Středula: Český zaměstnanec odpracuje o devět let více než německý. Do důchodu v 67 je nepřijatelné

Domnívám se, že zákonnou úpravu lze přijmout k 1. 7. příštího roku. U běžného zákona bez zádrhelů trvá legislativní proces zhruba dvanáct měsíců, takže jde o realistický termín. Znamená to ale, že je potřeba začít už nyní, nejpozději na přelomu tohoto a příštího pololetí.

Pokud vláda nepřijde s návrhem do prázdnin, dají se od vás čekat nějaké razantnější kroky?

Rozhodně budeme tlak zvyšovat, chceme se vyhnout čemukoli, co by tuto zákonnou úpravu odložilo. Zároveň ale nemáme signály, že by ji vláda nechtěla přijmout. Pro nás je klíčové, aby se tak stalo co nejdříve.

Vnímáme to jako stabilizaci i naplnění slibů, s nimiž byla vládní koalice zvolena. Je to také v souladu s naším dlouhodobým postojem – proti zvyšování věku odchodu do důchodu jsme protestovali už v minulém období a podpořili jsme to i rozsáhlou peticí.

Zájem lidí o dřívější odchod do důchodu je navíc velký. Pro ilustraci: český zaměstnanec za zhruba 40 let ekonomické aktivity odpracuje v průměru asi o devět let více než zaměstnanec v Německu. To považujeme za jasný důkaz přetížení, a proto nevidíme důvod, aby věk odchodu do důchodu zůstával na 67 letech.

Čtěte také

iROZHLAS

Čím dál tím delší důchody. Doba ve starobní penzi se loni prodloužila v průměru na 24,7 roku

Na druhé straně zastánci zvýšení věku pro odchod do důchodu, včetně mnohých ekonomů, argumentují demografickým vývojem. Podle nich propočty ukazují, že bez této změny by se v příštích desetiletích celý český důchodový systém dostal do vysokých schodků...

Nedostal by se do vysokých schodků – jde o subjektivní názor Česka. Bez vlivu vysokého počtu zahraničních pracovníků bychom se i v nejhorším případě dostali zhruba k deficitu kolem 12 procent HDP, což odpovídá současnému stavu některých důchodových systémů v okolních zemích. Zas tak velké drama to tedy není.

Zároveň dlouhodobě prosazujeme, aby se důchody financovaly i z jiných daní. Měla by začít seriózně debatovat o českém daňovém systému – tedy jaké daně a v jaké míře mají nést zaměstnanci financování veřejných rozpočtů. Dnes totiž zaměstnanci a důchodci zajišťují zhruba 87 % příjmů, a tento model by měl být podle nás vyváženější.

Z jakých daní byste chtěl navýšení výdajů na důchodový systém financovat?

Lze to financovat i prostřednictvím dalších daní, například majetkových, které jsou u nás velmi nízké. Prostor pro jejich využití je poměrně velký. V řadě vyspělých zemí západně i jižně od nás funguje zdanění majetku běžně a často má progresivní charakter.

Smyslem je hledat daňové příjmy jinde než primárně u zaměstnanců, jak se stalo například zavedením nemocenského pojištění v minulém období, které podle nás nebylo nutné.

Česko by mělo podle Josefa Středuly upustit od modelu levné práce. Co by v tomto směru měly dělat odbory? Poslechněte si celých Dvacet minut Radiožurnálu.