckonců i vakcína proti chřipce funguje podobně,“ dodává.

Zdůrazňuje, že u vakcín je kriticky důležité, aby byly bezpečné. „Bude se dávat milionům zdravých lidí. Takže tam nelze tolerovat ani omezené vedlejší účinky. Testování účinnosti vakcíny je velmi náročné. Je to velká, drahá, dlouho trvající a na statistice založená studie, která by se měla dělat opakovaně, na což asi nebude čas. Myslím, že i FDA počítá s tím, že budou velmi přísní ohledně bezpečnosti vakcíny, ale nebudou tak stoprocentně důslední ohledně její účinnosti,“ míní biochemik.

Dva fungující léky

Upozorňuje v této souvislosti na analogii s remdesivirem. „Tam by se také za normální situace testovalo dál. Test byl ale ukončen v situaci, kdy bylo vidět, že pomáhá některým pacientům a zkracuje dobu hospitalizace. Tím pádem byl schválen. Není to typické, říká Konvalinka s tím, že v kritické situaci se to dá pochopit.

Čtěte také

Podobný mechanismus účinku jako remdesivir má podle biochemika také lék, který nedávno schválilo k dočasnému užívání při léčbě covidu-19 ruské ministerstvo zdravotnictví. Má jít o první lék proti covidu-19 vyráběný v Rusku s názvem avifavir.

„Je to lék objevený v Japonsku jménem favipiravir a je schválený proti chřipce. Mimochodem vyvinula ho firma Fujifilm. Je to virostatikum a blokuje enzym klíčový pro vyrábění virové i genetické informace toho viru,“ vysvětluje.

Podle biochemika lze říct, že zatím existují dva léky, které opravdu prokazatelně fungují proti koronaviru. Jejich účinnost byla prokázána ve velkých klinických testech. U favipiraviru máme nějaké informace z čínských nemocnic ze začátku března. Vypadalo to, že když se podá včas, může pacientům pomoci. Ale nejsou žádné velké mezinárodní studie a hlavně žádné publikace, které by ta data prokázaly," upozorňuje docent Jan Konvalinka.

Je překvapivé, že téměř polovina vědeckých týmů pracujících na klinické studii vakcíny je z Číny? Jak je nebezpečná klimatizace v letadlech? Nejen na tyto otázky odpověděl Barboře Tachecí.

Spustit audio

Související

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.