Střelbou do nevinných lidí vyvrcholila 7. září 1968 dusná atmosféra bratrské pomoci v Jičíně

21. srpen 2019

Nejčernějším dnem okupace vojsky Varšavské smlouvy se pro obyvatele Jičína stala sobota 7. září 1968. Tragická a nesmyslná smrt čtyřiadvacetiletého Jaroslava Veselého a šestapadesátileté Zdenky Klimešové u křižovatky na Letné vyburcovala veřejnost. Do nevinných lidí tam střílel opilý polský voják. Pohřeb, kterého se zúčastnily tisíce lidí, byl zároveň demonstrací proti okupaci. 

Do skupiny československých občanů střílel po 23. hodině večer opilý voják okupační polské armády Stefan Dorna. Dva civilisté na místě zemřeli, šest dalších utrpělo při zběsilé střelbě různě těžká zranění, z toho dva byli paradoxně polští vojáci. Okupant vystřílel celkem 74 nábojů.

Byla to absurdní noc v absurdní době

7. září 1968 zůstane navždycky neblaze zapsané v dějinách Jičína.

Srpen 68 v ulicích Hradce Králové na barevných fotografiích Josefa Krejsy. Naděje byla zašlapána

Srpen 1968 v Hradci Králové - Havlíčkova ulice

Až půjdete v těchto dnech kolem budovy Českého rozhlasu Hradec Králové v Havlíčkově ulici na Tylově nábřeží v Hradci Králové, tak se dobře dívejte do oken, protože tam jsou vystaveny úžasné barevné autentické fotografie připomínající srpnové události roku 1968. Jejich autorem je hradecký fotograf Josef Krejsa.

„Ten den se po návštěvě kina vracela domů osmnáctiletá Bohunka Brumlichová se svou kamarádkou Janou Jenčkovou. Doprovázel je mladík Jaroslav Veselý a cestou se k nim přidal Vítězslav Klimeš. Všechny jsem je znala, ale v době, kdy se střílelo, jsem vůbec netušila, že právě oni jsou terčem střelby," vzpomíná Draga Zlatníková, která dodnes bydlí v prvním patře domu v Kollárově ulici, tedy přímo u křižovatky Na Letné, kde před padesáti lety k tragédii došlo.

Dodnes jí zní v uších sténání zraněných, dodnes se nesmířila s tím, že jim nemohla pomoct, i když už se vydala k vchodovým dveřím domu.

Vrah neměl slitování

Čtveřice mladých lidí se na chvíli zastavila u telefonní budky u křižovatky Na Letné, když se k ní od Holína přiblížila skupina podnapilých polských vojáků se samopaly a zastavila se v zahradě domu čp. 109 v Kollárově ulici.

Okupační tanky před radnicí v Jičíně

Hlasité povykování vojáků směrem ke skupině přerušila náhle střelba ze samopalu, nejdřív do vzduchu, pak směrem k telefonní budce. Jaroslav Veselý a Jana Jenčková byli zasažení do nohou a celá čtveřice rychle zalehla na zem. Zraněný Jaroslav naříkal, a tak polský voják nařídil dívce, aby se otočila. Pak bez milosti mladíka zastřelil. Když měnil zásobník, podařilo se Vítězslavu Klimešovi a Janě Jenčkové utéct.

Smuteční průvod na Husově třídě v Jičíně

Střelbu ale slyšeli Vítězslavovi rodiče, kteří bydleli na Letné a vyběhli z domu. V tu chvíli voják další dávkou ze samopalu usmrtil paní Klimešovou, jejího manžela pak těžce zranil. Pak ještě střílel po dvou autech, která jela kolem, jedno minul, ve druhém poranil posádku. Postřelil i náhodného kolemjdoucího a dva své polské kolegy.

Zbývající polští vojáci běželi do vojenského tábora v Holíně a přivedli hlídku, která pachatele, vojína Stefana Dornu, na místě zatkla.

Pohřeb byl manifestací odporu proti intervenci

Od pondělí 9. září visely na budovách v Jičíně černé prapory, nálada ve města byla pochmurná.

Pohřeb zavražděných civilistů v Jičíně

Ve čtvrtek 12. září pak vyvrcholila rozloučením s mrtvými na dnešním Valdštejnově (dříve Gottwaldově) náměstí. Pohřeb byl i manifestací odporu proti intervenci, zúčastnilo se ho několik tisíc občanů, včetně manžela paní Zlatníkové, Jiřího. Ten si pamatuje, že křížek a pamětní deska, které se po tragédii na Letné objevily, byly odstraněny.

Podle Jiřího Zlatníka hořkost ze zářijové vraždy nikdy nezmizela, pozůstalí se navíc omluvy od polské strany nedočkali. Podle Jiřího Veselého, synovce zavražděného Jaroslava, bylo v devadesátých letech díky iniciativě tehdejšího senátora Jiřího Lišky přiznáno rodinám alespoň malé, symbolické odškodné. 

Střelec a vrah Stefan Dorna se objevil v dokumentárním filmu Cesta ke křižovatce: „Měli jsme upito. Najednou se dostavila odvaha a šlo se. Střílel jsem, pak mám okno. Ve vězení jsem často přemýšlel, jak se to seběhlo. Ale nevím, nevím, nepamatuji se." Za to, co se před 50 lety v Jičíně stalo, prý odpovědnost necítí.

Pieta v centru Jičína 12. září 1968

Československá žádost o vydání pachatele k trestnímu stíhání v ČSSR byla polskou stranou zamítnuta.

„Polský vojenský prokurátor uvalil na jedenadvacetiletého Stefana Dornu vazbu a nechal ho převézt do Polska, kde byl 18. října 1968 odsouzen vojenským soudem v Klodzku k trestu smrti, propadnutí veškerého majetku a ke ztrátě občanských práv. Rozsudek ale vykonán nebyl, později byl změněn na doživotí a nakonec byl Stefan Dorna v roce 1983 dokonce z vězení propuštěn," říká Hynek, syn manželů Zlatníkových, který společně s aktivistou Stanislavem Pencem pátral po tom, jestli byl vrah vůbec potrestán.

Zástupci Polska vyjádřili omluvu za hrůzný čin svého občana

Jičín si (ne)přátelský vpád vojsk Varšavské smlouvy připomněl 21. srpna 2018 u památníčku nedaleko křižovatky na Letné. Pietního aktu se zúčastnili i dva rodinní příslušníci Zdenky Klimešové a Jaroslava Veselého. Dvou obyvatelích Jičína, které v opilosti zastřelil Stefan Dorna, příslušník Polské lidové armády. K památníčku také dorazili dva zástupci polského velvyslanectví, kteří jménem Polska vyjádřili omluvu za hrůzný čin.

Památku zavražděných uctil a pozůstalým se omluvil polský chargé d'affaires Jaroslav Strejček (vpravo)
Spustit audio

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.