Svárovská: Vláda by se měla zabývat extrémními vedry. Chybí strategická komunikace jako za covidu

Česko má za sebou vlnu rekordně vysokých teplot. Jak se s ní vyrovnalo? Měla vláda reagovat mimořádnými opatřeními? A selhala v komunikaci směrem k veřejnosti? aspolupředsedkyně Strany zelených a poslankyně zvolená za Pirátskou stranu.

Než se dostaneme k vedru, začnu blížícím se summitem Severoatlantické aliance v Ankaře a sporem o složení a programu jednotlivých členů české delegace. V Kulatém stole jste řekla, že by bylo dobré, kdyby pan prezident podal kompetenční žalobu. Prezident to udělal, Ústavní soud rozhodl o předběžném opatření.

Čtěte také

Vláda na summit prezidenta akreditovala, ale dál trvá na tom, že vedoucím delegace bude premiér. Vy jste kdysi působila v diplomacii. Dovedete si představit, jak to v české delegaci v Ankaře bude fungovat?

Upřímně řečeno si to příliš představit nedokážu. Za mě je celá ta debata ostudná a nedůstojná. Česká republika a především premiér a ministr zahraničních věcí nesou odpovědnost za to, že jsme spojencům v Severoatlantické alianci pro smích v tomto smyslu.

Co se týče pořadí v té delegaci, existují na to pravidla. V rámci Severoatlantické aliance a i v Česku je stanoveno, že prezident republiky, hlava státu, je první, nejvyšší ústavní činitel. Čili nevím, na základě čeho by se přeskládávalo protokolární pořadí jenom pro účel jednoho summitu a pro účel uspokojení ješitnosti pana premiéra nebo vicepremiéra.

Vláda si často myslí, že může měnit evropskou legislativu nebo mezinárodní konvence, ale tak to zkrátka není.

Vypadá to, že na základě rozhodnutí vlády.

Vláda jistě může rozhodnout o lecčems, ale přece jenom jsou tady určité zvyklosti, pravidla a zákony. A především je tady nějaký protokol v rámci Severoatlantické aliance. Česká vláda si často myslí, že může svým rozhodováním měnit evropskou legislativu nebo mezinárodní konvence, ale tak to zkrátka není.

Extrémní horka

Česko v minulých dnech zasáhla silná vlna veder. V sobotu a v neděli byly překonány historické teplotní rekordy. Ten absolutní pro celé Česko se o víkendu posunul o 1,5 stupně na 41,9 °C. Jak obyvatelé podle vás vedra zvládli?

Zatím nedošlo k žádným závažným haváriím, tragédiím, ale dlouhodobě je zjevné a z dat jednoznačně vyplývá, že vedra se podílejí na zhoršení zdravotního stavu převážně lidí chronicky nemocných, seniorů, malých dětí a všech osob, které mají zdraví nějakým způsobem podlomené nebo třeba přechodně ovlivněné nemocí. Nárůst úmrtí oproti běžnému stavu se pravděpodobně dozvíme později.

Čtěte také

Očekáváte, že byl v těch minulých dnech?

Ta vedra byla skutečně extrémní, přišla dříve než obvykle. Byli jsme zvyklí už do určité míry na vedra v prázdninových měsících, nyní přišla v červnu – a data z celého světa, ostatně i z České republiky z minulých let, toto potvrzují. Čili nárůst úmrtí očekávám a je to něco, co mi pochopitelně dělá vrásky na čele. Ale je to jen jedna stránka, ta zdravotní.

Druhá stránka je třeba ekonomická. Lidé v těchto vedrech nemohou pracovat tak, jak by potřebovali nebo chtěli. To znamená, že to má dopad na ekonomiku, má to dopad na infrastrukturu. Vím, že tramvaje třeba v Praze musely jezdit pomaleji, protože byly horkem prověšené dráty.

Proto jsem navrhovala bod na jednání Sněmovny, aby se vláda zabývala extrémními horky. Nejen těmi, které měly přijít následující víkend, ale dlouhodobě. A tím, jak je Česká republika bezpečnostně připravená na tyto situace – protože to je extrémní situace. Podobně jako povodně, tornáda nebo požáry.

Strategická komunikace státu

Ptám se právě proto, že jste v pátek navrhovala spolu s kolegyněmi z pirátského klubu jako mimořádný bod jednání Sněmovny vedra, připravenost státu na vlnu veder a komunikaci státu v této souvislosti. Říkali jste, že jde o zdravotní téma, že horka ohrožují některé skupiny obyvatel. Návrh nakonec neprošel, většina Sněmovny byla proti tomu, abyste se tomu věnovali. Máte pocit, že to, že jste o tom v pátek nejednali, se projevilo na tom, jak Česko tato vedra zvládlo?

Ne, myslím, že moje konkrétní výzva nemá souvislost. Některé kolegyně se soustředily třeba na komunikační stránku věci. Kolegyně Irena Ferčíková Konečná (Piráti) připomínala zrušení strategické komunikace. I tyto nástroje státu je potřeba využívat.

Není to o tom, že si pan ministr Šťastný dá na webovou stránku svého kvaziministerstva, že lidé nemají v horku sportovat.

Není to o tom, že si pan ministr Šťastný dá na webovou stránku svého kvaziministerstva, že lidé nemají v horku sportovat. To opravdu není informační kampaň, to opravdu není strategická komunikace státu.

Jak by podle vašich představ měla vypadat komunikace státu v situaci, kdy přichází vlna veder?

Čtěte také

Teď přichází správná chvíle zmínit veřejnoprávní média, protože veřejnoprávní média jsou tu od toho, aby zastupovala veřejný zájem. Čili zařazení nějakých speciálních informačních bloků, programů, rozhovorů s experty.

Což se stalo.

Což se stalo tak jako tak, ale vláda…

A toto má řešit vláda?

Myslím, že strategická komunikace je záležitostí i vlády.

To znamená, že si myslíte, že vláda má přijít za vedením České televize a Českého rozhlasu a říci: Blíží se vedra, vysílejte toto?

Ne. Podobně jako za covidu: Blíží se vedra, máme tady takovou nebo onakou krizi – co budeme společně komunikovat, jaký je plán těch komunikací, o čem bude vláda rozhodovat. To je odpovědný přístup.

Očekává poslankyně, že prezident uspěje u Ústavního soudu? Mělo by v Česku dojít k posílení pravomocí hlavy státu? Jak se Strana zelených staví ke klimatizacím? A proč je důležité, aby města měla klimatický plán? Poslechněte si celý rozhovor.

autoři: Tomáš Pancíř , krt

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.