Švarcsystém? Jedna skupina na něm vydělává, druhá je k němu dotlačena, říká sociolog

Čtěte také

Hospodářská komora vítá snížení odvodů OSVČ. „Zaměstnanci platí mnohem vyšší daně,“ namítá ekonom

„Švarcsystém má půvab pro lidi, kteří pracují v profesích, kde to jde zakrýt, dělají na IČO, ale ve skutečnosti pracují jako zaměstnanci. A má půvab zejména pro vysokopříjmové kancelářské profese,“ vysvětluje sociolog Daniel Prokop, který upozorňuje mimo jiné na rozdíl v danění.

„Jako zaměstnavatel můžete na zaměstnance vydat třeba jeden a půl milionu ročně. Buďto mu to dáte na IČO a on zaplatí v paušální dani devět tisíc korun měsíčně nebo mu to dáte jako zaměstnanci, a pak spolu zaplatíte 53 tisíc.“

Dotlačeni zaměstnavatelem

Druhou skupinou švarcsystému jsou lidé, kteří mají naopak nižší příjmy, ale jsou k tomu dotlačeni zaměstnavatelem.

„Není to díky výhodě, ale že zaměstnavatelé nechtějí mít povinnosti ze zákoníku práce,“ říká v souvislosti s odvody, nemocenskou nebo ukončením pracovního poměru.

„Je to spíš nástroj proti zaměstnancům, kteří jsou chudší,“ dodává sociolog, který zároveň zdůrazňuje, že největším problémem podle výzkumu PAQ Research jsou vysokopříjmové kancelářské profese.

Alternativní typy úvazků berou státu zhruba 30 miliard

Přes dohody o provedení práce proteče podle PAQ Research zhruba 85 miliard korun ročně a drtivá většina dohod zůstává pod odvodovým limitem.

Čtěte také

Průzkum: Tři čtvrtiny Čechů a Češek se cítí z práce vyčerpány, pětině narušuje soukromý život

„Hodně daníme zaměstnaneckou práci na pracovní poměr a danění se pořád zvyšuje. Vedle toho máme dva úniky – jeden je švarcsystém, kde je šest až jedenáct procent lidí a tím uniká kolem deseti až dvaceti miliard korun. A pak jsou dohody o provedení práce, kde se bez daní a odvodů vyplácí 85 miliard. Kdyby se to mírně zdanilo, tak tam vyberete nějakých 10 miliard,“ říká Prokop.

Podle něj tak stát přichází až o nějakých 30 miliard na alternativních typech úvazků a vedle toho víc a víc daní práci.

„Nezvyšuje se sleva na dítě, sleva na poplatníka, takže to financují řádní zaměstnanci. Práci daníme hrozně odlišně jenom podle toho, jakou smlouvu podepíšeme, oproti třeba zahraničí,“ konstatuje sociolog.

V čem a jak by se měla zpřesnit definice švarcsystému? Poslechněte si celý rozhovor.