Střelil gól 19 vteřin před koncem zápasu a spustil éru českého hokejové šílenství

Martin Procházka byl hostem Radiožurnálu
Martin Procházka byl hostem Radiožurnálu
Je to přesně dvacet let, co český tým vybojoval titul mistrů světa ve Vídni. Tehdy ještě bez velkých obrazovek na náměstích. Byl to teprve začátek zlaté éry českého hokeje. Fanoušci začali věřit ve vítězství až v průběhu turnaje. Do té doby poslední zlatou medaili totiž národní tým získal v roce 1985 v Praze.

V semifinále vyřadil český tým Spojené státy jednoznačně 5:0. Rozhodující úder jim zasadil už na začátku zápasu, když dvakrát skóroval ve vlastním oslabení. Finálový zápas s Kanadou byl dlouho vyrovnaný. Nakonec ho rozhodl 19 vteřin před koncem gól Martina Procházky. Na konečných 4:2 zpečetil triumf do prázdné brány útočník Jiří Kučera.

Mistrovstvím ve Vídni prošli hokejisté bez jediné prohry, jenom s jednou remízou s podceňovaným Norskem. Mužstvo v čele s kapitánem Robertem Reichlem a legendární kladenskou „Blue line“ vstřelilo na šampionátu nejvíc gólů a naopak nasbíralo nejmíň trestných minut.

Pomohla vůle, odvaha a obětavost hráčů. A také trenérské zkušenosti Luďka Bukače a herní prvky ze zámoří. Ty do reprezentace vnesl asistent Slavomír Lener. K novinkám tak například patřilo sestavování speciálních formací pro přesilovky anebo schůzky s hráči a promítání videoklipů, které charakterizují hru soupeře.

Na finále do vídeňské Stadthalle přijelo z Česka fandit přes tři tisíce diváků. Příležitost být „při tom“ si před parlamentními volbami nenechal ujít ani premiér Václav Klaus. Nejenže na rozhodující zápas usedl do slavnostní lóže vedle rakouského kancléře, ale při závěrečném ceremoniálu se zcela nečekaně ujal role muže předávajícího zlaté medaile. Hokejové mistry pak ještě navštívil v jejich šatně.

V Praze fanoušci od listopadu poprvé svobodně a taky trochu divoce slavili zisk zlata na Václavském náměstí. Německý deník General-Anzeiger to popsal, jako kdyby Češi prožívali vyhlášení nezávislosti své země. A v domácích komentářích zase zaznělo přání, že od této chvíle snad už budou „naše“ děti rády sbírat kartičky i s českými hokejisty.