Svědomí je princip člověčenství, říká bojovnice proti totalitě Miluška Havlůjová

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Miluška Havlůjová

V 50. letech ji sebrala StB, jejího dvouletého syna zavřeli na čtyři hodiny do kumbálu, a nabídli jí, že pokud podepíše spolupráci, tak ji ihned pustí. Miluška Havlůjová, dcera politického vězně, kterému sebrali pilu a uvěznili, odmítla. „Řekla jsem, že to nemůžu podepsat. Ten okamžik je součástí mé bytosti,“ vysvětluje.

Už tehdy věděla, že existují udavači a zlí lidé, kteří jsou placení za to, že sledují své sousedy a známé. „Poprosila jsem pánaboha, a v tu chvíli jako kdybych se ocitla v takové bublině. Pan profesor Halík mi později řekl, že to byla boží milost, od té doby na ni věřím,“ vzpomíná.

Čtěte také

Když se po dvouletém vězení vrátila domů, tak se lidé ptali, jak mohla dítě opustit, ale ona věděla, že doma je její muž, maminka a babička. Vyhrožovali jí dokonce, že jejího syna dají do dětského domova. Tehdy jí bylo 24 let. „Věděla jsem, že mne Bůh neopustí,“ říká.

Co pro Milušku Havlůjovou znamenalo, že odmítla podepsat spolupráci s StB? Podívejte se na video.

Komunistický režim ji odsoudil na pět let, po dvou letech se po amnestii vrátila domů. Pro jejího syna sice byly návštěvy ve vězení traumatické, v rodinném kruhu si ale našel náhradu. „Zůstalo to v něm po celý život,“ upozorňuje.

Během věznění si kladla otázku, jak je možné, že lidé bezostyšně dovedou trápit druhé lidi. „Tam jsem poprvé slovo svědomí začala vnímat jinak,“ říká s tím, že svědomí je princip člověčenství.

Roku 1968 na změnu nevěřila, političtí vězni se stýkali, a protože mnozí z nich byli vzdělaní a moudří, tak dovedli odhadnout situaci.

Z alba Milušky Havlůjové

„Nebyl tam ten závan, který přišel v roce 1989,“ říká. Po listopadové revoluci se stala starostkou v Rudné. „Byla to odvaha, ale měla jsem v sobě náboj revoluce,“ dodává.

Audio záznam všech rozhovorů si můžete poslechnout kliknutím na odkaz přímo v tomto článku a také v iRadiu.